Internet do škol by neměl být o drátech, ale o učitelích

Aleš Vojíř

Praha, 27. 12. 2001
Na první pohled normální základní škola, kterých je po celé republice několik tisíc. Stojí na rohu Olšanského náměstí v Praze, každých pár minut jí pod okny projede tramvaj. Přesto se "Lupáčovka" od jiných "základek" liší.
Na začátku prosince se po jejích chodbách procházel nejbohatší člověk světa, americký softwarový magnát Bill Gates. Přijel se podívat na počítačovou učebnu vybavenou v rámci vládního projektu Internet do škol, na kterém se jeho firma podílí.
Co si o Billovi a počítačích, které dostali od sdružení firem kolem AutoContu On Line a Českého Telecomu myslí ti nejpovolanější - žáci a ředitel "Lupáčovky"?
"Bill byl takovej hodnej, skromnej. Jsem si myslel, že ze sebe bude dělat machra, ale hrozná pohoda," bezprostředně popisuje setkání šesťák Branko.
Zpočátku působí černovlasý kluk v červené mikině s postavičkou Cartmana z kultovního seriálu South Park na krku nervózně. I v přítomnosti svého ředitele se ale nebojí říct, co si myslí: "Ve škole mě počítače upřímně řečeno moc nebavěj', protože nic novýho pod sluncem. Děláme úplný základy, v podstatě to, co většina z nás už umí."
Spolu s internetově zdatnějšími spolužáky se snažil na učitele tlačit, aby jim vysvětloval složitější věci. "On ale prostě říká, že to má v osnovách, a tak to musí učit," posteskne si Branko.
Hodinu počítačů má jednou týdně. K internetu se připojuje i z domova. Tam je to podle něj pohodlnější. "Nemusím se rvát o počítač s někým jiným, kdo říká 'už mě k tomu pusť, už jseš tam dlouho'. Doma mám svůj klid," dodává.
Jelikož "Lupáčovka" je základní škola s rozšířenou výukou jazyků, její žáci by podle osnov neměli mít ani jednu hodinu informatiky, tvrdí ředitel školy Milan Hausner. "Můžeme integrovat počítače do vlastní výuky, ale nemůžeme jít nad rámec státem stanovených osnov," vysvětluje prošedivělý padesátník. Počítače vyučují v rámci předmětu "praktické činnosti". "Samozřejmě máme i odpolední aktivity, které informatiku rozvíjejí," podotýká Hausner.
Žáci na "Lupáčovce" mají od druhé třídy e-mailové adresy, mohou si na stránku školy umístit vlastní webovou prezentaci, počítače používají i v takových předmětech, jako je angličtina. Zdali si ale ze školy odnesou nějaké internetové znalosti, záleží především na jejich učitelích. A to může být zásadní problém.
"Když někdo mluví o Internetu do škol, hovoří o metrech kabelů a počtu počítačů. A to mě strašně rozčiluje," říká Hausner na adresu vládního projektu. "To, že někdo přiveze do školy padesát počítačů, je jedna věc. Dokud ale učitel neuvidí, co s nimi během hodiny může udělat, je to k ničemu," podotýká. Státní informační politika počítá s tím, že časem dojde i na proškolování učitelů. "Technika ale časem zastará. Školení učitelů mělo běžet už vloni," tvrdí Hausner.
Na spolupráci s generálním dodavatelem projektu si ale nemůže stěžovat. "Řešily se zde naprosto zásadní problémy - jak zintegrovat data, jak je převést z našeho serveru na jejich," vysvětluje Hausner. Na nový systém se převáděly internetové schránky učitelů i dětí, jejich webové prezentace.
"Nakonec musím Auto Cont pochválit," podotýká ředitel. Princip jediného konsorcia, které dodá všem školám počítače, kabely i připojení, je podle něj jediná cesta, jak dosáhnout úspěšného konce projektu. "I když vím, že mojí kolegové budou říkat, že to má i hodně mínusů," říká ředitel.
Od uvedení třídy do provozu se žádný počítač zatím "kupodivu" neporouchal. Přeci jen ale Hausnerovi na současné podobě projektu něco chybí - projektory připojitelné k počítačům. "Leckterá školy by v současnosti dala před vlastní počítačovou učebnou přednost právě jim. Ve třídě by se daly použít mnohem efektivněji," vysvětluje. S projektory projekt ale vůbec nepočítá.