Supersport je auto pro gentlemany

Rychlá auta, která jsou více doma na závodním oválu než na běžné silnici, se už od počátků motorismu těšila velké oblibě. Značky jako Bugatti, Jaguar, Aston Martin, Alfa Romeo si na své předválečné sportovní slávě založily image, ze které žijí dodnes.
Sportovní auta z počátku 20. století se však zásadně lišila od těch, která si pro zábavu pořizují dnešní milionáři. "Denně jsem běhal, jezdil na kole a vzpíral padesátikilovou činku," vzpomíná ve svých pamětech tovární jezdec mercedesu Rudolf Caracciola. Tuhé řízení i pedály vyžadovaly dobrou fyzickou kondici, jednoduchá konstrukce bez elektronických systémů navíc nepočítala s tím, že řidič udělá nějakou chybu. "Měl jsem možnost řídit bugatti z roku 1930 a síla, která je potřeba k zabrzdění vozu, je z dnešního pohledu naprosto neuvěřitelná," říká konstruktér automobilů Václav Král. Bugatti v té době ještě používalo mechanické brzdy, narozdíl od hydraulických, které jsou u dnešních aut samozřejmostí.

Nová modla Ferrari

Zkratka GT se stává v poválečných letech takřka povinnou součástí všech komerčně úspěšných rychlých vozů. Dvě písmena skrývající slova Grand Tourismo jsou předzvěstí nové éry: Kromě výkonů začínají majitelé od svých aut vyžadovat také špetku pohodlí a stejně tak i něco málo místa, kam by složili zavazadla na "velké cestování". Právě nová odnož supersportů Grand Tourismo jim tuto možnost nabízí. Pro tuto kategorii je mimo jiné povinně předepsán zavazadlový prostor, i když ten je v mnoha případech takřka celý zaplněn náhradním kolem.
V poválečných letech vznikají nové značky jako Lamborghini nebo Porsche, jiné se topí v dluzích a bankrotují. Po válce se už nevzpamatoval německý Horch, francouzské Bugatti po neúspěšných pokusech končí v 50. letech.
Rychlost milující zákazníci však mají novou modlu - Ferrari. Vzestup této automobilky je stejně rychlý jako vozy, které vyrábí: V roce 1947 vyjíždí vůbec první model Ferrari GT, se kterým značka dosahuje pozoruhodných sportovních úspěchů. V Československu se ferrari představuje poprvé v roce 1949 na závodu Grand Prix formule 1 v Brně, konané pod neuvěřitelnou záštitou Klementa Gottwalda.
Zájem o ferrari byl mezi bohatými motoristy od samého začátku obrovský. Magická přitažlivost značky možná spočívala i ve skutečnosti, že být majitelem tohoto auta se fakticky rovnalo členství v prestižním klubu: Kdo měl ferrari, byl považován za výborného řidiče. "Tenkrát ještě platilo, že automobilka předtím, než své auto někomu prodala, vyžadovala speciální řidičskou zkoušku. Kdo jí neprošel, měl smůlu," říká Václav Král. Prověrkou řidičských schopností neprošla například spisovatelka Francois Saganová, která si přesto ferrari oklikou pořídila: "Najela s ním na obrubník tak nešťastně, že jí volant amputoval prst," dodává Václav Král.
Být majitelem ferrari je dodnes považováno za věc prestiže, i když při prodeji vozu automobilka už nezkoumá řidičské schopnosti, ale spíš profil novopečeného majitele: "Chceme znát profesi a také to, jaké vozy zájemce vlastní," říká Radka Hutárková z firmy HP Exclusiv, která ferrari do Česka dováží. "U limitovaných sérií pak o tom, komu se auto nakonec prodá, rozhoduje přímo prezident automobilky pan Luca de Montezemolo." V prodejní smlouvě se nový majitel rovněž zavazuje, že svůj vůz neprodá dříve, než uplyne doba jednoho roku.

