Politika na vysoké školy nepatří

Politika na vysoké školy nepatří

Vysoké školy jsou hájemstvím chráněným před politickými vlivy. Jejich vedení většinou tvrdě brání v činnosti všem spolkům a organizacím, které mají něco společného s politikou.

Zákon politiku zakazuje

Slova platného Zákona o vysokých školách jsou striktní. V jeho druhém paragrafu se píše: "Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí." Za porušení zákazu ovšem v zákoně nejsou stanoveny žádné sankce. "Případné postihy organizátorů jsou věcí školy," říká k tomu Ondřej Gabriel z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Na otázku, jaké jsou vlastně důvody zákazu, Gabriel odpovídá: "Apolitičnost akademické půdy je dobrou tradicí i jinde ve světě. Její hluboký význam je zjevný a bylo správné se k ní po roce 1989 vrátit. Zákon navíc není porušován. Tu a tam se objeví stížnosti s přednáškami toho či onoho politika v předvolebním období, ale k závažným problémům nedochází."

V zahraničí se studenti organizují zřetelněji

"Ve světě funguje politika na vysokých školách úplně normálně," odporuje Gabrielovu tvrzení předseda sdružení Mladí sociální demokraté Jan Hamáček. "Já můžu mluvit například o Rakousku, kde má naše organizace velmi dobré kontakty. Tam se studenti organizují v mládežnických organizacích všech politických stran a například akademická samospráva je na většině škol řízena zcela podle politické příslušnosti," dodává. Hamáčka doplňuje předseda Mladých konzervativců Petr Sokol: "Přesně tak. Leckde v cizině je zcela běžné, že kandidáty do akademických senátů nominují mládežnické politické organizace, které mívají dokonce vlastní prostory uvnitř škol." Něco takového je podle Sokola u nás nemyslitelné.

Mládežnické organizace mají problémy

Předsedové obou spolků popisují podobné problémy, které jejich organizace mají, když chtějí organizovat akce na vysokých školách. "Problémy se dají rozdělit do dvou skupin," říká mladý konzervativec Sokol. "První spočívá v nemožnosti našeho sdružení, jakož i jiných podobných, účastnit se otevřeně a transparentně například voleb do vysokoškolských senátů. Za problém druhý pak považuji občasné problémy s pořádáním našich akcí na vysokých školách." "Vloni jsme se pokusili na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zorganizovat debatu o tom, jestli politika patří na vysoké školy," doplňuje ho sociální demokrat Hamáček, "spolupracovali jsme přitom s Mladými konzervativci a s Junior klubem KDU-ČSL. Vedení fakulty nám ale pořádat takovou akci neumožnilo." Oba spolky přitom oficiálně nejsou politickými stranami, ale občanskými sdruženími.
"Podle mě by nestrannost akademické půdy měla zůstat zachována," říká student Západočeské univerzity v Plzni Jarmil Kovář. "Kdyby byl ten zákaz zrušen, nacpali by se bumbrlíci ze všech těch stranických líhní do akademické samosprávy a chtěli by řídit vysoké školy. Jsem rád, že studuju na půdě, která je víceméně partajíprostá," dodává.
Předsedové Hamáček a Sokol mu shodně oponují. Podle nich je zákaz činnosti politických stran a hnutí reliktem z dob těsně po sametové revoluci, kdy bylo v obecném zájmu zastavit na fakultách činnost SSM a podobných organizací. "Dnes je ten zákaz už naprosto nesmyslný," kroutí hlavou Jan Hamáček.

Názory na zákaz jsou rozporné

"Oni ti dnešní mladí politici se od těch tehdejších svazáků zase tolik neliší," domnívá se studentka Klára Škardová z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. "Abych pravdu řekla, je mi úplně jedno, jestli by vedle našeho studentského klubu měli kancl svazáci nebo Mladí konzervativci. Politika nemá na fakultách co dělat, vysoké školy musejí zůstat nezávislé na politických vlivech."
I mezi studenty samotnými se však dají najít názory opačné. "Kde jinde než na vysokých školách by se mělo diskutovat o politice?" ptá se Jiří Gromšík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. "Škola mi má přeci dát kromě úzce profesního rozhledu i určitý rozhled společenský. A politika je jednou z poměrně určujících součástí života." Gromšíkovi dává svým způsobem za pravdu i Zákon o vysokých školách, který jinak činnost politických stran a hnutí zapovídá. V paragrafu 1 se totiž píše, že "vysoké školy ... hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní".
Vše nakonec záleží na výkladu vysokoškolského zákona. "Zákaz činnosti politických stran má určitý smysl, ale akademická půda by měla být přesto otevřená politické diskusi," říká předseda Mladých konzervativců Sokol. "O politické půdě by se na vysokých školách mluvit mělo," uzavírá diskusi studentka Milada Hejnová z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. "Studenti to stejně dělají. Stačí se podívat, co ještě teď visí na školách protiválečných plakátů. Ale musí se najít míra. Politické strany by na akademické půdě asi vážně výrazný vliv mít neměly."