Historik odmítá Habsburské restituční nároky

Potomci bývalé císařské rodiny Habsburků nemají nárok na restituci majetku podle zákonů o protinacistickém odboji, protože byli vyvlastněni Rakouskou republikou již v roce 1919, řekl agentuře APA rakouský historik Karl Vocelka. Reagoval tak na úterní oznámení advokátů tohoto bývalého panovnického rodu domáhat se restituce.
"Je to velmi svérázný pokus, jak oklikou přes zákony o odškodnění obětí nacismu přijít zpět k majetku," řekl profesor.
Habsburkové přišli o své majetky v Rakousku zvláštním zákonem v roce 1919. První rakouská republika z těchto prostředků nejprve hradila péči o postižené první světovou válkou, protože podle republikánských názorů panovnický rod utrpení války spoluzavinil, a měl proto povinnost přičinit se o jeho zmírnění.
V roce 1934 však fašistická rakouská vláda povolila převod majetku do zvláštního habsburského rodinného fondu, jehož výnos se vrátil pod kontrolu někdejších monarchů.
Po "anšlusu" Rakouska k hitlerovskému Německu ale fond zabavili němečtí nacisté. Po skončení druhé světové války už zůstal bývalý císařský majetek v trvalé správě rakouského státu a jednotlivých spolkových zemí, které se o něj mezi sebou v poslední době přou, protože jde o nemalé hodnoty.
Podle Vocelky ale bylo navrácení fondu Habsburkům fašistickou vládou nezákonné, protože tato vláda měla pochybnou legitimitu (nevznikla na základě legálních voleb).
Nacistické rekvizice jsou sice běžně uznávány za nezákonné, ale návrat před ně k jiné nezákonnosti by odporoval pojetí práva.
Takže jediným zákonným aktem v moderních dějinách habsburského majetku je vyvlastňovací opatření z roku 1919, které tudíž platí, protože na něj se zákon o odškodnění obětí nacismu vztahovat nemůže, vyvozuje Karl Vocelka.
Profesor však zároveň přiznává, že celá věc má aspekt jak formálně právní, tak politicko-historický, přičemž v podobném případě se právní a historické posouzení věcí může lišit.
Záleží proto na politickém stanovisku: kdo akceptuje, že v letech 1918- 1919 monarchie definitivně skončila a byla nahrazena republikou, vychází pro řešení daného problému z jiné základny než ti, kteří tuto skutečnost neuznávají, uvedl Vocelka.
Rodina někdejších rakousko-uherských panovníků konkrétně usiluje o vrácení dvaceti tisíc hektarů lesů, jejichž hodnotu odhaduje na dvě stě miliónů eur (6,3 miliardy korun), a několika nemovitostí, mimo jiné zámku Laxenburg a nejmenovaného domu ve Vídni.
"Nepožadujeme nic jiného a nic víc, než aby se s námi jednalo stejně jako s ostatními nadacemi a fondy, které byly bez odškodnění vyvlastněny nacisty," řekl jménem žadatelů v úterý na tiskové konferenci ve Vídni Christian Habsburg-Lothringen.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist