daňová poradna

odpovídá
Jana Horňáková,
daňová poradkyně
Praha

Dotaz: (Mobilní telefony) Velice pozorně sleduji vaši rubriku s dotazy na daňovou problematiku. V naší firmě řešíme v současné době problém se správným účtováním mobilních telefonů. Zajímalo by nás, zda tzv. SIM karta, která je součástí GO nebo TWIST sady vstupuje do hodnoty telefonu, a tím zvyšuje jeho hodnotu na účtu DHIM 028, nebo se jedná o zaplacení služby (aktivace), která se v účetnictví zachytí na účtech 518? Jak je to v případě dotovaných mobilních telefonů na paušální úhrady?

Miloslav Klíma, Praha

Koupě mobilního telefonu v sobě zahrnuje jednak nákup telefonního přístroje a jednak aktivační karty (tzv. SIM karta). Tato karta má svůj kód, který je přiřazen určitému telefonnímu číslu. Cena za aktivaci takové karty je pak považována za poplatek za připojení určitého telefonního čísla, bez ohledu na přístroj, který k telefonování používáte.

V počátečních dobách mobilního telefonování byla tato aktivační karta pevně spojena s určitým telefonním přístrojem. Proto pořizovací cena takového mobilního telefonu v sobě zahrnovala i náklady na aktivační kartu. V současné době je možné kupovat zvlášť telefonní přístroj a zvlášť aktivační kartu, aktivační kartu je možno vkládat do různých telefonních přístrojů, a to i v případě mobilních telefonů Go nebo Twist. Cena aktivační karty se tedy již nestává součástí pořizovací ceny přístroje a účtuje se do běžných provozních nákladů, na účty ostatních služeb. Nakupované Go nebo Twist kupóny jsou potom účtovány jako běžné telefonní poplatky.

Dotované mobilní telefony jsou telefonní přístroje, které se prodávají za sníženou cenu se smluvní podmínkou, že uživatel bude po určitou dobu klientem některého z provozovatelů mobilní sítě u nás. Pokud ze strany uživatele nebude tato podmínka dodržena, je povinen doplatit rozdíl v cenách přístrojů. Pořízení takových mobilních telefonů podléhá stejnému režimu, to znamená, že aktivace se zahrnuje přímo do nákladů a přístroj bude podle ceny účtován pravděpodobně jako drobný hmotný majetek. Měsíční poplatky jsou běžnými náklady na provoz mobilního telefonu, bez ohledu na to, jaký tarif nebo režim placení jste si pro dané telefonní číslo zvolili.

odpovídá
Tomáš Studený, daňový poradce firmy
EOS Příbram

Dotaz: (Přenechání leasingu) V únoru 2000 jsem jako s. r. o. koupila nákladní vůz Avia na leasing. Jelikož jsem se dostala do platební neschopnosti, nejsem tudíž schopná splácet leasingové splátky, chci leasingovou smlouvu přenechat jiné společnosti, která chce předčasně smlouvu ukončit a následně předmět leasingu odkoupit. Leasingová společnost ale má jiné kupní podmínky pro přebírající společnost. Byla by tady možnost, že by mi společnost, která by přebírala tento leasing, poskytla půjčku na doplacení neuhrazených splátek a na zbytek kupní ceny a já bych jí pak následně odprodala předmět leasingu. Co po následném prodeji mohu uplatnit do nákladů, jaká bude daň z příjmu za prodej vozidla, jak je to s úrokem z krátkodobé půjčky?

Angela Boháčková, Ostrava

Nejprve snad formální upozornění, že leasing je druh pronájmu a je tedy chybné jej chápat jako nákup. Jedná se sice o určitý způsob pořizování majetku, který se ale stává vlastnictvím až po řádném ukončení nájmu dle smlouvy a odkoupení najatého předmětu za smluvní cenu a ne dnem podpisu leasingové smlouvy a převzetím najatého předmětu. Nezapomeňte, že předmět je do řádného ukončení nájmu majetkem pronajímatele, tedy leasingové společnosti.

