Kvalitní absolventi nemají nouzi o práci

Kvalitní absolventi nemají nouzi o práci

Favority na trhu práce jsou uchazeči se vzděláním technického směru, jako je elektrotechnika, strojírenství či informatika. Problematické jsou naopak humanitní obory.

Barbara Bublíková

Práva, ekonomie či humanitní vědy? Volba studijního oboru je často ovlivněna poptávkou po absolventech jednotlivých oborů na trhu práce. Jaká ale tato poptávka je a měli by se jí maturanti opravdu řídit?
Přestože by vývoj pracovního trhu v daném oboru měl být jedním z kritérií výběru vysoké školy, většina odborníků se shoduje v tom, že hospodářský cyklus je nevyzpytatelný a sázka na něj se snadno může stát riskantní. Studium je oproti vývoji trhu práce běh na dlouhou trať a studenti by si tak spíše měli vybrat to, k čemu opravdu mají vztah a co je baví. Vývoj trhu práce však přesto může o budoucích pracovních šancích leccos vypovědět.
Ať žije technika
Ačkoli není současný vývoj světové ekonomiky příliš povzbudivý, absolventi vysokých škol jsou jako pracovní síla stále ještě žádanější než středoškoláci. Zatímco například v Německu dosahovala celková míra nezaměstnanosti v loňském roce téměř deseti procent, u osob s vysokoškolským titulem to byla jen procenta čtyři. (V ČR to bylo koncem roku 2001 8,9 % a u vysokoškoláků 2,2%.)
Mezi favority na trhu práce patří především absolventi technických oborů, jako je elektrotechnika, strojírenství či informatika. Dobré šance mají také ekonomové, fyzikové či psychologové. O něco hůře jsou na tom absolventi humanitních oborů, kteří tak často bývají označování za "problémová dítka". Co se týče nabízených míst, jedná se pak především o pozice ve vývoji, poradenství a správě.
Ačkoli se tedy zdá, že absolventů je dostatek, opak je pravdou. Právě v Německu totiž podle průzkumů ministerstva školství bude v roce 2010 na pracovním trhu chybět na 210 tisíc vysokoškoláků. Důvodem je nízké procento mladých lidí, kteří se po maturitě rozhodnou pro vysokou školu. Zatímco v Německu je to jen 16 procent daného ročníku (nižší míru má v zemích OECD už jen Česká republika, Mexiko, Belgie a Švýcarsko), ve státech, jako je Nizozemí, Norsko či Island, je to více než polovina.
Dopad na vývoj trhu práce a tím i na šance pro absolventy bude mít také demografický vývoj. Již nyní je jasné, že v roce 2010 trh opustí více kvalifikovaných lidí, než kolik jich na něj vstoupí. Země trpící tímto nedostatkem tak budou muset "chytré hlavy" hledat jinde. Mnoho evropských států však podobnou situaci musí řešit již dnes, především co se týče dostatku vědců. Hodně odborníků utíká do USA, kde jsou platově mnohem lépe ohodnoceni.
Problémy však nejsou jen s nedostatkem studentů některých oborů, ale také se znalostmi a schopnostmi absolventů. Hluboká znalost odborné teorie totiž není to jediné, co firmy od absolventů očekávají.
Soft Skills
Schopnost týmové spolupráce, komunikace, samostatnost, flexibilita a mobilita - takové jsou jedny z hlavních požadavků společností na své budoucí zaměstnance. Kromě odborných znalostí získaných na vysoké škole tak absolvent musí zároveň disponovat těmito takzvanými soft skills. Právě ty však mnohé univerzity nejsou schopny svým svěřencům zprostředkovat.
Firmy dále upozorňují na důležitost doplňujících znalostí. Myslí tím například, že by se ekonom měl trochu vyznat v informatice či právník měl chápat ekonomické souvislosti. Mezi další požadavky samozřejmě díky vývoji technologií patří práce na počítači (zpracování textu, grafické programy) a práce s internetem. Nutná je také znalost jazyků. Často pouze jeden nestačí.
U absolventů naopak jako první na seznamu požadavků stojí platové ohodnocení a celkové zabezpečení. Následuje možný kariérní postup, zohlednění soukromých zájmů, kolegiální prostředí či další vzdělávání.
AC, CC nebo trainee?
Právě nedostatečně rozvinuté "soft skills" u absolventů donutily firmy i školy připravit speciální programy, kde se studenti mohou seznámit s praxí a otestovat vlastní dovednosti. Pokud se jedná o takzvaný Assessment center, těží z toho i firmy, které si zde vybírají nové pracovníky.
Assessment centra (AC) je označení pro jakýsi několikadenní program - hodnoticí seminář, kdy si firma uchazeče o místo otestuje především v jeho reakcích ve stresových situacích, posoudí jeho komunikační schopnosti či práci v týmu. Kandidát často bývá celou dobu pod dohledem psychologů či personalistů, kteří jeho chování a schopnosti analyzují. Metodu používají především velké koncerny, v Německu je to například Lufthansa, Deutsche Telekom či Deutsche Bahn, ale i poradenské firmy jako je v Česku společnost Accenture.
Další možnost testování dovedností absolventa jsou trainee programy. Ty jsou narozdíl od AC dlouhodobějšího rázu (rok až dva) a mají za cíl seznámit kandidáta s firmou a zároveň si jej již trochu "vychovat", jelikož se předpokládá, že ve firmě zůstane. Absolvent, který získá místo v trainee programu projde v jeho průběhu nejrůznějšími pozicemi a odděleními společnosti. Během celé doby má přiděleného jakéhosi patrona či koordinátora, který mu nejen pomáhá při řešení problémů, ale mnohdy jej po skončení programu i hodnotí.
Třetí možností, jak absolventům, respektive studentům pomoci se startem do budoucího povolání, jsou career centra (CC). Koncept, který úspěšně již několik desítek let funguje v USA a ve Velké Británii, pomalu nachází své místo i v dalších evropských zemích.
V centrech, které mnohdy provozují samotné univerzity, se studenti seznamují například s technikami motivace, prezentací, rétorikou či pedagogikou. "Problémem je, že se mnozí mladí lidé během studia příliš koncentrují na odborné znalosti. Snažíme se je přivést k tomu. aby se zamysleli nad tím, co vlastně chtějí a co je zajímá. Chceme jim ukázat, že i po skončení studia může být život zábavný," říká Bitta Freisová, která vede CC na univerzitě v německém Bochumu. Právníkovi, který rád jezdí na koni, tak například radí angažovat se v jezdeckém svazu. CC však není zprostředkovatelna práce. "Místo si studenti už musí hledat sami," dodává Freisová.