Paměť trpí každodenní rutinou i u těch, kteří vykonávají náročnou řídící práci

Zapomínání se dá ovlivnit
Dorte Huneke
"Dobrý den, pane... " Zatraceně. Jak jen se ten předseda správní rady jmenuje? Zrovna jsem to měl na jazyku. Nedokončené oslovení přechází do neúprosného ticha. Trapas. Nejraději bych se propadl.
Přitom platí: Dobrá paměť na jména není neodvratně věcí stáří. Vždyť paměť se často nudí denní jednotvárností, je málo využívána. "Výkon mozku dosahuje nejvyššího bodu mezi dvacátým a pětadvacátým rokem života," vysvětluje Peter Sturm ze Společnosti pro trénink mozku z Ebersbergu u Mnichova.
Pro mnoho lidí v tomto věku končí jedna etapa jejich života - vzdělávání. Na školu navazuje práce a s ní rutina. Následek: Mozek se už tolik nezatěžuje. Avšak kdo se udržuje ve formě, toho mozek může podávat skvělý výkon ještě v devadesátce.
Mnozí manažeři věří, že jsou před tímto nebezpečím ochráněni. Domnívají se, že všechny ty termíny, žádosti a jednání vytvářejí pro mozek dost stresující pracovní den. "Velký omyl," míní Sturm: Stres totiž není automaticky intelektuální výzvou. Vysokoškolský profesor, který už pověsil výzkum na hřebíček a nyní stále jen omílá, co se před časem naučil, je postižený stejně jako grafik, který už léta denně jen naplňuje předem danou maketu stránek svých novin. To samé platí pro simultánního tlumočníka, který má svou metodu už zažitou, ale i pro podnikového mluvčího, který na dotazy tisku odpovídá podle určitého neměnného schématu.
"Mozek se z hlediska pracovního principu chová jako sval," srovnává Sturm. Nepracuje sám od sebe, ale musí být aktivován. Stejně jako lidské tělo, které se pohybem udržuje v kondici a zdravé. Mozku stačí už jen deset minut tréninku denně ke zlepšení myšlenkového výkonu.
Naproti vystavování svalů v posilovně, cvičení paměti se dá provozovat jakoby mimovolně: Ráno pod sprchou, po cestě do práce, v kantýně a dokonce i v supermarketu můžete nechat šedou kůru bdít a cvičit. Také stresovaný manažer se může při cestě autem pokoušet pozorovat různé ukazatele a později úlomky paměti hodit na papír.
A kdo si myslí, že už má hlavu plnou jiných věcí - tak to neplatí. Naopak právě proto by se měl této otázce věnovat. Vždyť: "Stres vzniká, když v pozadí již myslíte na příští úkoly," objasňuje odborník na paměť Sturm. Proto je tu regenerační efekt mozkového joggingu. Umožňuje totiž soustředit se na jednu věc a mozek přepínat z jedné věci na druhou.
Zcela konkrétně: Kdo už zapomněl, jakou scénkou tento text začínal - možná proto, že se jeho myšlenky už zabývaly zítřejší poradou jeho týmu -, měl by hned po dočtení tohoto textu začít se cvičením. Protože také dobrá paměť je především otázkou koncentrace.
Zájem o mozkový jogging roste. "Z obavy před Alzheimerovou nemocí si už asi tři roky stále více a zejména mladých lidí dělá starosti o svou dobrou paměť," konstatuje psychometrik Carsten Brandenberg z essenské Memory Clinic. V první německé klinice věnující se paměti ošetřují od roku 1991 vedle pacientů s Alzheimerovou chorobou i lehčí poruchy paměti.
Mezi lidmi často kolují dva omyly týkající se mozkového joggingu. Omyl číslo jedna: Mozkový jogging je totéž jako trénink paměti. Správné je naproti tomu: Posledně jmenované je součástí prvního. Odborník pro otázky paměti Sturm hovoří o jednom způsobu tréninku kondice, který dopomáhá k celkově bystřejšímu mozku a mezi jiným také k zlepšení paměti. Přitom kapacita mozku se mění individuálně, mnoho lidí zaznamenává od svých padesáti let zřetelný úbytek paměti. Sturm radí dávat si včas pozor na symptomy tohoto vývoje: Neboť úbytek paměti je následkem nedostatečného výkonu ochabujícího mozku.
Mozkový jogging slouží tomu, aby se myšlenky silněji koncentrovaly. Soustředění na konferencích a při jednání se zvyšuje, mozek nevypíná tak rychle. Nacvičené zručnosti způsobují menší námahu mozku, podstata výpovědi se vytřídí ze souvislosti řeči, což může napomáhat tomu, abychom se netopili v písemném toku informací. Jinak řečeno: QCHCEQTOQVELKEQSOUSTRE-DENIQ.
Užitek koncentrace pro kariéru manažeři už pochopili. Podle psychometrika Brandenberga o tom svědčí i fakt, že se na toto téma hromadí ze strany vedoucích pracovníků dotazy. Existuje také mnoho seminářů věnovaných tréninku paměti s názvem jako je například "Zapamatujete si v co nejkratší době třicet jmen". Jsou i dobře navštěvovány. Vystresovaným kariéristům však Brendeberg radí, aby se místo navštěvování seminářů věnovali meditaci a autogennímu tréninku.
Jiná alternativa: Mozkový jogging. A zde je ten druhý, velmi rozšířený omyl, který říká: mozkový jogging je namáhavý a je to jen pro lidi, kteří se zabývají hlavolamy a podobnými věcmi. Sturm říká: "Aby člověk zůstal duševně fit, nepotřebuje si lámat hlavu logickými úlohami." Právě naopak. Při "správném" mozkovém joggingu se zabývá stále poměrně jednoduchými úkoly. Například: Jak často se v tomto textu objevuje koncovka "-ing" nebo kombinace písmen "zk"? Kolik je 34 krát dvě minus devět plus tři plus 23? "Jedno čtyřverší nazpaměť denně také nikoho nepřetíží," míní Sturm.
Když se do čtyřverší podaří ještě vestavět jméno zastupující předsedu správní rady, stanou se řidší situace, v kterých se člověk díky nedokončenému oslovení může propadnout hanbou.

Vybraná literatura:
Joyce Brothers: Kurs dokonalé paměti Klub čtenářů, 1995
David Gamon, Allen Bragdon: Mozek a jak ho cvičit Portál, 2001
Allen Bragdon: Nedovolte mozku stárnout Portál, 2002
David Samuel: Paměť, Jak ji používáme, ztrácíme a můžeme zlepšit Grada, 2002
Vybrané internetové adresy:
Memory Clinic Essen: www.memory-clinic-essen.org
Společnost pro trénink mozku: www.gfg-online.de
Spolková jednota tréninku paměti, registrovaný spolek:
www.bv-gedaechtnistraining.de
http://www.eccevita.cz/ české internetové stránky věnované zdraví