Bratislavští obchodníci o cizince nestojí

Přes platný zákon o vracení DPH jsou na Slovensku nákupy bez daně stále jen iluzí

Bratislavští obchodníci o cizince nestojí

Slovensko má od Nového roku vracet cizincům daň z přidané hodnoty na vyvážené zboží. Většina tamních obchodníků se však zákonem neřídí.

Luboš Palata
Od našeho stálého zpravodaje
Bratislava, 11. 1. 2002
Zákon o vracení daně z přidané hodnoty platí už od počátku roku. Stanoví, že cizinci, který ze Slovenska vyveze zboží za více než pět tisíc slovenských korun, má být vrácena daň z přidané hodnoty (DPH), která činí více než dvacet procent ceny.
Díky tomu a s ohledem na nízký kurs slovenské koruny se očekávalo, že slovenské obchody zavalí nájezdy nákupních turistů z Česka - obdobně jako Slováci vykupovali brněnské obchody, když vracení DPH cizinců zavedla Česká republika.
Nestalo se a zdá se, že autoři zákona a obchodníci to asi ani nechtějí. I v nejvyhlášenějších bratislavských obchodech, například v nablýskaném nákupním středisku Polus Center, se totiž zboží neprodává tak, aby daň mohla být cizinci vrácena.
"Prodavač musí vyplnit zvláštní formulář, s nímž je třeba do třiceti dnů od nákupu zboží ze Slovenska vyvést," vysvětluje pracovnice jednoho z bratislavských daňových úřadů. Jak dodává, formuláře na daňovém úřadě už od Nového roku mají.
Drtivá většina obchodníků však buď o vracení DPH vůbec nic neví, a když ví, pro formuláře si nejdou. "Ono něco takového platí?" kroutí hlavou prodavačka v obchodu se značkovým oblečením.
I ve velké prodejně sportovního vybavení jen jeho pracovník krčí rameny: "Žádné formuláře nemáme. Možná že podle zákona ho musíme mít, ale prostě nemáme. Možná koncem měsíce."
V prodejně firmy Baťa si sice už vylepily nálepku Tax free na výlohu, ale zmatená prodavačka se omlouvá: "Formuláře máme, ale já vůbec netuším, jak se to vyplňuje. Přijďte zítra, to tady bude vedoucí."
Mnozí obchodníci prohlašují, že si žádné formuláře ani opatřovat nebudou. "Nemáme je a shánět je nebudeme, protože se po nich stejně nikdo neptá," říká pracovník jednoho velkého bratislavského obchodu s elektronikou.
Pokud ale prodejna tiskopis na vracení daně nemá nebo ho nechce dát, má nákupuchtivý cizinec smůlu. Na daňových úřadech, které tiskopisy distribuují, si je totiž může zakoupit pouze slovenský obchodník. "Jediné, co můžete dělat, je podat si u nás stížnost," přiznává pracovnice úřadu.
Ovšem i pokud náhodou narazíte na obchod, který tiskopis vlastní, připravili cizincům autoři zákona další důmyslné překážky. "Zboží musíte vyvést, my vám potvrdíme, že opustilo území Slovenska, a teprve potom vám obchodník na základě našeho potvrzení daň vrátí," uvádí slovenský celník na jednom z přechodů do České republiky.V praxi to tedy znamená, že turista musí, chce-li zpět své peníze, na Slovensko podniknout cestu ještě jednou.
Z vracení daní jsou také vyjmuty potraviny, tabák, alkoholické nápoje a pohonné hmoty. Jen velmi obtížně se český turista vyhne placení cla, které by fakticky výhodu vrácení daně zlikvidovalo. Musí se totiž s dováženým zbožím vejít do rozmezí mezi pěti tisíci slovenských korun, od kterého Slováci daň vracejí, a hodnoty šesti tisíc českých korun, od níž se už platí dovozní clo.
Těmto obtížným počtům však budou čeští turisté zřejmě ještě dlouho ušetřeni, protože drtivá většina slovenských obchodníků nejeví zájem zboží bez cla cizincům prodávat.
"My to dělat nebudeme. Museli bychom pak vracet DPH a já na to nemám v pokladně žádnou kolonku. Je mi líto," říká mladá prodavačka v obchodu s lyžemi. "Měl by to být zájem obchodníků a já nechápu, proč se o to nestarají," říká pracovnice daňového úřadu. "Tady na Slovensku máme tolik zákonů, které neplatí. Proč by měl fungovat zrovna tenhle," má jednoduché vysvětlení elegantní čtyřicátník, když sleduje rozpaky několika českých turistů.