www.ihned.cz/klvana
/OD NAŠEHO ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/
Middlebury/Boston, 7. 10. 2002
Profesor David Stoll z Middlebury College, vysoké školy, jež je v tomto malém městě ve státě Vermont největším zaměstnavatelem, upije z dietní koly a říká:
"Všechno se datuje zpět k roku 1968. Tam jsou příčiny dnešní atmosféry na amerických vysokých školách."
Řeč je o politické korektnosti, jež na mnoha katedrách brání svobodnému vyjádření a způsobuje, že se studenti a učitelé citlivým tématům raději vyhýbají. K nim patří hlavně otázky spojené s rasou, kulturou, postavením žen a homosexuálů.

Profesor versus ikona

Jestli má v americkém univerzitním světě někdo zkušenosti s politickou korektností, je to antropolog Stoll. V roce 1999 vydal kritickou knihu o nositelce Nobelovy ceny míru, guatemalské Indiánce Rigobertě Menchúové.
Věnoval se v ní její autobiografii nazvané Já, Rigoberta Menchúová. Příběh chudé indiánky z utlačovaného kmene, jež se přidá k marxistickým partyzánů, obletěl svět v mnoha překladech a stal se součástí kánonu multikulturních a ženských studií na Západě.
Stoll se v Guatemale pohyboval několik let a o místní občanské válce publikoval knihu. Stále víc se setkával s nesrovnalostmi mezi skutečností a obsahem Rigobertiny autobiografie.
V práci, kterou pojmenoval Rigoberta Menchúová a příběh všech chudých Guatemalců, na tyto nesrovnalosti poukázal. Zjistil, že indiánka svůj životní příběh upravila, aby zapadal do marxisticko-leninských schémat partyzánů a jejich radikálně levicových sympatizantů na západních univerzitách.
Rigobertina rodina nebyla, jak Stoll vypátral, tak chudá, jak ji ve své knize představila. Její otec vlastnil půdu. Sama Rigoberta se nenaučila španělsky až po příchodu na Západ, nýbrž chodila na katolickou internátní školu.
A co bylo pro radikální levici nejhorší, Stoll dokazuje, že partyzáni neměli mezi vesničany přirozenou podporu. Poté, co armáda vládnoucí diktatury udeřila v horách proti vesnicím, kde se partyzáni skrývali, se vesničané obrátili proti partyzánům. To se do marxistických příruček o guatemalské válce příliš nehodilo .
"Moje kniha byla nejhůře přijata levicí, která ovládá Sdružení latinskoamerických studií," říká Stoll.
Myslí tím postmarxistickou levici, která je dnes usazena ve vedoucích pozicích univerzit a je nejaktivnější v multikulturních studiích, postkoloniální teorii, feminismu nebo literární kritice.
Koncem šedesátých let stáli její proponenti na barikádách v opozici proti kapitalismu, dnes, kdy zestárli, používají mírnější slovník, ale jejich názory se změnily jen nepatrně.
Stoll přitom i sebe řadí k názorové levici. Během rozhovoru označil prezidenta George Bushe za hloupého synka z bohaté rodiny, který v roce 2000 ve skutečnosti ani nevyhrál volby. Bush svého oponenta porazil až po rozhodnutí Nejvyššího soudu, a někteří na levici vidí za jeho vítězstvím spiknutí konzervativců. V kontroverzi o Rigobertě Menchúové však Stolla hájila hlavně pravice, která se systematicky věnuje kritice politické korektnosti.
Proto o něm někteří kolegové z latinskoamerických studií začali roznášet, že pracuje pro guatemalskou armádu. Z těchto důvodů jeho kniha nevyšla ve španělštině, ač je překlad k dispozici na internetu.
Pravicovou kritiku politické korektnosti někteří pozorovatelé odmítají.
"Konzervativní média přehánějí význam politické korektnosti na amerických univerzitách," poznamenává Robert Reich, bývalý ministr práce ve vládě prezidenta Billa Clintona.
Reich je dnes profesorem na Brandeisově univerzitě a dříve působil na Harvardu. Po teroristických útocích z loňského září je podle něj důležité především zdůrazňovat otevřenost a toleranci.

Po 11. září debaty na univerzitách přitvrzují

Po teroru se některým zdálo, že z univerzitních kampusů politická korektnost zmizí. Stoll však míní, že obě strany debaty svá stanoviska ještě přitvrdila.
Pravice kritizuje multikulturalismus ještě intenzívněji, kdežto levice se domnívá, že Amerika byla napadena, protože je nedostatečně multikulturní.
"Zatím se moc nezměnilo," podotýká John Silber, kancléř Bostonské univerzity a přední konzervativní intelektuál.
"Chvíli to vypadalo, že si lidé uvědomují potřebu změnit myšlenkové stereotypy, ale všechno se vrátilo zpět. Možná, že až dojde k dalšímu útoku, začne se Amerika podstatně měnit," míní Silber.