Rusku vadí operace USA v Gruzii

Rusku vadí operace USA v Gruzii

Blanka Hančilová

Tažení Spojených států proti terorismu dostává opravdu globální podobu. V postsovětském prostoru se USA aktivně angažují nejen ve Střední Asii, ale nově také na Kavkaze. Vedle války v Afghánistánu speciální jednotky USA pomáhají trénovat pro boj s teroristy armádu Filipín a objevily se zprávy, že podobný program se chystá v Jemenu.
V Gruzii Američané budou trénovat armádní a policejní jednotky pro boj proti teroristům napojeným na Al-Káidu, kteří se podle americké rozvědky nacházejí v soutěsce Pankisi na severu Gruzie. Pankisi sousedí s Čečenskem a patří mezi nejméně rozvinuté regiony Gruzie. Složitá ekonomická a sociální situace se vyostřila v prosinci 1999, kdy zde našly útočiště tisíce Čečenců prchajících před válkou. Nejméně od té doby je Pankisi zdrojem vnitřních i mezinárodních problémů, zejména mezi Ruskem a Gruzií, a předmětem pozornosti USA a EU.
Nepřehledná situace je pro Rusko trnem v oku. Podle něj se v Pankisi skrývají bojovníci, kteří soutěsku využívají jako základnu pro boj proti ruské armádě v Čečensku a pašují tudy zbraně a drogy do Ruska. Gruzie jejich přítomnost až do června popírala, faktem ale zůstává, že Pankisi nebylo a není pod kontrolou tbiliské vlády, což také dokázala série únosů.
Několik dní po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku Rusko zvýšilo nátlak na Gruzii, aby dala svolení k vojenské operaci v Pankisi, ta ale prohlásila, že nebude tolerovat ruskou intervenci na svém území, a společnou operaci s Ruskem odmítla. Až v listopadu 2001, po gruzínské vládní krizi, nový ministr bezpečnosti poprvé otevřeně přiznal, že Gruzie není schopna kontrolovat Pankisi.
V polovině ledna se Tbilisi konečně rozhoupalo k akci a vyslalo do Pankisi bezpečnostní jednotky. Podařilo se posunout kontrolní stanoviště na jediné cestě z Pankisi o několik kilometrů dovnitř soutěsky, ale celkově se zkorumpované a neschopné bezpečnostní složky, které se podle názoru mnohých odborníků často podílely na pašování drog a zbraní, nejsou schopny dobrat zásadního zlepšení situace.
Mezinárodní význam Pankisi se zásadně změnil v polovině února, kdy americký charge d'affaires ve Tbilisi Phillip Remler překvapivě prohlásil v interview pro gruzínský tisk, že se tam zdržuje několik afghánských bojovníků napojených na Usámu bin Ládina. Vzápětí USA prohlásily, že do Gruzie posílají zvláštní jednotky. Incident rozpoutal slovní válku mezi Ruskem a USA a otevřel dveře spekulacím, proč se USA do záležitosti vložily s takovou vervou a rychlostí.
Rusko je pramálo potěšeno přítomností USA na Kavkaze, ačkoli oficiální prohlášení se snaží vyvolat dojem, že vše bylo dohodnuto předem. Jedním z možných vysvětlení, proč se USA tak rychle angažovaly, je snaha předejít intervenci Ruska do Pankisi a dlouhodoběji snaha omezit vliv Ruska v postsovětském prostoru. USA a Gruzie vylučují jakýkoli podíl Ruska na možných akcích v Pankiské soutěsce.
V samotné Gruzii prezident Ševardnadze vítá americkou asistenci, která má mimo jiné za cíl posílit jeho velmi křehké politické postavení. Celkově ale nepanuje shoda, zda americká asistence přinese pozitivní výsledky. Rivalita mezi USA a Ruskem by mohla ohrozit již tak složitou budoucnost Gruzie. Poslanec ruské Dumy Boris Němcov to komentoval: "Gruzie nemá za souseda USA, ale Rusko, kde pracují tisíce gruzínských občanů. Ševardnadze se rozhodl špatně, když se orientuje pouze na USA."
Pankisi není problém, který je možné vyřešit zásahem armády či policie. Je to součást složitého propletence sociálních a ekonomických vztahů, důsledek neschopnosti gruzínského státu spravovat celé území Gruzie, důsledek katastrofální politiky zkorumpovaných a neschopných elit. Bohužel se zdá, že Gruzie i Spojené státy zapomínají, že trvalé řešení problémů vyžaduje víc než vojenskou intervenci. Ta je snad začátkem, ale po ní musí následovat smysluplná rozvojová asistence, která dá lidem v regionu šanci vydělat si na živobytí legálně.

Autorka je spolupracovnice Ústavu mezinárodních vztahů