Nevidím problém v tom, že si vypůjčíte finanční částku na leasingové splátky, a ani v tom, že potom, co se předmět leasingu stane vaším majetkem, jej odprodáte tomu, kdo vám finanční částku půjčil. Problémy ale mohou vzniknout, pokud ukončíte předčasně leasingovou smlouvu a předmět nájmu odkoupíte. Z vaší otázky není zřejmé, jak chcete dále postupovat. Tedy, zda bude nájem pokračovat v souladu se smlouvou a budou postupně hrazeny jednotlivé leasingové splátky dle splátkového kalendáře a po ukončení bude předmět odkoupen, nebo zda chcete ukončit nájem dříve. Zákon o dani z příjmů a zákon o dani z přidané hodnoty mají svá specifická ustanovení pro pořizování majetku formou finančního leasingu.

V zákoně o dani z příjmů je v § 24, odstavci (4) nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako náklad za podmínky, že

a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky, a

b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona, a

c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku.

Pokud nejsou tyto podmínky dodrženy, je v tomtéž paragrafu v odstavci (6) stanoveno, že je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu.

Při prodeji majetku, který byl pořízen formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci je výnosem celá sjednaná cena předmětu. Proti tomu nákladem v podvojném účetnictví je jen to, co ještě nebylo při pořízení tohoto majetku v nákladech uplatněno. Jedná se tedy o částky zaúčtované v účtové třídě 0, které s prodávaným předmětem přímo souvisejí.

Úroky z krátkodobé půjčky by měly být v ceně obvyklé. K tomu je v zákoně o dani z příjmů v § 23 odstavec (7) stanoveno, že liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 procent diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké. Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

V praxi se stává, že nájemce sice neukončí leasing dle smlouvy, ale přenechá najatý předmět jiné osobě, která za něj pak platí jednotlivé splátky dle kalendáře. To je špatný postup, neboť nejsou splněny zákonné a ani smluvní podmínky a výdaje spojené s tímto leasingem pak nemohou být ani daňově uznatelné.

odpovídá
Josef Drbohlav,
pracovník
Finančního úřadu
pro Prahu 7

Dotaz: (Postoupení pohledávky - fyzická osoba, jednoduché účetnictví) Jsem fyzická osoba s příjmy z podnikání, vedu jednoduché účetnictví. Dne 5. prosince 2000 jsem postoupil pohledávku z roku 1999, jejíž hodnota byla 126 tis. korun, za 105 tis. korun. Tuto částku jsem obdržel na můj podnikatelský účet podle smlouvy až 5. ledna 2001. Slyšel jsem, že v tomto případě příjem, který musím zdanit, činí 126 tisíc korun a že ho musím zahrnout do daňového přiznání za rok 2000. Chtěl bych se ubezpečit, že je to opravdu tak.

Vladimír Berger, Slatina

Odpověď na tuto otázku nalezneme v § 23 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále "ZDP"), ve znění platném do 31. prosince 2000: U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví při postoupení pohledávky, která je, nebo byla zahrnuta do obchodního majetku poplatníka majícího příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou za cenu nižší, než je její hodnota.

Ve vašem případě se tedy jedná o zdanitelný příjem ve výši 126 tisíc za zdaňovací období 2000 - rozhodující je okamžik postoupení pohledávky. Tuto částku uvedete v peněžním deníku v rámci uzávěrkových účetních operací k 31. prosinci 2000 jako příjem zahrnovaný do základu daně.

V roce 2001 nebude již skutečný příjem 105 tisíc korun zdaňován, neboť se jedná o částku, která již byla zdaněna u téhož poplatníka podle ZDP (§ 23 odst. 4 písm. d).

Své dotazy posílejte na adresu: Hospodářské noviny, Daňová poradna, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 nebo na e-mail: michal.fialka@economia.cz