Šéfem druhé nejsilnější strany je Dražen Budiša, který chce měnit reformní program vlády

Chorvatská koalice čelí vážné krizi

Nejednotnost chorvatské vládní koalice může ohrozit další reformy.
Martin Ehl
Praha/Záhřeb, 5. 2. 2002
Chorvatská prozápadní koalice utrpěla dosud nejvážnější ránu, která může ohrozit její křehkou soudržnost. Do čela druhé nejsilnější vládní strany - sociálních liberálů - byl zvolen Dražen Budiša, který je Západem považován za nacionalistu a chce revidovat dosavadní reformní politiku vlády vedené sociálním demokratem Ivicou Račanem.
V této souvislosti se také začalo v Chorvatsku hovořit o předčasných volbách. Předloni nynější koalice pěti vládních stran porazila po deseti letech vlády nacionalisty a nyní se snaží vést Chorvatsko do evropských struktur.
"Vláda a koalice se začaly rozpadat v okamžiku, kdy mohly začít sbírat první plody svých reforem," napsal o krizi záhřebský týdeník Globus.
Koalice vedená sociálními demokraty a liberály, jejímiž členy jsou ještě tři další malé strany, prosadila privatizaci, sociální reformy, začala jednat o přistoupení k programu Severoatlantické aliance Partnerství pro mír a výhledově si přeje, aby se Chorvatsko stalo členem Evropské unie. "Asociační jednání chceme začít do 15. ledna 2003," řekl nedávno v parlamentu premiér Ivica Račan.
Deník Slobodna Dalmacia tvrdí, že premiér Račan a Budiša se sejdou ještě tento týden, aby si ujasnili priority vlády. Podle listu není přitom jasné, zda půjde jen o otázku personálních změn, či o zásadní programové změny, které by mohly ohrozit dosavadní reformy.
Za úspěšné kroky v ozdravování hospodářství dostal záhřebský kabinet nedávno pochvalu od Mezinárodního měnového fondu. Inflace se drží na nízké úrovni 2,6 procenta. Problémem je ovšem vysoká nezaměstnanost, která se blíží téměř 25 procentům, a sociální problémy, jako je nevyplácení mezd zaměstnavateli.
Dražen Budiša v čele sociálních liberálů může ovšem nastartované reformy ohrozit. Touha tohoto bývalého studentského vůdce z přelomu šedesátých a sedmdesátých let stát se prezidentem Chorvatska je všeobecně známá.
"Budišovi jde především o moc," domnívá se Filip Tesař, analytik pražského Ústavu mezinárodních vztahů. "Už za vlády prezidenta Franja Tudjmana v devadesátých letech dal najevo, že si počká třeba i na Tudjmanovu smrt."
Tudjman zemřel v prosinci 1999, krátce poté, co jeho nacionalistické Chorvatské demokratické společenství (HDZ) prohrálo volby. Favorit Budiša ale v přímých volbách jen těsně prohrál se Stipe Mesičem.
Budiša je nyní jediným předákem některé ze stran vládní koalice, který nemá žádnou vysokou státní funkci. Hluboký rozkol se sociálními demokraty navíc nastal, když Račanova vláda souhlasila se spoluprací s Mezinárodním tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a když i chorvatské soudy začaly stíhat dosavadní hrdiny z boje proti Srbům za válečné zločiny. Nacionalista Budiša je jednoznačně proti tomu, což ho sbližuje s bývalými vládci z nyní opozičního HDZ. "Okolo Budiši je dost lidí, kteří jsou ochotni spolupracovat s naší stranou," citoval záhřebský Večernji list jednoho z vůdců HDZ Ivicu Pašaliče.
Přesto se neočekává, že by šéf sociálních liberálů hodlal vyprovokovat předčasné volby, protože by se tím podle průzkumů téměř nic nezměnilo. "Nevěřím, že by bylo nutné organizovat předčasné volby," nechal se podle Večernjiho listu slyšet i sám Budiša.
"Budiša bude i nadále podporovat premiéra Račana, i když ne tak otevřeně, protože si je vědom, že jiná možnost, jak se udržet u moci, pro jeho stranu není," řekl Tesař.
Přesto vládní koalici čeká tvrdý souboj o křeslo záhřebského starosty, který byl nedávno nucen odstoupit. Podle koaliční smlouvy na něj mají nárok sociální demokraté. Nyní ho ovšem žádá Budiša.