Ivana Sýkorová

Rozhodující pro dobrou znalost cizího jazyka není talent, jak si mnozí z nás myslí. I "věční začátečníci" mají šanci naučit se jazyk kvalitně. Podstané je začít si věřit. "Více než talent rozhoduje touha naučit se, rozhodnutí a víra," tvrdí speciální pedagog Petr Vladyka, který se již deset let věnuje novým efektivnějším metodám výuky. S výukou cizího jazyka založené na těchto alternativních principech má mnoho zkušeností.

Češi mají obrovské předpoklady se cizí jazyky dobře naučit. Pouze jich nedokáží vždy využít, často o svých přednostech ani neví. "Většina lidí přichází na jazykové kursy se slovy: "Já jsem dřevo na jazyky". Tím už si vytváří negativní scénář. Nevěří si," vysvětluje Petr Vladyka. "Prvním krokem je neříkat si musím, ale chci. Rozhodnout se - udělám to a zakotvit koncovou představu - jde to. Češi nejsou moc pozitivně naladění a pochybují o sobě. Tím si před sebe nevědomky kladou zbytečné překážky. Souvisí to se způsobem výuky na školách, kde ještě stále není běžné oceňovat, ale upozorňovat na chyby."

Vše se zapisuje do paměti

Přesto potřebují například američtí studenti, kteří jsou většinou pozitivně naladěni a věří si, dvakrát tolik času na to, aby vstřebali stejný objem slovní zásoby, než studenti naši, a to i když vynecháme skloňování, časování. Proč? Vše, co kolem sebe člověk slyší, vidí - vědomě i nevědomě - se ukládá do paměti. "Všude se hrají anglické písničky, každý z nás viděl mnoho anglicky mluvených filmů s titulky...," říká Petr Vladyka. "Máme tak v sobě nahráno několik tisíc anglických slov z reklam i odjinud, často aniž bychom znali jejich význam. Jde o obrovské množství informací, které stačí spojit s významem slova a zaktivizovat." Zahraniční studenti naproti tomu slyšeli českých slov minimálně.

Další výhodou je, že čeština využívá širší spektrum zvukové frekvence. To znamená, že téměř pokryje jak nízké frekvence germánských jazyků, tak i frekvence vysoké, jaké má francouzština či italština. "Daleko těžší to má Francouz, který se chce naučit anglicky, nebo Ital, který chce studovat němčinu," zdůrazňuje Petr Vladyka.

Jednou nabytá znalost se nezapomíná

Falešné začátečníky trápí stále tatáž představa: "Nikdy se to nenaučím." Znalost, kterou člověk jednou vstřebá, se však nezapomíná. Je pouze inaktivní, spící. "Vyplavování vědomostí trvá za ideálních podmínek tři dny, jde o tzv. fenomén třetího dne," potvrzuje Petr Vladyka. "A je přitom zcela jedno, zda jste informace získali před rokem, či před deseti i třiceti lety." Rozhodující není ani věk. "Samozřejmě, že dvacetiletí studenti mají výhodu v tom, že jsou zvyklí na proces výuky. Podstatné je však odhodlání. Ta vůle je jako benzín," dodává. Aby "fenomén třetího dne" fungoval je potřeba zbavit se stresu, nebát se dělat chyby, učit se v prostředí, které je příznivé, přátelské.

Celé věty, žádná gramatika

"Analytický způsob výuky, kdy se učíme jednotlivá slova a ty pak skládáme do vět, má často za následek neporozumění rodilým mluvčím. Oni slova spojují, my je oddělujeme," popisuje další neduh výuky jazyků Petr Vladyka. Efektivnější je učit se jazyk v celých větách, využít jejich melodie a intonace k lepšímu zapamatování. "Pak může být v 1. lekci třeba i předminulý čas a není nutné si ho okamžitě vysvětlovat". Stačí říci větu česky, učitel ji přeloží a student několikrát zopakuje.

"Chceme-li naučit cizí jazyk v takové kvalitě, abychom se v té zemi dorozuměli a třeba tam i žili, není nutné biflovat gramatiku," tvrdí Petr Vladyka. Nejlepší metodu, jak se naučit cizí jazyk nám prý ukazují malé děti, které si naprosto přirozeným spontánním učením osvojí svůj mateřský jazyk. Neví nic o gramatice, ta je ale ukryta v každé větě, pouze opakují vše, co slyší a to dokonce i když neznají význam všech slov. Ukládají si je a postupně vše spojí s konkrétním významem.

Opravovat nepřímo

Předností pro takové učení je, že je neuvědomělé a nebojí se chyb. Naopak pocit nejistoty, obavy z neznalosti vyvolává stres, dochází k chemické reakci, člověk má ještě větší "okno" a v takovém stavu není schopen opravu integrovat. "Ve svých kursech opravuji pouze nepřímo tak, že chybně užitý výraz užiji v krátké době v konverzaci znovu správně a žák ho časem určitě zaregistruje, aniž by se cítil zostuzen svou neznalostí," popisuje Petr Vladyka vhodnější řešení. "Tím se v lidech vypěstuje také samoopravná schopnost, která se nevyvine, pokud je budeme opravovat přímo."

Další výhodou je pracovat při výuce a studiu cizího jazyka s texty, které nás obsahově zajímají, ke kterým máme osobní vztah. Pokud věty v klasickém cvičení nemají samy o sobě smysl a máme je dát třeba do záporu, většinou nás to "moc nebere". Pak je to i méně efektivní. Pro někoho bude zajímavé překládat si texty písní, číst pohádky, jiný se bude raději věnovat zpravodajství, publicistice nebo sledovat filmové dokumenty v původním znění.

Využít svůj kanál vnímání

Každému vyhovuje něco jiného. Tu nejlepší metodu si musí každý zjistit sám. Kromě oblastí našich zájmů je podstatné, jaký způsob vnímání informací je pro nás nejvhodnější. Zda zrakový, sluchový či kinestetický - pohybový .

Dodnes je nejrozšířenější výuka zaměřená na sluchové vnímání, přestože je v populaci nejméně zastoupena. "To, co nám tradiční výuka není schopna dát, si tedy musíme přizpůsobit pro svou potřebu sami," konstatuje Petr Vladyka. "Ideální je při výuce využívat všech možností předávání informací a dát tak možnost každému, aby využil to, co je pro něj nejpřijatelnější."

Pro zrakové vnímání je vhodné využít obrazů, fotografií, filmů. Ideální je vytvořit si "vteřinové obrázky". "Ke každému cizímu slovíčku je možné si nakreslit určitý symbol, využít barev, které to evokuje," popisuje Petr Vladyka. "Pro zapamatování si jednotlivých výrazů je to mnohem jednodušší než rozkódovávat černobílá písmenka českých a cizích slovíček vedle sebe." Pokud si pak jednotlivé výrazy s barevnými symboly rozvěsíme po bytě, učíme se jakoby automaticky. "Tato lístečková metoda je nedoceněná, ale funguje téměř zázračně," potvrzuje Petr Vladyka.

Pro toho, kdo je založen pohybově - kinesteticky je vhodné zapojit při výuce gesta, využít při kursech i při vlastním studiu tzv. vlastní amatérskou znakovou řeč a doplňovat jí jednotlivé výrazy. Je to legrace a člověk se učí. Důležitá je i možnost volného pohybu. Už staří filozofové se učili a přemítali za chůze. "Mnoho lidí potřebuje k tomu, aby mohli vnímat informace, pohyb a pocit pohodlí. Nevyhovuje jim sedět v lavici," doplňuje Petr Vladyka.

Pro sluchový kanál je vhodné využívat melodie řeči, jednotlivých frází, které si snadno zapamatují ti, kteří mají hudební sluch. "Výborné je využívat vlastní nahranou magnetofonovou pásku," radí Petr Vladyka. "Číst a opakovat si nahlas, nikoliv pouze v duchu. Kdo nebude opakovat nahlas, nebude mluvit," varuje. "Pokud si ráno pustíte pásku s nazpívanými nepravidelnými slovesy, večer je budete umět. Pokud budete nahlas opakovat," zdůrazňuje. "Každý je schopen při využití všech svých předpokladů se během krátké doby domluvit v cizím jazyce a udržet konverzaci na základní téma. I ty "nejtěžší případy", pokud budou opravdu chtít, to dokáží."

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam