Z Jesenicka odcházejí hlavně ti vzdělaní. Míří za kariérou

Z Jesenicka odcházejí hlavně ti vzdělaní. Míří za kariérou

Bez práce je tu osmnáct procent lidí. Když se přes léto situace zlepší, zůstane nezaměstnaných třináct procent. Kdo tu pracuje, vydělá si v průměru 11,5 tisíce korun. Z Jesenicka proto lidé odcházejí. Hlavně ti vzdělaní míří za uplatněním a kariérou jinam.
"Hledají práci lidé ve velkých městech, jako jsou Praha či Brno, nebo odcházejí pracovat do zahraničí," říká ředitel Úřadu práce v Jeseníku Martin Viterna.
Odliv kvalifikovaných a vzdělaných lidí vedl například k tomu, že úřad práce musel dát pracovní povolení lékařům a zdravotním sestrám z Ukrajiny, aby bylo možné obsadit místa v jesenické nemocnici. Viterna říká, že povolení dostávají především lidé do vysoce specializovaných profesí. "Nejde zatím o nic masového, celkem v okrese našlo práci na 18 cizinců," dodává.
Mnozí z nezaměstnaných také využívají štědrých dávek. Ne všem se pracovat chce. Nedávno dostalo 25 nezaměstnaných absolventů šanci na volné místo kuchař-číšník. Zájem projevili dva.
Volných pracovních míst nabízí však úřad práce málo. Začátkem roku bylo dokonce jedno volné místo na sto uchazečů, což byl rekord v celém Česku.
"S volnými místy je to bída. Pomalu mi končí mateřská dovolená, tak se rozhlížím, jaká je nabídka," říká u nástěnky jesenického úřadu práce Zdeňka Loužilová. K dokreslení přidává zkušenost svého manžela - má práci, ale občas zůstává doma za 60 procent mzdy.
Na volná místa se přišel podívat i učitel Miroslav Setínský. Vrátil se z Británie a po prázdninách by rád začal doma učit. "Učitelské místo asi najdu, ale za moc peněz to určitě nebude," říká.
Bídu o práci zesiluje podle znalců z úřadů práce i specifická poloha hornatého Jesenicka. Je to méně osídlený příhraniční region. "Špatná je především dopravní infrastruktura, bez té se nedá čekat, že by na Jesenicko přišel nějaký velký investor a nabídl zaměstnání většímu počtu lidí," říká Roman Navrátil z Úřadu práce v Olomouci.
S tím souhlasí i jeho jesenický kolega Martin Viterna. "Jednoznačnou prioritou by měla být oprava špatné silnice přes Červenohorské sedlo."
Na to si však obyvatelé a návštěvníci Jesenicka ještě pár let počkají. Například silnice z Mohelnice do Jeseníku, která je podle Ladislava Růžičky, vedoucího oddělení dopravy na olomouckém krajském úřadu, pro napojení regionu zásadní, je rozdělena na devět staveb a nyní se staví teprve první část. Pro silnici přes Červenohorské sedlo se nyní zpracovává dokumentace a lze očekávat, že stavět se začne v roce 2004 či 2005.
Martin Viterna soudí, že jeho regionu by pomohly jen peníze. Bez investic a nových pracovních příležitostí je úřad práce jen místem, kam si nezaměstnaní chodí pro podporu. "Chceme nabídnout zaměstnavatelům vyšší dotace, aby měli uchazeči větší šanci se dostat na trh práce," říká.
Podle Viterny si region sám nepomůže. Je třeba, aby stát nebo kraj podporovaly zaměstnanost v malých a středních firmách. "Bylo by dobré vycházet z toho, co může region nabídnout - cestovní ruch a lázeňství, využití přírodního bohatství, které zde je," uvedl. Pro začínající podnikatele a firmy by se také mělo snížit daňové zatížení, aby měli zdroje na investice a rozvoj.
Olomoucký kraj zařadil velkou část Jesenicka k nejpostiženějším místům svého území. Pro ně jsou připraveny rozvojové programy, které kraj podporuje. Celkově je v regionu Jesenicka takto podporováno na patnáct projektů. Podpora kraje představuje asi 4,5 miliónu korun.
"Podpora či příspěvek kraje mohly činit maximálně 49 procent. Zbylou výši nákladů musel financovat žadatel," říká Zdeněk Bogoč z odboru strategického rozvoje kraje.