Ústavní soud vyhověl odpírači vojenské služby
Nejvyšší soud, který loni v říjnu rozhodl, že nebude vycházet vstříc lidem odmítajícím z náboženských důvodů nastoupit na vojnu a nyní žádajícím o rehabilitaci, musí svůj postoj změnit. Včera totiž jeho rozhodnutí zrušil Ústavní soud.
Velký senát Nejvyššího soudu loni v říjnu zamítl stížnost ministra spravedlnosti pro porušení zákona v případu Vladimíra Waise. Ten si jako první, jehož žádost o rehabilitaci Nejvyšší soud zamítl, stěžoval Ústavnímu soudu, který mu dal včera zapravdu. "Svobodu svědomí nelze omezit zákonem," uvedla v odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu jeho místopředsedkyně Eliška Wagnerová. Waisovu žádost o rehabilitaci včera Ústavní soud posuzoval na základě nynějších právních hodnot a vycházel z verdiktu Evropského soudu pro lidské práva, podle kterého je třeba odlišovat rozhodnutí totalitních a demokratických soudů.
Nyní devětašedesátiletý Vladimír Wais z Ústí nad Labem odepřel před padesáti roky nastoupit vojenskou základní službu. U soudu uvedl, že mu to nedovoluje jeho náboženské přesvědčení, protože je svědek Jehovův. Byl za to poslán na dva a půl roku do vězení. Vojenský soud v Brně ale na počátku devadesátých let rozhodl, že na jeho případ se rehabilitace nevztahuje.
Tehdejší ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš proto ve Waisův prospěch podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona. Do Waisovy žádosti Nejvyšší soud vyhověl odpíračům vojny v padesáti šesti případech a pouze ve čtyřech případech stížnosti pro porušení zákona zamítl. Rozhodování senátů Nejvyššího soudu ale nebylo jednotné, zatímco jeden zastával názor, že lidé před rokem 1990 měli být za odepření vojenské povinnosti trestáni, další však tvrdily, že totalitní režim neměl právo občany k nástupu na vojny nutit.
Loni ale velký senát Nejvyššího soudu, jehož rozhodnutí je pro ostatní senáty závazné, rozhodl, aby se odpíračům vojenské služby z náboženských důvodů nevyhovovalo.
