Před 500 lety byla založena univerzita ve Wittenbergu

Historie Alma Mater Vitebergensis začala 18. října 1502. Její vznik ve své rezidenci na Labi oznámili tehdy zvláštním listem Friedrich III., zvaný Moudrý (Friedrich der Weise), a Jan, dva bratři ze saského rodu Wettinů. Už předtím však museli k založení nové německé univerzity mít souhlas nejvyšších představitelů tehdejší moci světské i církevní, císaře Maxmiliána I. a papeže Alexandra VI.
Prvním rektorem wittenberského vysokého učení zřízeného ke slávě Boží a obecnému prospěchu byl Martin Pollich von Mellerstadt, lipský profesor medicíny a osobní lékař Friedricha Moudrého. Zpočátku se vyučovalo na čtyřech fakultách - teologické, právnické, lékařské a artistické (facultas septem artium liberalium) pečující o přípravu posluchačů v sedmi svobodných uměních - gramatice, logice, rétorice, geometrii, aritmetice s hudbou, astronomii a perspektivě. Sídlem školy byla budova č. 62 v ulici Collegienstra_e.
Univerzita, které všestranně vzdělaný kurfiřst Friedrich dal jméno Leucorea (starořecké slovo leukos - wei_, volný překlad Wittenberg - Wei_enberg), patřila už za několik let po svém založení k nejnavštěvovanějším vysokým školám na německém území. Když se díky Lutherovi stala střediskem německého protestantství, přicházelo do čtyř a půl tisícového Wittenbergu ročně na dva až tři tisíce studentů ze všech konců Evropy.
Byli mezi nimi i spisovatel, biskup jednoty bratrské Jan Blahoslav (1523 až 1571), šlechtic, politik a spisovatel Václav Budovec z Budova (1551 až 1621) nebo lékař a filozof slovenského původu Ján Jessenius (1566 až 1621), který na wittenberské univerzitě studoval, později přednášel anatomii a chirurgii a v roce 1597 školu jako rektor řídil; ve Wittenbergu vyšel také poprvé popis Jesseniovy proslulé pitvy. Nejvíce však Leucoreu proslavili náboženský reformátor Martin Luther (1483 až 1546) se svým žákem, spolupracovníkem a přítelem, preceptorem Germaniae Philippem Melanchthonem (1497 až 1560). Luther začal přednášet na univerzitě teologii a filozofii v roce 1508, Melanchthon o deset let později - zanedlouho po 31. říjnu 1517, kdy jeho učitel přibil na dveře wittenberského zámeckého a univerzitního kostela pergamen s pětadevadesáti tezemi odsuzujícími zkorumpovanost katolické církve.
Od poloviny 17. století zájem o Leucoreu postupně klesal. Není divu. Inter arma silent Musae. A Wittenbergu se nevyhnula válka třicetiletá (1618 až 1648), sedmiletá (1756 až 1763) ani Napoleonovo tažení (1806 až 1814). Když Vídeňský kongres (1814 až 1815) rozhodl přičlenit Wittenberg k Prusku, došlo ke změnám i na univerzitě. Roku 1817 byla Alma Mater Vitenbergensis sloučena s podstatně mladší univerzitou Fridericiana v Halle, která byla založena v roce 1694. Nová Vereinigte Friedrichs-Universität existovala do roku 1933, potom změnila název na Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg. Její ústavy, fakulty a interdisciplinární vědecká centra nabízejí v současné době patnácti tisícům posluchačů studium ve 180 oborech, budoucí lékaři praktikují na 28 fakultních klinikách a poliklinikách s více než tisíci lůžky.
Autor je profesorem FJFI na ČVUT v Praze

Nejvíce školu proslavil Martin Luther, jehož pomník stojí před wittenberskou radnicí.