Forenzní audit je nástroj proti nelegálním jevům

Odhalení podvodného jednání je zaručeno, jen když je provede nezávislý odborník

Forenzní audit je nástroj proti nelegálním jevům

Praha, 24. 1. 2001

Čas od času se v tisku, rozhlase či televizi objeví relativně málo známý či málo obvyklý termín - forenzní audit. Co to znamená?

J. K. Vlašim

Audit či jinak vyjádřeno ověřování účetní závěrky (účetních výkazů a přílohy k nim) se historicky objevuje v situaci, kdy dochází k oddělení funkce vlastnictví a funkce řízení. Vzniká tzv. informační asymetrie, spočívající v tom, že manažeři mají významně vyšší objem i vhodnější strukturu informací o objektech, které z pověření vlastníků řídí, než samotní vlastníci.

Ti jsou informováni o finanční situaci prostřednictvím účetní závěrky. Tato nerovnovážná situace je řešena vložením funkce nezávislého ověřovatele, auditora, do informační vazby mezi vlastníky a management. Primárním cílem auditu je zvýšení věrohodnosti zveřejňované účetní závěrky, která by měla věrně a pravdivě zobrazovat realitu.

Veřejnost se mnohdy mylně domnívá, že základní funkcí auditu je posouzení správnosti účetnictví či odhalení podvodů a omylů.

Za normálních okolností tomu tak není. Audit zaměřený na odhalení podvodů a omylů by si vyžádal jiný přístup auditorů. To však neznamená, že by v případě, kdy při provádění svých "běžných" postupů zjistí auditor skutečnosti, svědčící o nelegálních či neobvyklých transakcích, neměl povinnost o nich informovat určené příjemce. Jejich vymezení upravuje zákon nebo auditorské směrnice.

Jak postupovat, pokud má zadavatel auditu požadavky odlišné od běžných auditorských zakázek (statutárního auditu)? Je třeba si ujasnit, zda existuje vysoká pravděpodobnost či dokonce jistota podvodného jednání. Dále je třeba posoudit předchozí auditorské zprávy a především tzv. dopisy vedení účetní jednotky vydané auditorem.

Dopisy vedení účetní jednotky podle auditorských směrnic obsahují sdělení určená vrcholovému managementu. Jejich cílem je upozornit na nevhodné účetní postupy, slabiny vnitřního kontrolního systému a na neobvyklé operace a algoritmy.

Pokud auditor identifikoval určité nestandardní operace již v průběhu ověřování účetní závěrky a dokonce doporučil určitá opatření či kroky vedoucí k prevenci před nezákonným jednáním, pak je velmi vhodné využít služeb tohoto auditora i pro speciální zakázku forenzního typu.

Pokud se však statutární auditor nevyjadřoval v dostatečné míře k problematice podvodů a omylů, a je splněna výše uvedená podmínka vysoké pravděpodobnosti jejich existence, bylo by patrně vhodnější pověřit forenzním šetřením jinou auditorskou firmu. Posouzení je však vždy na zadavateli zakázky a nemalou roli v něm hrají i finanční nároky auditorů.

Za velmi důležitou považujeme nezávislost auditora, která představuje i základní parametr při jeho výběru. Jako příklady možného porušení nezávislosti uvádíme:

auditor již poskytoval firmě poradenské služby,

auditor prováděl statutární audit subjektům, v nichž mají majetkovou účast osoby propojené s firmou,

auditor ověřoval účetnictví politických stran,

auditor ověřoval účetní závěrku subjektů, v nichž mají, resp. měli majetkovou účast (významní) politici,

auditor ověřoval účetní závěrku subjektů, v nichž (významní) politici nebo osoby jim blízké zastávají funkce v představenstvu či dozorčí radě,

členové auditorského týmu, pracující na zakázce, jsou osobami blízkými osobám, spojeným s firmou a dalšími výše uvedenými subjekty,

členové auditorského týmu pracující na zakázce v minulosti byli zaměstnanci firmy.

Cílem forenzního auditu, kterým je nejen vytypování nestandardních operací, ale i jejich zdokumentování z hlediska obsahu, rozsahu a času. Pokusme se o malý příklad. Nestačí pouze konstatovat, že firma měla uzavřenu nevýhodnou nájemní smlouvu s firmou XY. Je třeba popsat veškeré podstatné atributy této smlouvy, kumulované peněžní toky vyplývající z tohoto závazku, porovnat podmínky smlouvy se srovnatelnými nabídkami v odpovídajícím čase. Bude asi obtížné posoudit, jaká byla situace na trhu nemovitostí například v roce 1993 a zda tedy nebylo výhodnější uzavřít smlouvu jinou atd.

Problematické je nejen určení pevné doby, za kterou má být audit dokončen, ale i postupů, které má auditor při forenzním auditu použít. Jaké výsledky lze od forenzního auditu očekávat?

Obecně se jedná o dva typy výsledků. První z nich se vrací do minulosti a spočívá v odhalení konkrétních osob či skupin osob, které nehospodařily ve prospěch organizace, která je zaměstnávala, ale ve prospěch svůj či třetích osob. Druhá se věnuje budoucnosti.

Statutární audit a forenzní audit jsou dvě na první pohled podobné, ale ve svém účelu zcela odlišné služby, jež nabízejí auditorské firmy.

Forenzní audit je vhodné zahájit pouze v případě, že je velmi pravděpodobné, ne-li jisté, že v dané organizaci dochází k podvodnému jednání.

Finanční nároky ve srovnání se statutárním auditem jsou zpravidla vyšší v důsledku vyšší pracnosti a požadavku na včasné zahájení i dokončení auditu.

Pokud je termín pro dokončení stanoven krátký, může docházet k nátlaku na auditora ohledně volby jen vybraných problémů a ne systému jako celku.

Doc. ing. Libuše Müllerová,

Doc. ing. Vladimír Králíček,

katedra finančního účetnictví VŠE v Praze