Drahý jaguar skončil v Lánech

Ne každý supersportovní vůz, který automobilky sběratelům naservírovaly, se dočkal patřičné odezvy. Mnohasetmiliónovými ztrátami skončil například pokus rehabilitovat značku Bugatti počátkem 90. let. Očekávání automobilky Jaguar nesplnil ani supersportovní model XJ 220 z roku 1992. Prestižní německý motoristický časopis o něm tenkrát napsal: Z motoru se ozývají zvuky jako z píšťal rozladěných varhan, řazení jde ztuha, motor ohřívá prostor pro cestující tak, že klimatizace nestačí vzduch ochlazovat. Člověka napadne, jak za něco takového může někdo chtít milión marek?"
Podobného názoru zřejmě byli i sběratelé rarit, kteří se tentokrát do front před prodejnami nestavěli. Nejvíce zplakali nad výdělkem překupníci, kteří s vidinou velkého zisku začali limitovanou sérii jaguárů houfně zkupovat, aby jí nakonec museli pod cenou prodat. Jaguar XJ 220 byl v té době jasně nejdražším sportovním autem. V Česku se pýcha britského výrobce dlouho vyjímala za výkladem pražské prodejny ve Vodičkově ulici, za cenu 27 000 000 korun však dlouho nemohla najít majitele. Supersportovní jaguar nakonec skončil v soukromém automobilovém muzeu v Lánech u Prahy.

Němci válčí s Italy o rychlost

Dlouhá léta spokojeného života automobilky Ferrari, kdy vozy se vzpínajícím se koněm ve znaku platily za nejrychlejší na světě, začal v poslední době úspěšně znepříjemňovat Volkswagen. Německý koncern koupil tradiční italskou značku Lamborghini, pokouší se znovu oživit Bugatti, vrací sportovní image anglickým vozům Bentley. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat - model Lamborghini Murciélago, který automobilka představila loni, svým výkonem 580 koní a rychlostí přes 330 kilometrů v hodině překonává v současnosti veškerou sériovou produkci. Ferrari se ale nevzdává a na podzim začne nabízet limitovanou sérii modelu Enzo s výkonem 660 koní a rychlostí přes 350 kilometrů za hodinu. Německým trumfem ale bude zřejmě příští rok uvedené Bugatti Veyron, pod jehož kapotou bublá šestnáctiválcový motor s výkonem přes 1000 koní. Auto, v jehož interiéru se vyjímá luxusní audiosouprava a klimatizace, má jezdit 400 kilometrů za hodinu a před každou jízdou jej musí připravit firemní automechanik.
"Mrzí mě, jak dnes supersporty vypadají," říká Václav Král, jenž je mimo jiné autorem supersportovní Tatry MTX. "Původně to byla auta pro anglické gentlemany, spartánsky až asketicky vybavená, nepoddajná. Řídit je byla dřina, ale zároveň i fantastický zážitek." Dnešní supersporty podle Václava Krále nevyžadují od řidiče téměř žádnou spolupráci, ochuzují však jejich majitele o spoustu jízdních dojmů: "Řídit je zvládne opravdu každý a ještě se přitom může dívat na video," soudí Václav Král, "to je zcela proti původnímu duchu této kategorie."

Porsche Carrera GT s výkonem 557 koní a rychlostí přes 330 kilometrů se objeví ve výrobě už napřesrok.

Lamborghini Murciélago (dole) se pověsti nejrychlejšího supersportovního auta může těšit jen chvíli. Konkurence Ferrari Enzo startuje už letos na podzim.

Prototyp Volkswagenu W12 je držitelem několika rychlostních rekordů. Poslední zprávy z automobilky však naznačují, že se vyrábět nebude.

Mercedes SLR navazující na stejnojmenný typ z roku 1954. Původní model jel třístovkou, současné provedení dokáže jet až 330 kilometrů v hodině.

Model Enzo je nejrychlejší Ferrari. Automobilka vyrobí celkem 349 kusů, cena je stanovena na 700 000 eur. Do Česka se dostane jediný exemplář, ten je však už zamluvený.

Auta kategorie supersport musí mít nejméně dvě sedadla. Pokud se objeví i sedadla zadní, bývají většinou jen nouzová.

Volkswagen se snaží vrátit zašlou sportovní slávu i značce Bentley. Nové Coupé GT s dvanáctioválcovým motorem má na stovku zrychlit za čtyři vteřiny. V nabídce se objeví pravděpodobně na jaře 2003.