Z Dunaje mizí pozůstatky války

Vyčištění trosek tří zbořených mostů má být dokončeno v květnu

Z Dunaje mizí pozůstatky války

Reinhold Vetter
Novi Sad/Praha, 5. 3. 2002
Vyčistit Dunaj, zprůjezdnit ho jak pro nákladní, tak pro osobní lodě a to vše do konce května letošního roku - takový je cíl akce v metropoli severosrbské provincie Vojvodina, městu Novi Sad. Dunaj byl totiž během války v Kosovu v roce 1999 zasypán troskami tří mostů, které byly zničeny během bombardování NATO.
Na celkových nákladech, které dosahují výše zhruba 26 miliónů eur (v přepočtu kolem 830 miliónů korun), se z 85 procent podílí Evropská unie. Zbývající část doplácejí země, jimiž řeka protéká, či státy jako Kanada nebo Nizozemsko.
Právě podunajské země jako Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina či Chorvatsko přitom na znovuobnovení provozu na řece čekají nejvíce. Díky blokádě Dunaje, který je nejdůležitější lodní spojnicí mezi Černým mořem a střední Evropou, totiž utrpěly ztrátu zhruba 350 miliónů eur (přes 11 miliard korun).
Před rokem 1999 Novim Sadem ročně proplulo zhruba 10 000 lodí se 100 milióny tun nákladu. Vzhledem k tomu, že do roku 2000 byl obnoven pouze most Petro-Varadin, město i jeho okolí silně zatěžoval provoz kamiónů. Ani nový most ale nedokázal zajistit veškerou nákladní přepravu, a tak část musí být vedena oklikou. Aby se alespoň trochu městu ulehčilo, otevřel se pro průjezd kamiónů i most železniční, a to každý den na čtyři hodiny.
Řidiči osobních aut naopak mají možnost využívat most pontonový. Ten se pak třikrát týdně na 7 až 14 hodin otevírá pro provoz lodí. Za jejich průjezd se platí 0,4 eura za tunu nákladu. Výběr mýtného ale vyvolává silné reakce veřejnosti, která diskutuje především o tom, kdo vlastně z poplatků těží - zda je to správa města či jugoslávská respektive srbská vláda v Bělehradě.
Vyčištěním řeky by se měl zvýšit nejen provoz nákladních lodí, ale mírně by se měla oživit i přeprava cestujících na Dunaji.
Zcela uvolnit plavbu však jugoslávské úřady chtějí až tehdy, když bude vystaven nejdůležitější ze tří zbořených mostů - most Míru na severu města. Podle některých zdrojů je rekonstrukce tohoto šestiproudého mostu zbytečná, považují ho totiž za dílo Titovy vlády.
Obyvatelé však jeho zprovoznění podporují. Jsou totiž znechuceni bombardováním NATO a stále se ptají, proč to mají být právě oni, kdo pyká za činy Miloševiče. Vojvodina byla totiž vždy v opozici proti bělehradskému ústředí.