Paříž čelí kritice unie, odmítá snižovat deficit
Odhady růstu francouzské ekonomiky předpovídají nejpomalejší tempo za posledních devět let.
www.ihned.cz/sladek
Francie se dostala na půdě Evropské unie do nepříjemné izolace, když tento týden jako jediná ze všech zemí eurozóny odmítla od příštího roku snížit rozpočtový schodek.
Francouzský ministr financí Francis Mer na úterní schůzce ministrů financí dvanácti zemí eurozóny v Lucemburku uvedl, že Paříž nemíní splnit již dříve schválený závazek vyrovnání schodku do roku 2004.
Evropští partneři Francii tvrdě kritizovali.
"Je to velmi vážné rozhodnutí, které nezůstane bez následků," sdělil nizozemský ministr financí Hans Hoogervorst britskému listu Financial Times.
Rakouský ministr Karl-Heinz Grasser označil postoj Paříže za provokaci. Vyjádřil naději, že Brusel vysloví v blízké budoucnosti na adresu Paříže formální pokárání, které podpoří ministři financí členských zemí.
Francie takové kritice Bruselu již nedávno čelila.
Zástupce Evropské komise kritizoval rozpočtové plány Francie před dvěma týdny. Komisař Pedro Solbes v bezpříkladně otevřeném projevu pokáral Paříž za to, že si pohrává se závaznými rozpočtovými pravidly Evropské unie.
Podle požadavku Bruselu musejí země unie snižovat strukturální deficity, očištěné od vlivu ekonomického cyklu, od příštího roku o 0,5procentního bodu ročně.
Ministr Mer se snažil mírnit kritiku slibem, že Francie bude respektovat rozpočtové limity stanovené unií. "Nepřekročíme tříprocentní hranici deficitu, kterou stanoví evropský Pakt stability," prohlásil Mer, citovaný agenturou Reuters.
Emmanuel Ferry, analytik pařížské investiční společnosti Exane, soudí, že vláda podnikne vše pro dodržení Paktu stability. "Pokud se ale zpomalí ekonomika, deficit se určitě prohloubí," uvedl.
Francie zveřejnila měsíční výdaje, které naznačují, že dokonce i tříprocentní hranici bude pro Paříž krajně namáhavé dodržet. Ministr Mer připustil, že za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl deficit 47,78 miliardy eur, oproti plánovaným 46 miliardám eur.
V porovnání s loňským rokem je již francouzský deficit o deset miliard vyšší. Rozpočtové výdaje letos vzrostou o 3,4 procenta, příjmy naopak zaznamenaly pokles o 1,6 procenta.
Při plánovaných 46 miliardách by rozpočtový schodek činil 2,6 procenta hrubého domácího produktu. V případě vyšší částky by deficit mířil k tříprocentní hranici, kterou stanoví Pakt stability.
S jejím dodržením dnes mají problémy i jiné země eurozóny: především Portugalsko, Německo a Itálie. Žádná z těchto zemí se však nevyslovila proti snižování schodku, jak to učinila tento týden Paříž.
Francie na znepokojené reakce evropských partnerů nereagovala.
Odborníci předpokládají, že pravicová vláda premiéra Jeana-Pierra Raffarina se i nadále soustředí především na své plány daňových škrtů a opatření k obnovení růstu. Snižování deficitu nebude ve středu pozornosti kabinetu, který zvítězil v červnových volbách mimo jiné na základě slibů o razantním snížení daní.
Odborníci vyslovili obavy, že rozpočtové schodky Francie porostou i v příštích letech.
Ekonomika totiž jeví slabé známky potřebného oživení. Předpoklad vlády, že růst ekonomiky se v příštím roce zrychlí na 2,5 procenta ze současných 1,2 procenta, pokládají experti za příliš optimistický.
"Obrat růstu směrem vzhůru, který začal v Evropě na konci minulého roku, nevydržel do druhého čtvrtletí 2002," uvedla studie francouzského státního statistického úřadu.
Šéf Evropské centrální banky Wim Duisenberg se domnívá, že vlády klíčových zemí eurozóny, Francie, Německa a Itálie, propásly příležitost, kterou jim nabízely předcházející, pro ekonomiku úspěšné roky. "Tyto tři země nevyužily příznivé podmínky ke konsolidaci svých rozpočtů," prohlásil Duisenberg v projevu před měnovým výborem Evropského parlamentu.
Růst francouzské ekonomiky se zpomalí
Francouzský statistický úřad INSEE snížil předpověď růstu domácí ekonomiky v tomto roce na jedno procento. To je vůbec nejpomalejší tempo za uplynulých devět let.
Původně očekávali odborníci růst ve výši 1,4 procenta. Vláda trvá i nadále na odhadu růstu ve výši 1,2 procenta.
Úřad současně předpověděl také zhoršení situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti se má do konce roku zvýšit na 9,3 procenta z nynějších devíti procent.
V prvních dvou čtvrtletích vykazovala ekonomika růst o 0,5 procenta, ve třetím a čtvrtém kvartálu by se však mělo tempo zpomalit na 0,4 procenta.
Francouzskou ekonomiku tíží hlavně stoupající ceny ropy související s obavami z války v Iráku.
Míra inflace se má pohybovat kolem 2,3 procenta.
zdroj: čtk, Reuters
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist