Praha, 11. 12. 2001
Politika izraelského odvetného, či dokonce preventivního zabíjení palestinských extremistů ukázala včera svoji největší slabinu.
V Hebronu na Západním břehu řeky Jordánu, kde izraelský vrtulník vypálil tři rakety na automobil vezoucí teroristu z Islámského džihádu, zahynuly při útoku dvě děti, tříletý Burhán Himúní a třináctiletý Šadí Arafí. Burhánův otec, který šel se synem po ulici, byl včera v kritickém stavu. Ovšem Muhammad Sidrí, vlastní izraelský terč, utrpěl jen taková zranění, že se z nich asi zotaví.
V dlouhé historii izraelských útoků na teroristy to není poprvé, kdy zahynuli nevinní civilisté. Jednou z nejsmutnějších příhod je smrt marockého číšníka žijícího v Norsku, kterého Izraelci omylem pokládali za palestinského teroristu.
Pravicové i levicové izraelské vlády se od sedmdesátých let řídily zásadou, že vražda oponenta, který je hrozbou pro izraelské civilisty, je legitimní.
V roce 1987 usmrtili Izraelci v Tunisku pravou ruku Jásira Arafáta ve vedení Organizace pro osvobození Palestiny a jejího vojenského vůdce Abú Džiháda.
Zabíjely tajné služby i armáda. Používaly přitom nejen střelné zbraně a bomby (zřejmě nejznámější je případ, kdy výrobce palestinských pum Mahmúda Ajáše zabila výbušnina umístěná do jeho mobilního telefonu), ale také metodu, která se neosvědčila v Hebronu - střelbu z vrtulníku na jedoucí vůz. V jednom případě zabila izraelská raketa radikálního palestinského vůdce přímo v jeho kanceláři. Zásah byl chirurgicky přesný; oddělil hlavu od trupu.
Od loňského září, kdy začala nynější vlna intifády-povstání, zabili Izraelci zhruba sedm desítek militantních Palestinců. Vinili je z organizování útoků na izraelské civilní cíle.
Kromě toho, že při svých útocích mohou Izraelci zabít i nevinné lidi, jako se to stalo v Hebronu, má tato politika zabíjení ještě další stinné stránky.
Předně je to boj podle starozákonní zásady oko za oko - ne poprava, ale vražda bez soudu. A v západních demokraciích, k nimž se Izrael bezpochyby řadí, platí, že podezřelý patří před soud.
Evropská unie tyto izraelské praktiky ostře odsuzuje. Stejně se k nim donedávna stavěly i Spojené státy. Poté, co prezident Bush a další představitelé jeho administrativy vyzývali, aby byli Usáma bin Ládin a další nepřátelé z Afghánistánu získáni "mrtví či živí", však Amerika svoji kritiku zmírnila.
Jiným vážným problémem je efektivnost politiky zabíjení. Izraelci vraždou oponentů zpravidla reagují na nějaký teroristický útok - a palestinští extremisté pak odpoví brutální protiakcí. Izraelské zabíjení skutečných či domnělých teroristů terorismus zjevně nevymýtí.
Milan Slezák
Kam se poděla ropa za 400 milionů dolarů? Polský Orlen řeší obří skandál
Polskem otřásá skandál, v němž je úplně všechno. Okradený velký petrochemický koncern Orlen, mezinárodní obchodníci s ropou nebo Arab s polským...
3. 5. 2024 ▪ 5 min. čtení