Nové debaty o jaderné elektrárně Kozloduj vzdalují Bulharsko od unie

Nové debaty o jaderné elektrárně Kozloduj vzdalují Bulharsko od unie

Martin Ehl

Praha/Sofie, 26. 4. 2002
Zastaralá elektrárna Kozloduj je jednou z největších překážek na cestě Bulharska do Evropské unie. I když se zdálo, že po podpisu memoranda mezi Sofií a Bruselem v roce 1999, které zavazovalo bulharskou vládu uzavřít čtyři nejstarší bloky a zbylé dva modernizovat, je záležitost vyřešena, Bulhaři mají na věc jiný názor.
V polovině dubna protestovalo v Sofii asi pět tisíc lidí za referendum o budoucnosti elektrárny, která podle agentury AFP zajišťuje přibližně 45 procent elektřiny v Bulharsku a pokrývá čtyřicet procent nedostatku elektřiny v okolních zemích. Ročně přinese do státní pokladny miliardu dolarů.
Západní experti jako jednu z náhrad nabízejí modernizaci hydroelektrárny Marica-Istok. Balkánští odborníci poukazují na to, že elektřiny je na Balkáně kritický nedostatek a náhrada Kozloduje bude složitá. Staré reaktory mají výkon po 440 MW, dva novější, které budou modernizovány, mají po tisíci megawattech.
"Chraňme jeden z našich posledních národních pokladů," křičeli demonstranti v čele s několika prominentními intelektuály. Petici, požadující referendum, podepsalo podle bulharské agentury BTA již asi půl miliónu lidí.
Mnozí bulharští politici včetně prezidenta Georgiho Parvanova hovoří v posledních týdnech o tom, že neuzavřou do konce letošního roku první dva bloky, jak slíbila předchozí pravicová vláda premiéra Kostova. "Chci ještě před uzavřením elektrárny slyšet vyjádření evropských i bulharských expertů," řekl socialista Parvanov v lednu v rozhovoru pro deník Trud.
Premiér Simeon Saskoburgotski, který unii ujišťuje o dodržení všech dohod, začátkem dubna oznámil, že Bulharsko místo Kozloduje dostaví zakonzervovanou jadernou elektrárnu Belene, což ovšem potrvá nejméně sedm let. "Jednáme s investory v USA, Kanadě, Rusku a Evropě, abychom stavbu dokončili," řekl podle agentury AFP ministr energetiky Milko Kovačev začátkem dubna. Bulharsko do Belene investovalo už před rokem 1989 1,5 miliardy dolarů.
Představitelé Evropské unie na uzavření čtyř bloků Kozloduje trvají, což nedávno potvrdil i komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Dva reaktory mají přestat fungovat letos, dva nejpozději do roku 2006. Za to dostane Bulharsko pomoc 200 miliónů eur. Sofie chce ale nyní uzavření všech čtyř bloků posunout do rozmezí let 2008 až 2010.
Ekologičtí aktivisté i byrokraté Evropské unie poukazují na špatný technický stav elektrárny a na nedostatečné zabezpečení. Rakouský Ekologický institut dal Kozloduji podle Rádia Svobodná Evropa v nebezpečnosti třináct bodů (stejně jako arménské Armenii), český Temelín dostal pět a Dukovany šest. Technická závada se vyskytla naposledy v lednu, kdy unikl olej z nejaderné části elektrárny.
Vše nyní záleží na politicích. Bulharsko by ale i bez problému Kozloduje nepatřilo mezi favority rozšíření unie. I když si v posledních měsících dali Bulhaři za cíl, že jednání s Bruselem dokončí v roce 2004, reálnějším termínem se zdá rok 2006.