Jakákoli ozdravná kúra bolí

Jakákoli ozdravná kúra bolí

Je už téměř trapné konstatování, že u nás je prostě možné všechno. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolá do Ostravy demonstraci, na níž zúčastnění zkritizují prakticky všechno, mezi jiným i to, že nemají práci a pokud ano, tak se o ni bojí. A to za situace, kdy na tutéž akci dorazili podle sdělovacích prostředků také slovenští odboroví soukmenovci. Přesně ti, jejichž starostí by měl být především slovenský trh práce a minimálně smysl pro takt a proporce.
Slovenská vláda se odhodlala k daleko drastičtější formě utažení finančních kohoutů, ale jsou to, zdá se, čeští občané, kteří potřebují slovenskou odborovou solidaritu.
Vedení ČMKOS v čele s Milanem Štěchem dalo najevo, že demonstrace v Ostravě je pravděpodobně jenom předehrou k tomu, co přijde. Jistě, ochrana zájmů a práv pracujících patří k popisu práce odborů. Ale jenom naprostý ignorant protestuje proti něčemu, co se udělat tak jako tak musí. Každé nynější oddálení znamená daleko tvrdší dopad zítra. Jakákoli ozdravná kúra bolí. Aby však odboroví předáci měli objektivnější obraz o realitě, měli by si stoupnout k hypermarketům, hernám, různým tipsportům a poštám. Možná by je míra utrácení překvapila. A počet nezaměstnaných na těchto místech nejspíš také.
Odbory však stejně jako většinu lidí prostě zajímá jenom dnešní prospěch. Tady a teď. Zítřejší stav je vlastně neinteresuje. Ale právě z povahy věci by měl. Existence instituce s takovou filozofií je na pováženou. Jenom rozmnožuje obecný stav neodpovědnosti, pomáhá vytvářet prostor pro davovou psychózu a ztrátu soudnosti.