Bez chemie bychom dnes vlastně nemohli žít

Vlastimil Růžička, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze:

Bez chemie bychom dnes vlastně nemohli žít

Jan Přikryl
Chemie mezi uchazeči o studium není bohužel příliš populární. Je náročná, zájem uchazečů o studium nevzrůstá. Ale bez chemie dnes nemůžeme žít, tvrdí Vlastimil Růžička, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

hn: Veřejnost často chápe chemii negativně, zejména jako znečišťovatele životního prostředí. Vaše vysoká škola a obory, které se na ní přednášejí, však naznačují, že situace je diametrálně odlišná.
Máme tu řadu tradičních oborů, jako jsou kvasná chemie, sklo a keramika, metalurgie, kde se všude poznatků chemie již staletí vědomě či nevědomě využívá. Vedle nich bychom našli moderní obory, jakými jsou například biochemie, biotechnologie, materiálové inženýrství, celá jedna fakulta je zaměřena na technologii ochrany životního prostředí. To je pouze zlomek studijních programů, protože jejich výčet by byl velmi dlouhý. Kdo by měl zájem, může si ho najít na internetové stránce www.vscht.cz.
Význam a šíři záběru chemie si však můžeme přiblížit i na zcela praktických příkladech. Umělé klouby, kontaktní čočky, to jsou dva příklady využití chemie v lékařství. Nebo domácnost, kde používáme kosmetiku, oblečení je dnes také závislé na chemii, využívá ji farmacie, ochrana historických památek atd. A nejen to. Je to zase především chemie, která se podílí na tom, že se životní prostředí trvale zlepšuje.
hn: Jaké má naše chemie postavení či jméno v mezinárodním srovnání?
V řadě oborů jsme uznáváni a máme na co navazovat. Za všechny si připomeňme jméno absolventa naší školy Vlado Preloga, nositele Nobelovy ceny za rok 1975, nebo Otto Wichterleho, kterého snad ani nemusím představovat (vynálezce hydrofilních očních čoček). Svědčí o tom také to, že řada našich absolventů přednáší v zahraničí. Namátkou připomeňme profesora Milana Čárského z University of Durban, JAR. Dalším argumentem na podporu mého tvrzení může být naše účast v mezinárodních řešitelských týmech. Zde bych připomenul například tzv. bioremediace, kde zjednodušeně řečeno pracujeme na odstraňování nežádoucích látek z prostředí pomocí biologických materiálů. Řada našich mladých učitelů je na zahraničních stážích, např. na ETH Zürich, na Univerzitě Bologna nebo na University of Wisconsin, Madison.
hn: Vztah mezi počty přijatých zájemců o studium a těch, kteří absolvují VŠCHT, naznačuje, že se nejedná o lehké studium.
Lehké rozhodně není, ale zvládnout se dá. Ona čísla někdy zavádějí. My ročně přijímáme v průměru, řekněme, tisíc uchazečů. Absolvuje jich každoročně 300 až 400. Na první pohled jde o velký úbytek. Ale určitá část, přestože je přijata, nenastoupí, protože má více přihlášek a vybere si nakonec jinou školu. A potom, my se snažíme dávat šanci širšímu okruhu zájemců, ať si vyzkoušejí, zda jejich schopnosti jsou na takové úrovni, aby získali inženýrský titul. K hlavnímu úbytku studentů pak dochází v prvních dvou semestrech. Myslíme si, že je to správnější, než uchazečům nedát vůbec žádnou příležitost. Jak vidíte, hned to vypadá trochu jinak.
Navíc chceme celý problém řešit i změnou systému studia. Připravujeme se na vytvoření strukturovaného systému studia - bakalářského, následného magisterského - tak, aby ti, co nedosáhnou z různých důvodů na inženýrský titul, měli možnost volby jednodušších nebo aplikovatelnějších předmětů a mohli studium dokončit jako bakaláři.
hn: Jak je to s uplatněním studentů VŠCHT v praxi?
Detailní rozbor zatím nemáme, ale nové vedení školy, které nastoupilo v lednu letošního roku, projekt věnovaný těmto otázkám navrhlo. Řada našich ústavů však absolventy už několik let sleduje.
Máme však přehled o řadě absolventů, kteří pracují na významných místech našich, zahraničních a nadnárodních firem. Mezi současnými rektory veřejných a soukromých vysokých škol v České republice jsou čtyři absolventi VŠCHT, mezi top-manažery významných chemických podniků celá řada.
hn: Často se ve spojení s přípravou vysokoškolsky vzdělaných odborníků hovoří o tom, že školám chybí propojení jednak s vědeckými pracovišti a jednak, na straně druhé, s praxí.
