Je evropský rolník nenasytný moloch, nebo spíš postarší pán?

Je evropský rolník nenasytný moloch, nebo spíš postarší pán?

Jednoznačný názor má většina obyvatel Evropské unie, žijící ve městech, na svého spoluobčana rolníka: Je to nenasytný moloch, který spolyká tři čtvrtiny společného rozpočtu, brání se všem změnám a ještě žádá další úlevy.
O pravdivosti tohoto tvrzení se rozhodl přesvědčit Evropský statistický úřad (Eurostat) a podíval se proto na farmáře.
Výsledky jeho šetření jsou překvapivé. Unijní rolník je povětšinou postarší pán - dvaapadesát procent je starší pětapadesáti let a téměř třetina je na světě ještě o deset let déle.
A čím jsou farmáři starší, tím méně mají půdy. Zemědělci nad pětapadesát let mají téměř polovinu toho, co jejich kolegové mladší o deset, dvacet roků. Mladí bouřliváci na různých demonstracích jsou tedy většinou majitelé velkých statků.
Majitelé malých hospodářství se většinou starají o trvalé plodiny, jako jsou olivy či víno. Již proto jich je nejvíce na jihu Evropy. Nejméně jich je ve Finsku, Německu a Rakousku.
Eurostat nepřinesl dobré zprávy feministkám. Zjistil totiž, že ženy vedou pouze čtvrtinu všech farem. Přitom ve všech zemích vedou menší hospodářství - při rozloze statku nad padesát hektarů jich řídí pouhou desetinu. Statistici vyvrátili i pověru, podle níž má člověk pracující v přírodě blízký vztah k ekologii. Biofarmářů jsou totiž v unii pouze dvě procenta. Nejlépe je na tom Švédsko s jedenácti procenty, Rakousko s necelými deseti a Finsko se šesti procenty. Zato na jihu Evropy ekologičtí rolníci téměř neexistují. (len)