Odpovědi odborníků na vaše dotazy

odpovídá
Oldřich Wünsch, daňový poradce firmy DEWA consult Praha

Dotaz: (Odpisy nemovitostí) Podnikám jako fyzická osoba. V roce 1994 jsem postavil budovu, ve které mám obchod. Do daňového přiznání uvádím odpisy z této budovy. V roce 2001 předám tuto budovu do vlastnictví mému synovi, který si zde přistaví obytnou část. Je možné uplatnit jednu z následujících variant: 1) Mohu i nadále provádět odpisy tak jako doposud, až do úplného odepsání nemovitosti? 2) Může syn tyto odpisy provádět, když bude účtovat nájemné a toto nájemné bude zdaňovat
Zdeněk Novotný, Brno

Odpověď na tuto otázku je nutno rozdělit na dvě části:

1. Uplatnění odpisů majetku, vloženého do obchodního majetku fyzické osoby, je zcela v souladu s ustanovením § 24 odst.2 písm. a) - do okamžiku zcizení nemovitosti. Na formě přechodu vlastnictví na syna dále záleží to, jakým způsobem se zachovat k zůstatkové hodnotě nemovitosti. Pokud bude nemovitost darována, potom si současný majitel v roce darování uplatní jednu polovinu ročního odpisu příslušného roku, zůstatkovou cenu jako výdaj snižující základ daně z příjmů si neuplatní. Pokud bude nemovitost synovi prodána (pozor na ustanovení o ceně obvyklé § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů), může si majitel uplatnit kromě jedné poloviny odpisu i zůstatkovou cenu nemovitosti, o příjem z prodeje však zvýší svůj základ daně z příjmů. Jelikož již původní vlastník nebude majitelem nemovitosti, nemůže nastat případ, že by jakkoliv uplatňoval nadále odpisy z tohoto majetku.

2. V případě nabyvatele (syna) bude vstupní cenou cena zjištěná (soudním znalcem) v případě darování, nebo cena sjednaná v případě koupě. V každém případě se však bude jednat o nové odpisy nemovitosti. Jestliže bude nemovitost technicky zhodnocena přístavbou, pak se zvýší její vstupní cena o hodnotu přístavby (příp. zůstatková cena, jestliže bude odpisována zrychleně). Nabyvatel bude odpisy zkracovat v poměru podlahových ploch, používaných na dosahování příjmů (z pronájmu, nebo pro vlastní podnikání), a podlahových ploch používaných k uspokojování vlastních potřeb

odpovídá
Jan Horešovský,
daňový poradce firmy Euro-Trend Praha

Dotaz: (Úroky z půjčky placené mateřské firmě) Naše společnost měla v účetním období 2000 záporné průměrné vlastní jmění. Na základě smlouvy o půjčce jsme zaplatili cca 15 miliónů korun úroků naší mateřské společnosti vlastnící téměř stoprocentní podíl na základním jmění naší společnosti. Jakou část úroků můžeme daňově uplatnit?
Tomáš Poledňák, Brno

Dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zák. č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, nelze jako výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely uznat úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen "úvěry a půjčky"), a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje šestinásobek výše vlastního jmění, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního jmění u ostatních příjemců úvěru a půjčky. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 procent podílu na základním jmění nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním jmění nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, na burzu cenných papírů, na Fond národního majetku a na poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Při vykázání záporného vlastního jmění jsou veškeré úroky z přijatých úvěrů a půjček podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona neuznatelným daňovým výdajem.

odpovídá
Miloš Kořínek,
pracovník Finančního úřadu pro Prahu 7

Dotaz: (Tichý společník) V roce 2000 jsem uzavřel smlouvu o tichém společenství se společností s ručením omezeným. V rámci této smlouvy jsem společnosti poskytl vklad ve výši 200 tisíc korun s tím, že se budu 20 procenty podílet na zisku společnosti. Společnost však údajně vykáže za rok 2000 ztrátu. Naše smlouva ale na ztrátu nepamatovala. Jaký vliv bude mít tato ztráta na můj vklad?
Rudolf Blažek, Olomouc

Tichý společník je právnická nebo fyzická osoba, která poskytla podnikateli určitý vklad (peněžní částku, věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu využitelnou při podnikání) a podílí se jím na výsledku jeho podnikání.

Tichému společníkovi vzniká dle § 676 zákona č. 513/91 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OZ") nárok na podíl na zisku do 30 dnů po vyhotovení roční účetní závěrky. Je-li podnikatelem právnická osoba, běží tato lhůta od schválení této závěrky v souladu s jejími stanovami, společenskou smlouvou nebo zákonem.

V případě, že podnikatel vykáže ztrátu, tak se o podíl na ztrátě zkracuje vklad tichého společníka. O podíl na zisku v dalších letech se snížený vklad zvyšuje a nárok na podíl na zisku vzniká tichému společníku po dosažení původní výše vkladu (§ 677 odst. 1 OZ). Dle téhož paragrafu odst. 2 OZ není tichý společník povinen při podílu na ztrátě z podnikání svůj vklad doplňovat a na ztrátě se účastní pouze do výše svého vkladu.

Z daňového pohledu je podíl na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužije k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, příjmem z kapitálového majetku (§ 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). Z toho vyplývá, že podíl na zisku, který použije podnikatel na doplnění vkladu, nepodléhá u tichého společníka dani z příjmů.

Příklad: Ve smlouvě o tichém společenství mezi tichým společníkem (fyzickou osobou) a podnikatelem, kterým je s. r. o., je uvedeno, že na základě vkladu tichého společníka ve výši 200 tisíc korun bude jeho podíl na zisku činit 20 procent. Smlouva byla uzavřena od 1. ledna 2000. Společnost s. r.o. vykázala za rok 2000 ztrátu ve výši 200 tisíc korun.

I když není podíl tichého společníka na případné ztrátě podnikatele přímo ve smlouvě vyjádřen, tak z § 677 OZ vyplývá, že o podíl na ztrátě se zkracuje vklad tichého společníka. Bude-li ztráta za rok 2000 činit 200 tisíc korun, tak se vklad tichého společníka bude krátit o 200 000 Kč x 20 % = 40 000 Kč. O případný podíl na zisku v dalších letech se snížený vklad zvyšuje a nárok na podíl na zisku vzniká společníku po dosažení původní výše vkladu.

odpovídá
Jiří Jakubec,
daňový poradce
Kuřim

Dotaz: (Daň z převodu nemovitostí)
Prodal jsem nemovitost v roce 1999 a příjem za prodej jsem řádně zdanil. V následujícím roce jsem uhradil daň z převodu nemovitostí. Nepodnikám a mám pouze příjmy ze zaměstnání. Jakým způsobem bych mohl tuto uhrazenou daň uplatnit do nákladů?
Jaroslav Znamenáček, Hradec Králové

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), v § 10 odst. 5 stanoví, že u příjmů z prodeje nemovitého majetku je výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí podle § 24 odst. 2 písm. ch), i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z prodeje nemovitého majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich. Dále je potřeba se zmínit, že § 10 ZDP se aplikuje na případy, kdy se jedná o příjmy z prodeje nemovitého majetku, který není v obchodním majetku poplatníka, a je zde naplněn časový test při prodeji pro zdanění tohoto příjmu.

Z výše uvedeného vyplývá, že lze podat dodatečné daňové přiznání na rok 1999, tedy na období, kdy vám plynuly příjmy z prodeje nemovitosti, a jako výdaj uplatnit zaplacenou daň z převodu nemovitostí, i když byla uhrazena až v roce následujícím, tj. v roce 2000.

Pokud vám z titulu dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost vznikne přeplatek na dani, můžete v případě, že nemáte nedoplatky na jiných daních, finanční úřad písemně požádat o jeho vrácení.