Manažeři o mezilidských vztazích

Pozitivní firemní klima vede ke spokojenosti zaměstnanců i k vyšší produktivitě

Manažeři o mezilidských vztazích

Zlepšování mezilidských vztahů ve firmě musí řídící pracovníci podporovat nejen formálně, ale především svým jednáním. Vyplývá to z výzkumu německých odborníků, který je podnětný i pro manažery českých podniků.

Petr Přibyl
Komunikace mezi lidmi v podniku je velmi důležitá, konflikty je třeba identifikovat a odstraňovat. Tyto a podobné zásady byly již formulovány nesčetněkrát a každý vedoucí pracovník je bez zaváhání podepíše. Potíž je ale v tom, že velmi mnoho manažerů uznává tyto zásady pouze verbálně, zatímco praxe v jejich firmách je poněkud jiná - a to i jejich vlastním přispěním.
Takový je závěr studie, kterou zveřejnila Akademie pro řídící pracovníky v hospodářství (Akademie für Führungskräfte der Wirtschaft) v Bad Harzburgu (SRN), a to na základě ankety provedené se 242 manažery v Německu. Tématem ankety byly mezilidské vztahy ve firmách a jejich ovlivňování ze strany managementu.

Neradostná situace a její příčiny

Jak to tedy s mezilidskými vztahy v německých firmách vypadá? Více než třetina (37 %) dotázaných odpověděla, že "nevalně". Přitom 31 % mužů a 38 % žen ve vedoucích funkcích je "nespokojeno" se způsobem, jakým se jejich firmy stavějí k problémům mezilidských vztahů. Téměř polovina z nich (47 %) dokonce zastává názor, že mezi skutečností a žádoucím stavem v jejich podnicích existuje "hluboká propast".
V čem spatřují respondenti příčiny této neradostné situace? Především v nedostatku času, ve spěchu, ve stále se zvětšujícím pracovním zatížení a zvyšujících se pracovních nárocích. Dále v nedostatku sebevědomí, ve strachu, že člověk bude považován za "příliš měkkého". Takový je názor zaměstnanců z řad nižšího managementu, kteří pociťují určité napětí, překážky a zábrany. Naproti tomu představitelé vrcholového managementu uváděli často následující odpověď: "O žádných zábranách nevíme".
Na rozdíl od mužů hledají ženy ve vedoucích funkcích příčiny nespokojenosti se vztahy kolem sebe spíše ve svém chování než u jiných lidí. Téměř čtvrtina dotázaných manažerek udala jako hlavní překážku pro dosahování dobrých mezilidských vztahů svou nejistotu. Tyto ženy mají strach, že budou neoblíbeny, anebo se naopak obávají toho, že když se budou příliš starat o utváření mezilidských vztahů kolem sebe, odhalí přitom svá slabá a bolavá místa.
Velký počet řídících pracov-níků se považuje za manažery, kteří se náležitě starají o osobní a odborný růst svých podřízených, tedy za jejich "kouče". Skoro 40 procent jich uvedlo, že považují za nutné vytvářet a posilovat motivaci svých pracovníků. Avšak údaje uvedené v odpovědích na jiné dotazy ankety toto jejich přesvědčení či domněnku spíše vyvracejí. Vyplývá z nich totiž, že přibližně polovina vedoucích pracovníků se věnuje mezilidským vztahům se svými kolegy a podřízenými nanejvýš tři hodiny týdně. Skutečnost je podle podřízených zaměstnanců ještě daleko horší. Plných 18,5 procenta z nich v anketě uvedlo, že jejich šéfové si pro ně vyhradí méně než jednu hodinu týdně.

Pokřivené zrcadlo

Po těchto názorech působí odpovědi na další otázku v průzkumu dost překvapivě, či dokonce nedůvěryhodně. Vedoucí pracovníci totiž sobě vystavují veskrze pozitivní vysvědčení: 92 % z nich si myslí, že "se konstruktivně vypořádávají s konflikty a problémy ve svých firmách" a 83 % jich udává, že se komplexně starají o rozvoj, respektive o růst svých spolupracovníků. Nijak však nevysvětlují, jak tyto činnosti vlastně stihnou, když na jiném místě ankety si stěžují na trvalý "nedostatek času a obrovské množství práce".
Anketa tak ukazuje na nesoulad mezi odpověďmi u velké části respondentů. Z toho vyplývá, že jenom určité části odpovědí se dá věřit, nebo že některým odpovědím se dá věřit jenom do určité míry.
Přesto je anketa německých odborníků pro poznání postojů managementu přínosná. Vyplývá z ní mimo jiné, že mezilidskými vztahy je nutno se v manažerské teorii a hlavně praxi zabývat hlouběji a efektivněji než dosud, a rozhodně ne pouze verbálně.
Autor je spolupracovník redakce