www.ihned.cz/Spevakova

Naši vědci přítomní na konferenci byli touto situací nepříjemně překvapeni. "Kromě předsedkyně Akademie věd Heleny Illnerové tu v sekcích nepromluvil nikdo," říká Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR. "Česká republika prostě není schopná v Bruselu lobbovat, nemá na to dostatečně kvalifikované odborníky. Vědci pak musí všechno vydřít jen silou své vlastní vědecké obce."

"A rovněž silou výzkumné a vývojové obce," dodává Karel Šperlink, prezident Asociace inovačního podnikání ČR. Místopředseda Rady vlády pro výzkum a vývoj Vladimír Viklický zase uvádí: "To není náhoda - nepřítomnost českých představitelů na důležitých jednáních je častá. Zato Poláci díky svým dlouhým rukám dosáhli nevídaného. Dokonce obdrželi peníze na vypracování žádostí od národních i nadnárodních organizací už předem." V Polsku totiž vláda finančně podpořila každé výzkumné pracoviště, které projekt do šestého rámcového programu předložilo. Situaci vidí stejně i Miroslav Janeček, další místopředseda rady vlády. "Ze Slovinska tu vystupuje asi deset zástupců, Poláci a Maďaři jsou ve třech sekcích, u nás je jen v jednom panelu Illnerová. Prostě je to příznačné."

Kdo za to může?

Podle Šperlinka tato situace vyplývá ze skutečnosti, že zodpovědnost za výzkum a vývoj je rozdělená. Zahraniční styky nenáleží do kompetence rady vlády, takže místopředseda vlády a předseda této rady vlády Petr Mareš zde žádné pravomoci nemá, zatímco ministryně školství, která je za zahraniční styky v oblasti výzkumu zodpovědná, asi nemá zájem - a to přesto, že sociální demokracie, jíž je představitelkou, ve svém volebním programu jako prioritu podporu výzkumu a vývoje uvádí.

"Tady v Bruselu se plně projevilo, že na rozdíl od jiných zemí nemáme ministerstvo pro výzkum a technologie, případně pro vysoké školy a inovace," tvrdí Šperlink. Podle Viklického však není podstatné, zda máme ministerstvo nebo jen určitý počet lidí přidělený na již existujícím ministerstvu školství, který by se vědě, výzkumu a vývoji věnoval. "Podstatné je, aby pak tito lidé nebyli - jako za minulého ministra - převedeni jinam. Náš současný model prostě nefunguje."

Vladimír Albrecht z Technologického centra AV ČR, které je národní kontaktní organizací pro šestý rámcový program (6RP), zase říká: "Mrzí mne, že ačkoli jsme materiálům propagujícím naši vědu a jejímu velmi úspěšnému zapojení do předcházejícího rámcového programu věnovali velké úsilí, neúčast našich vysokých představitelů na evropských diskusních fórech vytváří dojem, jako by Česká republika neexistovala. Jedeme po marginální trajektorii. Už je na čase se chovat jinak - některé příležitosti se prostě neopakují."

Na základě dotazu redakce Hospodářských novin, proč se konference konané na nejvyšší úrovni nezúčastnila Petra Buzková, odbor vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství odpověděl: "Paní ministryně se bohužel z časových důvodů není schopna zúčastnit každé konference, její program je skutečně nabitý. Konference v Bruselu byla navíc spíše odborného charakteru, z resortních kolegů v našem regionu byla přítomna jen ministryně školství Slovinska. Česká republika měla kvalitní delegaci o 124 lidech."

Podle programu však lze zjistit, že se zúčastnil i polský ministr pro vědu, z Maďarska přijel alespoň náměstek, zatímco od nás ani ten. Naše delegace pak byla skutečně kvalitní, ale jednalo se o delegaci odborníků, nikoli politiků, kteří byli zvoleni právě proto, aby odborníkům umetali cestičky.

Máme příležitost

Přitom se jedná o neobyčejnou příležitost, jak získat peníze na výzkum, vývoj a podporu malých a středních inovačních podniků z mimorozpočtových zdrojů. Tato možnost však nepadá z nebe - Česká republika musí stejně jako ostatní státy přispívat do rozpočtu 6RP, přičemž náš roční příspěvek bude činit zhruba 800 miliónů korun. Podmínky šestého rámcového programu se natolik liší od pátého, že jsou naprosto nové i pro členské země Evropské unie - jejich zkušenost jim již není nic platná a náskok proto ztrácí. Ocitáme se tak na stejné startovací linii.