Myslím si, že v propojení vzdělávací a výzkumné činnosti patří VŠCHT k nejrozvinutějším v republice. Ze státních prostředků přes ministerstvo školství dostáváme na výzkum více prostředků než na vzdělávání, protože nemáme tak velký počet studentů. Na výzkum ale získáváme prostředky i z grantových agentur - českých i zahraničních. Konečně je tu tzv. doplňková činnost, v jejímž rámci řešíme úkoly, které nám zadávají například podniky. To vše se projevuje i v tom, že ročně naši pracovníci publikují doma i v zahraničí minimálně 500 odborných článků.
Pro kvalitu výuky je důležité - protože jsme vlastně vysoká škola na pomezí technických a přírodních věd - přístrojové vybavení. Ani v minulosti nebylo špatné, ale během posledních deseti let se výrazně zlepšilo. Možná stojí za zmínku, že VŠCHT byla první institucí v bývalém Československu, která byla připojena na internet. I dnes jdeme s dobou. Studenti mají možnost pracovat v řadě případů na špičkových přístrojích. Máme dokonce několik unikátních přístrojů. Hmotnostní spektrometr vysokého rozlišení přišel řádově na 25 miliónů korun. Nedávno jsme otvírali laboratoř nukleární magnetické rezonance. Opět miliónová investice. Takže námitky, že studenti pracují na historických přístrojích, u nás neplatí. V tom jsme asi výjimeční v republice.
hn: Promítá se to v zapojení studentů do vědecké práce?
Nejen u nás, ale i v zahraničí, kam vyjíždějí celkem pravidelně. Přibližně deset procent absolventů projde stáží či jiným zahraničním pobytem.
hn: Kvalita vzdělání však závisí i na dalších faktorech. Patří mezi ně například vztahy mezi učiteli a studenty.
To je otázka, které věnujeme pozornost už řadu let. Děláme pravidelně anketu, ve které studenti hodnotí své učitele. Musím říci, že celý pedagogický sbor - samozřejmě v průměru - by dostal vyznamenání. Na čtyřstupňové škále dosahujeme hodnoty 1,5. Asi se na tom odráží to, že naprostá většina pedagogů chápe studenty jako své mladší kolegy, kteří s námi spolupracují.
hn: Už jste se zmínil o manažerech z řad absolventů vaší vysoké školy. Myslíte i na tuto část kvalifikace vašich studentů?
Máme vlastní ústav ekonomiky a řízení. Všichni naši absolventi procházejí kursy, které jim poskytují základy ekonomiky a managementu. Při zvyšování schopností našich studentů ale hodně pomáhají i již zmíněné kolegiální vztahy na škole. Já, například, jsem z teoretického pracoviště. Každý týden se tam scházíme se studenty vyšších ročníků a doktorského studia a diskutujeme jejich problémy a jejich řešení. To je například učí lépe komunikovat. Řada studentů dělá diplomové práce v podnicích. I to je zkušenost, která jim pomůže při vstupu do praktického života. Zapojení studentů do vědecké práce, které znamená práci v týmu, je také důležité.
hn: Máte za sebou asi 100 dní ve funkci rektora. Kdybychom to měli shrnout, co nejdůležitějšího slibujete svým studentům a kolegům?
Vše je podrobně uvedeno v našem programovém prohlášení. Ale to nejdůležitější pro studenty je strukturované studium se třemi stupni - bakalářským, magisterským a doktorským, které zvýší jejich mobilitu a odpovídá boloňské deklaraci věnované školství. To by mělo umožnit studentům, pokud se tak rozhodnou, pokračovat ve studiu na jiné vysoké škole, a to nejen v naší republice.
Pedagogům pak možnost zajímavé práce, podílení se na badatelském i aplikovaném výzkumu i řešení úkolů přímo pro praxi. Velký nárůst platů nemohu slíbit. Ale hodně se dá získat prostřednictvím grantů či doplňkové činnosti, která probíhá na naší škole - a to není obvyklé - pod hlavičkou VŠCHT a ne soukromých firem učitelů. To přináší prostředky jak pedagogům, tak i škole. Navíc již minulé vedení přijalo rozhodnutí, že nebude aplikovat systém odměňování běžný ve státní správě, kdy s pokračujícím věkem roste i plat. My hodnotíme lidi podle výkonu, takže odborný asistent, docent či profesor má ve svém ranku stejný základní plat ať je mu šestadvacet, nebo šedesát let.
Zdá se, že opatření, která již řadu let průběžně uskutečňujeme, mají svou kontinuitu a přinášejí své plody: V prosazení se našich absolventů doma i ve světě a ve stabilizaci pedagogického sboru.