daňová poradna

odpovídá
Oldřich Wünsch, daňový poradce firmy
DEWA consult
Praha

Dotaz: (Silniční daň) V poučení k dani silniční je uvedeno, co se rozumí pod pojmem Euro 2. V technickém průkazu našeho vozidla je uvedeno, že vozidlo splňuje směrnici EU 98/69. Tato směrnice pod pojmem Euro 2 není uvedena. Mohu se domnívat a můžete mi potvrdit či vyvrátit, ze právě směrnice EU 98/69 splňuje "Euro 3" a mohu tudíž použít sníženou sazbu o 50 procent?
Lubomír Doubek, Dobříš

Zákon č. 303/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 6 odst. 7 snížení příslušné roční sazby daně pro vozidla, u nichž jsou v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem uvedeny údaje, které osvědčují, že vozidlo splňuje limity úrovně EURO 3. Výčet předpisů a příslušných norem Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) a Evropských společenství (ES) obsahuje vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 488/2000 Sb. Předpis, který vozidlo splňuje, je uveden v TP.

Ve zkrácené formě:

Osobní vozy, kategorie M1:

EURO 2: R 83-03 B,C, R 83-04 B,C, ES 94/12, ES 96/44, ES 96/69, ES 98/77

EURO 3: R 83-05A, ES 98/69A, ES 1999/102A

EURO 4: R 83-05B, ES 98/69B, ES 1999/102B

Užitkové vozy kategorie M1 nad 2,5 t, N1, M2, N2:

EURO 2: R 83-04 B,C, ES 96/69, ES 98/77

EURO 3: R 83-05A, ES 98/69A, ES 1999/102A

EURO 4: R 83-05B, ES 98/69B, ES 1999/102B

Užitkové vozy kategorie N1, N2, N3, autobusy M2, M3:

EURO 2: R 49-02B, ES 91/542B ES 96/1

EURO 3: R 49-03A, ES 1999/96A

EURO 4: R 49-03B1, ES 1999/96B1.

odpovídá
Jana Horňáková,
daňová poradkyně
Praha

Dotaz: (Daň z prodeje pozemků) V roce 1980 jsem se stal po rodičích výhradním vlastníkem zemědělských pozemků. Rokem 1994 na mě přešlo z JZD i užívací právo a u živnostenského úřadu jsem získal osvědčení pro činnost samostatně hospodařícího rolníka. Vedu jednoduché účetnictví, nejsem plátce DPH. Pozemky jsem nezahrnul do obchodního majetku, nevedu o nich žádnou evidenci (pouze vlastním výpis z katastru nemovitostí). Mimo vlastních pozemků hospodařím i na cizích pozemcích, které jsem smluvně pronajal. Menší část pozemků v mém vlastnictví od roku 1995 pronajímám na základě smlouvy o nájmu jinému SHR - nájem trvá dosud. Nyní chci část pozemků prodat. Jaká daňová povinnost a v jaké výši mi vznikne

a) po prodeji pozemků, na kterých hospodařím, resp.

b) po prodeji pozemků, které jinému SHR pronajímám?
Jiří Strakoš, Chlebovice

Ve vašem dotazu neuvádíte, jakým způsobem jste pozemky od rodičů nabyl. Zda dědictvím, darem nebo koupí.
Obecně je možno říct, že pozemky, které nebyly zařazeny do obchodního majetku a mezi nabytím a prodejem pozemku uplynulo více jak pět let, budou při prodeji osvobozeny od daně z příjmů. Do lhůty pěti let se v případě pozemků nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem či manželkou, zahrnuje i doba, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele. Prodej pozemků je osvobozen i v případě, že do obchodního majetku zařazeny byly, ale od jejich vyřazení z obchodního majetku uplynulo již více než pět let. Toto osvobození se bude vztahovat i na pozemky, které nebyly vloženy do obchodního majetku, pronajímají se a příjem z jejich pronájmu je zdaňován podle § 9 zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů.
Pokud byl pozemek zahrnut do obchodního majetku, pak příjem z jeho prodeje bude zdaňován jako příjem podle § 7. Jako výdaj oproti příjmům z prodeje pozemků můžete uplatnit jejich vstupní cenu. V souladu s § 24, odst. 2, písm. t) zákona o daních z příjmů je daňově uznatelným výdajem vstupní cena pouze do výše příjmů z prodeje pozemku. Není tedy možno daňově uznat ztrátu z prodeje pozemků.
Vstupní - nabývací cenou při získání pozemku dědictvím či darem je cena stanovená pro účely daně dědické nebo darovací. Při úplatném získání pozemku bude vstupní cenou pořizovací cena, případně reprodukční pořizovací cena zjištěná podle zvláštního předpisu - zák. č. 151/97 Sb. o oceňování.
Pro úplnost dodávám, že obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot - věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot, které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Dnem vyřazení z obchodního majetku se pak rozumí den, kdy poplatník o majetku naposledy účtoval.

odpovídá
Tomáš Studený,
daňový poradce firmy
EOS Příbram

Dotaz: (Příjmy ze závislé činnosti a z pronájmu) Naše zaměstnankyně zdědila nemovitost a v současné době ji pronajímá. Jak její příjmy můžeme zahrnout do ročního zúčtování daně z příjmů? Pokud si musí podat daňové přiznání sama, může rozdělit příjmy i na manžela? Vzhledem k tomu, že část nájemného platí svým sourozencům, budou její příjmy nižší?
František Chlup, Brno

Do ročního zúčtování daně ze závislé činnosti - mezd nelze zohlednit žádné jiné příjmy, než příjmy ze závislé činnosti. V § 5 odst. 2 zákona o dani z příjmů je stanoveno, že u poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až § 10 , je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů. Dle § 38g je povinen poplatník podat přiznání k dani z příjmů ze všech dílčích základů. Tedy ve vašem případě z příjmů dle § 6 a příjmů dle § 9 (příjmy z pronájmu). V § 9 Příjmy z pronájmu v odstavci 2 příjmy z pronájmu plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich. Vzhledem k tomu, že dle položené otázky soudím, že pronajímaná nemovitost není ve společném jmění manželů, jsou příjmy pouze toho, kdo pronajímá, tedy v tomto případě majitele. Co se týče rozdělení příjmu mezi další osoby, tak pronajímatel, který má příjmy ze smluvního vztahu, zdaní příjmy snížené o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve výši prokázané dle § 24, nebo dle § 9 odst. 4, neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 20 procent z příjmů z pronájmu. Osoby, kterým přerozděluje část příjmů z pronájmu, nemají nejspíše k těmto příjmům právní nárok, budou muset podat přiznání k dani z příjmů dle § 10, pokud naplní podmínky pro podání daňového přiznání. To znamená dle § 38g odst. 1, kdy daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 10 tisíc korun, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a dle odst. 2 daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců a neuplatňoval odečet úroků z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. To platí při splnění ještě dalších stanovených podmínek, které pro přednesenou otázku nejsou podstatné.

odpovídá
Jiří Jakubec,
daňový poradce
Kuřim

Dotaz: (Prodej bytu) Před třemi lety jsem koupil do osobního vlastnictví byt a současně v něm po tu dobu i bydlel. Nyní mám v úmyslu jej prodat, a tak se ptám jestli budu z prodeje bytu platit i daň z příjmu?
Pavel Plachý, Litoměřice

Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 ve znění pozdějších předpisů řeší tuto situaci v § 4 odst.1 písm. a), kde stanoví, že příjmy z prodeje rodinného domu, bytu včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem, jsou osvobozeny od daně z příjmů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je, nebo byl zahrnut v obchodním majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do dvou let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po dvou letech od nabytí nebo po dvou letech od vyřazení z obchodního majetku. Při splnění výše uvedených podmínek je pro vás příjem z prodeje bytu osvobozen.