Sto pět mužů a žen začíná dnes v Bruselu zásadní rozpravu o příští podobě Evropy. Mají o čem mluvit. Vezměme si tento zdánlivě podružný fakt: Zaregistrovat novou firmu trvá dnes v Itálii šest týdnů a stojí asi půldruhého tisíce eur. Oproti tomu ve Velké Británii jsou tyto administrativní náklady zanedbatelné a procedura sama zabere podnikateli šest dní. Vyplývá to z dokumentu Evropské komise popisujícího snahu zlepšit hospodářství kontinentu, jak včera upozornil deník Wall Street Journal Europe.
Budou delegáti Konventu o budoucnosti Evropy vést rozpravu o takových věcech? V prvním plánu nikoliv. Zhruba rok trvající jednání o novém rozdělení moci však nutně bude mít vliv i na tak specifické otázky. A také na to, kdo bude rozhodovat o výši našeho budoucího zdanění, podobě naší imigrační politiky a rovněž o tom, na čem se musí členské státy shodnout do jednoho a kde bude zase moci většina přehlasovat menšinu. Na konci zvažování delegátů může být i návrh jakési ústavy Evropské unie. Konečně by každý věděl, kam integrační proces vlastně směřuje. I když závěry Konventu nebudou závazné a státy je nakonec nemusí přijmout, mohou být pod velkým tlakem podřídit se. Bude záležet na věrohodnosti, jakou si v očích Evropanů Konvent získá. Dobré je, že jednání jsou veřejná a bude možné je sledovat v přímém televizním přenosu a na internetu.
Unie potřebuje ideovou regeneraci. Evropané by měli sami sebe přesvědčit, že sjednocování není jen handrkování se o dotacích, subvencích či fondech. Unie nesmí sama sebe umenšit na přerozdělovače peněz. Jejím důvodem k existenci musí být maximální možná míra svobody pro Evropany a pro rozvíjení jejich talentů. A to proto, aby mohli o svých životech rozhodovat podle vlastního zvážení. Už dlouho před sebou neměli politici tak podstatnou debatu.
tomas.klvana@economia.cz