Světové metropole nacházejí novou tvář a půvab

Světové metropole nacházejí novou tvář a půvab

Podruhé ve dvanáctileté historii světového veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí (MIPIM 2001) ve francouzském letovisku Cannes získal prvenství český projekt.

Cannes, 22. 3. 2001

V jedné z pěti kategorií, hotely a turistika, zvítězil pražský hotel Four Seasons. Mezinárodní porota vybrala v každé kategorii z desítek návrhů tři nejlepší a konečnou volbu vítěze provedli sami účastníci veletrhu. Těch se letos sjel rekordní počet 15 000 ze všech koutů světa.

Naše republika patřila na veletrhu do první patnáctky v počtu zúčastněných firem. Ze střední Evropy ji předčilo pouze Polsko, které také dominovalo v počtu zastoupených měst. Od nás byly se samostatnými expozicemi kromě Prahy přítomny Ostrava a Pardubice.

Praha

Slabinou předchozích období bylo, že až do předloňska neměla naše metropole schválený územní plán, a bez toho lze jen těžko lákat investice. U některých lokalit si město teprve ujasňovalo, co tam chce mít - například v proluce mezi Spálenou a Charvátovou ulici za obchodním domem Tesco, ač o ni projevilo zájem několik investorů. Koncem letošního ledna však již byla ukončena architektonická soutěž na polyfunkční využití. "Přijeli jsme potvrdit investorské veřejnosti, že jsme rozvíjejícím se městem, schopným plnit své sliby," říká radní Filip Dvořák. Kromě Spálené, město nabízí parcelu na Těšnově proti hotelu Hilton. Protože se v Praze očekává růst nájemného u kanceláří s nejvyšším standardem, začíná být pro investory Česká republika ještě zajímavější. Podobný trend lze v Evropě očekávat ještě u Berlína a Budapešti. Naopak některé kanceláře nižších standardů spíše přeměňují na hotely.

K velkým projektům patří Maniny a Rohanský ostrov. Na 110 hektarech by tu postupně, v rozmezí až padesáti let, mělo vzniknout obytné, administrativní a obchodně-společenské centrum. Teritoriálně obsáhlejší, i když dobou zástavby kratší (10 - 15 let), by měl být pražský veletržní areál v Letňanech. Také obyvatelé Pankráce a Michle jsou již dnes svědky postupně vznikajícího nového centra: administrativního komplexu světového standardu BB Centrum. "Je to náš nejvýznamnější projekt," pyšní se Radim Passer, předseda představenstva české developerské společnosti, zabývající se stavbou a rekonstrukcí kancelářských a obytných budov, kterou sám v roce 1991 zakládal - Passerinvest Group. Firma realizuje první čtyři fáze z deseti etap výstavby ve spolupráci s PSJ Invest. Z tohoto projektu byly zatím dokončeny dvě budovy, kde hlavním nájemcem je GE Capital Bank. Vloni začala výstavba dalších dvou objektů, které si už předpronajal EuroTel. Vedle těchto budov, většinou sedmi až osmipodlažních a s několika podzemními podlažími pro garáže, tu má rovněž vzniknout rezidenční centrum. To by kromě luxusních bytů představoval komplex kanceláří, obchodů a dalších zařízení. "Město se snaží vytvářet nové, samostatné komplexy, v nichž jsou vzájemně propojeny obchodní činnosti s bydlením a odpočinkem, aby se tak ulehčilo přetíženému centru. Jejich výhodou je výborné dopravní napojení na dálnici a metro, přirozená atraktivnost a také zajištění všech sítí. To vůbec není levná záležitost, jen zabezpečení Manin proti případným povodním a vybudování všech inženýrských sítí bude stát město kolem dvou miliard korun," dodává Dvořák. Radní Zdeněk Kovařík ze svého hlediska spatřuje problém investic v nedostatečné bytové výstavbě. Není dána nedostatkem projektů, právě naopak, ale menší poptávkou. Tato slova potvrzují i z těch společností, které investovaly prostředky do výstavby bytů, ale nakonec je měnily na nebytové prostory či je prodávaly za nižší cenu, aby se jim investované prostředky vůbec vrátily. "Mrtvým" projektem se staly třeba domky v Řepích, opakem je Barrandov. Neexistence bytového trhu vede k tomu, že se ročně staví jen zhruba 2000 bytů, z toho 700 komunálních a kolem 600 rodinných domků. Sotva se to změní, pokud zůstane jen 10 procent bytů se smluvním nájemným a u všech ostatních bude nájemné regulované.

Výstavba bytů však není investičně ztrátovou záležitostí. Svědčí o tom mnohé projekty jiných metropolí a dalších měst, které jsme si mohli na veletrhu prohlédnout. Velkorysost nové výstavby byla typická pro všechna vyspělá města. Proto lákala potenciální investory všemi možnými způsoby: obrovskými maketami navrhovaných projektů, stánky s občerstvením, modely aut, která se tam vyrábějí, a vůbec vším, co mohlo být pro dané město typické - od ústřicových hodů po módní přehlídky. Ač by se zdálo být až zbytečné představovat světové veřejnosti třeba Londýn nebo Berlín, právě tyto metropole zabíraly největší výstavní plochu a pořádaly velkorysé akce. "Nejraději bych naložil na letadlo celé naše pražské zastupitelstvo a přivezl ho sem, aby viděli, jak se jiná města bouřlivě rozvíjejí a jak se prezentují právě zde," poznamenal k tomu radní Dvořák.

Ostrava

Jak v této konkurenci mohou vůbec obstát menší města? "Před pěti lety jsme k prezentaci Ostravy museli používat glóbus. Vloni jsme se tu setkávali s investory nad mapou České republiky a letos se již bavíme o konkrétních projektech a územním plánu," objasňuje vedoucí sekretariátu hejtmana Ostravského kraje Petr Vaněk. "Ostrava investovala ze svých prostředků v posledních letech do rozvojových zón více než sto miliónů korun," uvádí ostravský primátor Čestmír Vlček. Město tu investorům nabízí dvě průmyslové zóny - u letiště Mošnov a v Hrabové, dále vědecko-technologický park. Velkou předností Ostravska je to, že je jedinou lokalitou u nás, která zahrnuje několik měst s 1,3 miliónu obyvatel. Nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje je však dokončení infrastruktury, hlavně vybudování dálnice.

Pardubice

Jistě, investoři se ohlížejí zejména na to, aby předpokládaná výstavba jakéhokoli druhu byla lehce dostupná, měla k dispozici kvalitní pracovní sílu a byla pro pobyt příjemná, dokonce atraktivní. Na to sázejí Pardubice, které jsou v Cannes podruhé. Mají proslavené dostihy, plochou dráhu, jejich hokejový tým patří k evropské elitě. Necelých sto kilometrů vzdálená Praha je dostupná po budující se dálnici, prochází zde evropský železniční koridor, Labe bude splavné až sem. Konečně tu je i civilní letiště.

Podle hlavní architektky města Pavly Pannové mají Pardubice investiční představy o vybudování obchodnězábavního centra na Masarykově náměstí, které by bylo propojeno pěší zónou se sportovním komplexem, v prostorách zimního a letního stadiónu, a konečně s univerzitním centrem, kolem nějž by měl vyrůst komplexní studentský kampus.

Podle Kamily Čadkové z Ami Communications prezentace českých měst v Cannes stála necelých sedm miliónů korun (v této sumě nejsou uvedeny náklady na ubytování, dopravu apod. jednotlivých zástupců měst). Bylo by možné tyto prostředky na jedno město snížit tím, že by se připojila další města? Ptal jsem se představitelů Pardubic, proč se například nespojí s Hradcem Králové. "Nabízeli jsme jim to, ale zatím nechtějí," odpověděli.

České firmy a pobočky velkých společností

Na veletrhu nevystavovala jen česká města, ale také některé firmy, i když u řady z nich je české jen sídlo. Ale s Čechy jsme se potkávali u mnoha zahraničních velkých společností, zejména těch, které mají v Praze své pobočky, a tedy své investiční zájmy. Mezi takové patří ING Real Estate (s pobočkou pro střední a východní Evropu), Rodamco, Skanska, Erco Group, Ece, DTZ a mnoho dalších.

Není náhodou, že velcí investoři se spojují či slučují v ještě větší společnosti, které pak působí prakticky na celé planetě, snad s výjimkou obou pólů, které na veletrhu opravdu nebyly zastoupeny. Pro letošek byl zvláště typický nástup asijských zemí. Stejně tak se silněji prosazovaly některé sektory jako turistika, a zejména pak společnosti spojené s internetem a novými technologiemi. Globalizace zasahuje i toto odvětví. Ostatně, počítá-li se podle statistiky OSN s dalším růstem světové populace - a zejména jejím soustřeďováním do velkých městských aglomerací - je logické, že toto tempo musí sledovat i investice. Stejně tak jako rozvoj e-byznysu a nových technologií, které nepotřebují výrobní haly, ale zcela jiné prostory.

Jaké lze očekávat trendy

Asijsko - pacifický realitní trh se po letech krize dostává znovu do popředí investorů a developerů (k posílení trhu přispěly i nové podmínky pro zahraniční investory)

v postkomunistických zemích se budou kancelářské objekty o nižším standardu postupně měnit na hotely a turistická zařízení

očekává se exploze asset managementu ve spojení s nemovitým majetkem

ceny nájmů kvalitních kancelářských prostor budou v příštím roce růst v Praze, Berlíně a Budapešti. Stagnace, případně i pokles cen se očekává u norského Osla, dánské Kodaně a anglického Londýna

Jaký bude příští svět?

I toto je třeba znát. Procházet kilometry chodeb šesti nadzemních a dvou podzemních podlaží festivalového paláce, účastnit se řady průběžných konferencí a seminářů, které veletrh doprovázejí. A třeba jen s někým posedět v příjemné pohodě slunečního dne na některé z teras paláce s výhledem na moře, popíjet místní nápoje mnoha zemí, pojídat jejich speciality a přemýšlet o tom, jaký náš svět bude na rozhraní dalšího století, když se bude rozvíjet tak bouřlivě, jak je to narýsováno na projektech všech výstavních stánků. Sem totiž nezaznívají výbuchy náloží, které ničí nenahraditelná díla v Afghánistánu, či střelba z makedonských hranic a dalších konfliktních míst světa, kde všude se doslova v sekundách bortí stavby, které rostly desítky let a přetrvávaly staletí.

Viděli jsme svět, který se chce rozvíjet. Svět bohatých. Rozvojový svět - jak paradoxně zní tento název - zde zastoupen nebyl. Nemá čím a nemá kým. Bude se tedy dále prohlubovat tato propast mezi bohatou a chudou částí planety? A jaké hloubky dosáhne? I to je jedna z otázek, kterou maně MIPIM vnucuje, ale není jeho posláním na ni odpovědět.

Stránku připravili Milan Syruček a Hana Vorlíčková