Komisař unie pro výzkum Philippe Busquin opět na konferenci zopakoval: Má-li Evropa obstát v globální znalostní společnosti, musí umět efektivněji zorganizovat svůj výzkumný potenciál. Aby se dostala do vedení v oblastech, které rozhodujícím způsobem ovlivní budoucí technologie, musí do výzkumu investovat více a lepším způsobem již dnes. Proto unie musí vybudovat evropský výzkumný prostor, který poskytne rámec, jenž by měl umožnit optimalizaci snah vědců a překonat dopady dosavadní fragmentace výzkumu. Nejde o omezení národního výzkumu, ale o to, aby význam výzkumu byl takový, že mu jakékoli hranice budou malé.

Šestý rámcový program proto při financování výzkumu nabízí dva hlavní nástroje, které by měly přispět k dosažení "kritické kapacity" řešitelských týmů a k multidisciplinaritě, které jsou pro špičkovou vědu nezbytné. Jsou jimi "Integrované projekty" a "Sítě excelence". Integrovaný projekt je zaměřený na určitý cíl a jeho základem je díky dosažení kritické kapacity odborníků dosáhnout ve vybraných prioritách naprosto nové zásadní znalosti. Prostřednictvím sítí excelence se má zase dosáhnout integrace výzkumných pracovišť. Rozpočty integrovaných projektů a sítí excelence mají dosahovat desítek miliónů eur, tedy stovek miliónů korun.

Profesorka Syková k tomu říká: "Zapojit se do integrovaného projektu nebude až tak těžké, mnohem obtížnější však bude vytvořit sítě excelence. V tomto případě totiž instituce budou muset částečně změnit i svůj výzkumný program a třeba nedělat to, co dělaly doposud. Jedná se o zlomovou změnu. Vyhodnotí se, která instituce je v dané oblasti nejlepší, ta se stane vedoucí silou, ostatní se stejného výzkumu možná i dobrovolně vzdají. Na druhé straně si ale na základě smluv budou pracoviště vyměňovat odborníky či umožňovat práci na unikátních přístrojích, jejichž nákup je pro všechna evropská pracoviště nedostupný." "Dobrým modelem k překonání fragmentace je již dlouho existující CERN," dodává předseda Grantové agentury ČR Josef Syka.

Takže unie poskytne podmínky pro tvoření sítí seshora, iniciativa vědců by měla přinést doplnění sítí zezdola. Eva Syková: "My jsme například poslali za ústav dopis o vyjádření zájmu o určitý projekt, na který nám odpovědělo asi dvacet pět zahraničních týmů. Vědci se již začínají organizovat. Na pět až sedm let tak vznikne obrovský virtuální ústav."

Velký, větší, obří

Mnozí zkušení vědci však vyjadřují obavu, zda rámcový program nepřestřelil. Zda vlastně nepodpoří vznik obrovských mastodontů, těžko řiditelných kolosů, které se svou vlastní vahou zhroutí. Zatímco totiž v předchozích rámcových programech stačilo, aby se spojili jednotlivci a později desítky vědců, nyní se počítá s integrací mnoha set výzkumníků.

"Potřeba integrace vychází z toho, že v některých oborech byla úspěšnost projektů velice nízká," poukazuje Josef Syka. "Například ve vědách o živé přírodě dosahovala pouhých deseti až patnácti procent, průměrná úspěšnost činila třicet procent. Metoda, jak ji zvýšit, spočívá v koncentraci jen na ty nejdůležitější obory." Mnoho dobrých nápadů na projekt se prostě opakovalo, takže musely být odmítnuty. Nyní se týmy samy mohou dohodnout na spolupráci a koncentrovat své kapacity.

Obří rozměry integrovaných projektů a sítí excelence by však naše vědce nemusely odradit - převažující nápor administrativní práce totiž ponese hlavní koordinátor. Vzniká tak otázka, zda i my se budeme ucházet o koordinaci projektu, jehož roční rozpočet bude srovnatelný se souhrnem rozpočtů několika akademických ústavů.

