www.ihned.cz//khavligerova

Některé fakulty vysokých škol v posledních letech zavádějí strukturované studium. Znamená to, že studenti musí na konci třetího ročníku absolvovat státní bakalářskou zkoušku. Školy zavádějí tuto formu studia zejména v souladu s Boloňskou deklarací. Dokumentem, který hovoří o vytváření podmínek, díky nimž by vznikl prostor ke studiu většího množství mladých lidí.

Strukturované studium je výhodné

Argumenty obhajující strukturované studium jsou čistě praktické. Studenti, kterým se nepodaří dokončit pětileté magisterské studium a skončí školu třeba po třech letech studia, vlastně nejsou nic. Díky bakalářskému diplomu však získají titul, a lépe tak hledají zaměstnání. Nemluvě o tom, že pokud pokračují ve studiu, mohou následně získat navíc titul magisterský nebo inženýrský.

"Ve čtvrtém ročníku jsem nezvládl několik zkoušek, a tak mě z ekonomky vyhodily," vzpomíná student Vysoké školy ekonomické Jan Petrásek. "Naštěstí mám bakalářský titul, a tak jsem šel k přijímačkám rovnou do čtvrťáku a nemusel znovu začínat od začátku," dodává. Hodně studentů také studuje jeden či více semestrů na zahraničních školách. "Když náš student ve čtvrtém ročníku vyjede bez bakalářského diplomu například do Velké Británie, tak ho zařadí mezi "undergraduate students" - studenty, kteří neuzavřeli třetí ročník a nezískali titul," vysvětluje Bohuslava Boučková z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. "S diplomem je samozřejmě v úplně jiné pozici. A protože podíl studentů, kteří chtějí studovat v cizině, stoupá, je pochopitelně v našem zájmu jim dosažení bakalářského titulu umožnit." Akreditovaní bakaláři se také mohou po třech letech rozhodnout pro studium úplně jiného oboru, a vybrat magisterský program na kterékoliv jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí. "Bakalářské studium jsem dokončil na Západočeské univerzitě v Plzni. Dál chci ale studovat magisterský program v angličtině MSc. Agricultural Economics and Management (Agrární ekonomii a management) na České zemědělské univerzitě, a to také díky diplomu můžu," říká student Provozně ekonomické fakulty Michal Kratochvíl.

Změna se studentům nemusí líbit

Pro některé studenty může ale být zavedení strukturovaného studia nepříjemným překvapením. Záleží proto především na škole, jakou cestu zvolí. Nejpřirozenější je tuto formu studia připravit pro zájemce, kteří se hlásí do prvních ročníků. Ti tak vědí předem, do čeho jdou. Tento krok učinily například některé fakulty Univerzity Karlovy nebo Českého vysokého učení technického.

Naopak třeba studenti Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze byli v průběhu studia postaveni před hotovou věc. Původně nastoupili do inženýrského programu a ve druhém nebo dokonce až ve třetím ročníku se pak dozvěděli, že musí složit bakalářskou zkoušku. "Asi před pěti lety vznikla určitá představa o strukturovaném studiu na naší fakultě," konstatuje Aleš Hes z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. "Pokud si pamatuji, tak senát s vedením fakulty vypracoval jakési přechodné období, kdy si studenti mohli vybrat, jestli budou chtít bakalářskou zkoušku absolvovat nebo ne. Samozřejmě ve chvíli, kdy byly všechny programy plně akreditovány, musel se určit ročník, pro který už byla zkouška povinná. A tak minulý i letošní rok nebyl pro třeťáky nijak jednoduchý," doplňuje.

Studentům se tento postup moc nezamlouval. Argumentovali hlavně tím, že měnit pravidla v průběhu hry není fér. "Pochopitelně, když se zavede něco nového, co znamená práci navíc - psaní bakalářské práce a učení, tak se jim to nelíbí. Možná byla trochu chyba, že jsme jim důvody, proč bakalářskou zkoušku zavádíme, málo vysvětlovali. Na druhé straně zas studenti začali protestovat, aniž by se došli zeptat. Měli jsme je na začátku svolat a oni by jistě pochopili, že bakalářská zkouška je výhodná i pro ně," říká Bohuslava Boučková.

Bakalářský titul nemá všude stejnou váhu

Vysoké školy, které mají s dvoustupňovou formou studia už zkušenosti, vědí, jak těžká musí být závěrečná zkouška, aby byla kvalitní a zavedení strukturovaného studia tak vůbec mělo význam. Naopak vysokoškolské instituce, které zavádějí strukturované studium nově, pochopitelně získávají zkušenosti postupně. Často je tedy vše v běhu, a podmínky pro složení bakalářské zkoušky a nakonec i její obsah se rok od roku mění.

Na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity tak například studentům letos přibylo několik ekonomicky zaměřených předmětů. "Myslím, že letos byly lépe propracované jednotlivé komplexní předměty," konstatuje Aleš Hes. "Mile mě překvapila i znalost studentů. I tak existuje samozřejmě určitý propad. Ten je způsoben hlavně náročností zkoušky a přítomností externích odborníků, kteří posuzují znalosti studentů objektivně."

Na význam bakalářského titulu existují rozporné názory. Zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy tvrdí, že "bakalář" postupně získává kredit a uznání tohoto typu studia bude v české republice i v Evropě stoupat. Přesto chce mnoho bakalářů studovat dál, protože firmy a podniky zatím mají větší zájem o absolventy pětiletého studia. "I když dokončím bakalářské studium, určitě budu pokračovat dál," tvrdí studentka prvního ročníku stavební fakulty Českého vysokého učení technického Kateřina Nováková. "Jako bakalář bych asi dobré zaměstnání nesehnala, protože všude požadují magisterský nebo inženýrský titul," dodává. Problém je podle vysokoškolských pedagogů hlavně v tom, že veřejnost netuší, co se pod titulem bakalář skrývá.

A nejen to - především neví, jak lidi s tímto titulem může využít v zaměstnání, na jakou pozici ve firmě je lze zařadit. Magisterské a inženýrské programy mají v České republice dlouholetou tradici, jejíž bariéry se budou bourat jenom obtížně.