Brusel se pokusí zvýšit mobilitu na trhu práce

Cíl unie dosáhnout plné zaměstnanosti se dostává do konfliktu se stále tvrdšími podmínkami, působícími na pracovním trhu.

Josef Veselý
Od našeho stálého zpravodaje
Brusel, 21. 1. 2002
Evropská unie se nemíní vzdát ambiciózního cíle dosažení plné zaměstnanosti, a to již v roce 2010. Brusel totiž považuje za optimistický trend uplynulých let, který považuje jako odrazový můstek pro tento záměr. Počet nezaměstnaných v zemích Evropské unie klesl totiž za takřka pět let o čtyři milióny osob. Za stejnou dobu vzniklo deset miliónů nových pracovních příležitostí.
Ministři práce a sociálních věcí patnáctky se koncem minulého týdne na neformální schůzce v severošpanělském Burgosu shodli, ža datum 2010 je splnitelné. Vzhledem ke zpomalení globálního hospodářského růstu si dosažení zmíněného cíle vynutí dodatečné reformy. Uvedl to španělský resortní šéf Juan Carlos Aparicio.
Brusel se pokusí povzbudit trh práce tím, že zmenší překážky pro mobilitu pracovníků v rámci unie. Komisařka EU Anna Diamantopolouová k tomu uvedla: "Nová elektronická karta má každému občanu zemí unie umožnit, aby se mohl vykázat v kterémkoli státě patnáctky průkazem zdravotního pojištění".
Něco podobného existuje již dnes, ale kartu nelze elektronicky ověřit. Neslouží proto dobře svému účelu.
Nový způsob nepřinese pracovníkům nová práva ani jim nezajistí další nároky. Nadále se budou léčebné výlohy hradit z pojištění v domovské zemi. Nicméně i o tomto dílčím vylepšení musejí na jaře v Barceloně rozhodnout až šéfové vlád a států.
Neformálního summitu, jehož těžištěm bude mj. stanovení nové strategie EU ve sféře aktivní politiky zaměstnanosti, se poprvé zúčastní i kandidátské země. Premiér Miloš Zeman spolu s kolegy z budoucích členských států unie se přímo zúčastní celého jednání barcelonského summitu. Dosud se podobná širší setkání s kandidáty omezovala na jednostrannou informaci o závěrech vrcholných schůzek a na kratičké vystoupení hostů při pracovním obědě.
Španělé, jejichž země EU předsedá, jsou přesvědčeni, že k roku 2010 bude mít v EU práci už optimální počet lidí - tedy 70 procent všech občanů mezi 15 a 64 lety. Dnes tento podíl činí 64 procent a v roce 2000 to bylo jen 63,7 procenta. Podmínkou je, aby průměrný roční nárůst zaměstnanosti do té doby dosahoval 1,1 procenta.
Ministři práce a sociálních věcí v Burgosu dospěli ke shodnému názoru, že země EU musí harmonizovat národní systémy sociálního zabezpečení i pojištění proti nezaměstnanosti. Dále by měli na základě dobrovolnosti všude v rámci unie dostat zaměstnanci možnost pracovat do pozdějšího věku. To by odlehčilo situaci i přetíženým pojišťovnám.
Již z loňského summitu ve Stockholmu vzešel požadavek, aby polovina občanů EU ve věku 55 - 64 let měla šanci dál pracovat. Pro novou strategii zaměstnanosti, jež má být jedním z plodů barcelonského summitu, se tím ale jen zvyšuje laťka.
"Znamená to nejen zajistit práci dnešním 14,5 miliónu nezaměstnaných, ale umožnit přístup na trh práce miliónům dalších osob," připomínají Španělé.
Připouštějí, že unie dříve vyhlásila ve sféře zaměstnanosti cíle, které jí definování nové politiky leda zkomplikují: Má se totiž umožnit také většímu procentu žen, aby šly do práce, pokud si to přejí. A možnost přivydělat si má mít zároveň co nejvíc mladých lidí, kteří přitom dál studují nebo jsou v učebním poměru.
Pokles ekonomické výkonnosti, kterému se EU nevyhnula, nemusí podle expertů vyvolat celkový nárůst nezaměstnanosti. Zpomalí však její snižování.