Ostatně pomoci by našim týmům mělo Technologické centrum (www.Tc.cas.cz, www.Czech RTD.info). "Z pověření ministerstva školství budeme národní kontaktní organizací pro rámcové programy, která by měla zajistit všechny informační aktivity," říká Albrecht. "Měli bychom být schopni tematicky rozumět přípravě velkých projektů a účinně pomáhat českým týmům stát se členy řešitelských konsorcií."

Centrum totiž zaměstnává vědecké úředníky, kteří neustále jezdí na jednotlivé výbory, kde obdrží zevrubné informace. Také spolupracuje s odborníky, kteří zastupují náš stát v programových výborech 6RP. V centru samotném pracují "národní kontaktní body", které zajišťují, aby se informace dostávaly včas na správné místo. Zároveň vykonávají poradenskou činnost při přípravě projektů a jejich chodu.

Více peněz, více odpovědnosti

Evropská komise navíc poskytuje řešitelským konsorciím obrovskou autonomii - doposud každý tým uzavíral kontrakt s komisí, které pak bylo vytýkáno, že schvalování probíhá pomalu, peníze přicházejí příliš pozdě a řízení rámcového programu je málo pružné. Nyní zodpovědnost přebírá konsorcium a hlavně koordinátor. Komise místo tisíců kontraktů jich uzavře pouze několik desítek. Peníze tedy obdrží koordinátor a ten sepíše smlouvy s týmy. Navíc komise nebude předepisovat typy nákladů na řešení projektů, konsorcium či účastník sám rozhodne, jak peníze nejlépe investovat k dosažení stanoveného cíle. Přestanou tak existovat kolonky pro cestovné či spotřební materiál a vědci budou moci přelévat peníze dle skutečných potřeb. Avšak každý tým bude muset nechat prověřit své hospodaření auditory podle národních zvyklostí. Jde totiž stále o veřejné peníze.

Přínos 6RP může být pro Českou republiku podle Syky dvojí: Jednak finanční - již v předchozím rámcovém programu naši vědci získali o dvacet procent prostředků více, než do fondu unie náš stát vložil, jednak v otevřené možnosti zapojit se do evropských struktur.

Dělejte, co jste slíbili

Komisař Busquin tvrdí: "Nový rámcový program by měl vytvořit prostředí analogické jednotnému trhu unie, kde by mohli vědci, technologie i znalosti volně cirkulovat. Současně se nabízí rámec, v němž by mohly národní i regionální vlády koordinovat svoje vědní politiky a integrovat své činnosti."

Zdá se však, že nikdo z české vlády tuto možnost nevidí. "Unie chce prostřednictvím výzkumu, vývoje a inovacemi udělit evropské společnosti velkou dynamiku," poukazuje Albrecht. "Nicméně u nás podpora seshora vidět není. Nikdo sice nehází výzkumníkům klacky pod nohy, ale stačí, když nikdo nic nedělá. To lze však těžko považovat za příspěvek k budování znalostní společnosti."

Zato belgický premiér Guy Verhofstadt, též přítomný na konferenci, vidí zřejmě dál: "Věda se bude týkat všeho, co bude tvořit obraz Evropy 21. století. Je chvályhodné, že unie tuto důležitost rozpoznala a financování výzkumu v 6. rámcovém programu značně zvýšila." Rovněž zdůraznil, že politici zemí unie se zavázali zvýšit financování vědy a výzkumu ze současných 1,9 procenta HDP na tři procenta v roce 2010.

To bylo vodou na mlýn Hanse-Olafa Henkela z německé Leibnitzovy asociace: "Rád slyším slova premiéra o zvýšení úrovně financování vědy. Ale jemu i ostatním politikům bych rád řekl: Dělejte to, co říkáte! Příliš často jsme již slyšeli sliby o cílech, kterých je třeba dosáhnout za deset let, ale tyto sliby nebyly splněny. A politici, kteří je učinili, mezitím odešli do důchodu, aniž by museli nést následky."

Svá slova o podpoře vědy dosud nesplnila ani česká vláda. Ta slíbila, že v roce 2002 dosáhne vládní podpora výzkumu a vývoje 0,7 % HDP. Ve skutečnosti však letos dojde ke snížení těchto výdajů i proti loňsku - nedosáhnou ani 0,6 % HDP. Zdánlivě malý pokles však svědčí o velkém nepochopení.

Rozdělení předběžných přihlášek
Rozdělení předběžných přihlášek podle států

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam