Porovnání sazeb daně z příjmů v jednotlivých zemích je ošidné. Daňovým rájem nemusí být nutně země s nejnižší zdaňovací sazbou.

Rozdíl spočívá v tom, že daňové zatížení má dva parametry - sazbu a základ, z něhož se daň vypočítává.

Problém se dá ilustrovat otázkou: Je výhodnější platit 20 procent ze dvou miliónů, nebo 30 procent z jednoho miliónu? Daňový základ je obecně rozdílem mezi výnosy a náklady. Důležité je, co všechno stát zahrnuje do zdanitelných výnosů a uznává za náklady potřebné pro chod a rozvoj podniku.

V Česku nelze základ daně snížit například o náklady na reprezentaci, pohoštění nebo dary partnerům dražšší než 200 korun.

Premiér Vladimír Špidla diskusním fóru HN řekl, že efektivní daňové zatížení není tabulkových 31 procent, ale zásluhou odpočitatelných položek a daňové optimalizace se pohybuje okolo 26 procent.

Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha české podniky nemusejí uvažovat o přesídlení na Slovensko kvůli daním.Tamní vláda sice schválila snížení daní z příjmů podniků na 19 procent a česká uvažuje o poklesu stejné daňové sazby na 24 procent, ale, jak tvrdí Škromach, na Slovensku se daň vypočítává z vyššího základu, takže se českým podnikům nakonec vyplatí zůstat doma.

Ani jeden z nich nemá úplnou pravdu. Na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu se lze dočíst, že reálné daňové zatížení za podniky v průmyslu, stavebnictví, obchodu, opraven motorových vozidel, v pohostinství a ubytování a ve službách celkem skutečně není tabulkových 31 procent, ale plných 37,24 procenta.

Rozdíl je v tom, že ne všechny náklady jsou daňově uznatelné.

Na Slovensku nyní skutečně existují položky, které základ daně zvyšují. V Česku si může podnikatel nebo firma pořídit libovolný automobil neb dva a skrze odpisy mu to sníží daňový základ.

Slováci si také mohou koupit "na firmu" mercedes za milióny, ale daňový základ si mohou snížit jen o 750 tisíc. Na Slovensku se neodečítají z daňového základu ani služby (např. právní), které nebyly skutečně zaplaceny. Toto opatření české podniky také neznají, stačí jim, když přijmou fakturu. Slovenské podniky také nemohou tak snadno jako české uplatnit daňovou ztrátu z minulých let.

Proč nemá Škromach pravdu? Vláda chystá se snížením sazby na 24 procent znemožnit zahrnutí do daňových nákladů některých položek. Po slovenského vzoru třeba nákup osobního auta od určité ceny a také výstavbu a opravu sídla firmy.

Tyto náklady, pokud by nebyly daňově uznatelné, by firmy hradily z čistého zisku. Investice do sídla firmy či pořízení drahého automobilu by tak bylo součástí nikoli dvojího, ale rovnou trojího zdanění.

Kvantifikace dopadu daňové reformy na veřejné rozpočty v mld. Kč

2004 2005 2006 Celkem

DANĚ 22,2 26,9 23,9 73

daň z přidané hodnoty 14 22,6 23,8 60,3

spotřební daně 13,5 16,2 19,3 49

daň z příjmů právnických osob -5 -12,4 -16,1 -33,5

daň z příjmů fyzických osob -2,2 -1,6 -1,6 -5,4

daň z nemovitostí 1,4 1,4 2,8

ostatní majetkové daně 1,9 -0,3 -3,9 -2,3

místní poplatky 0 1 1 2

vliv na daňovou kvótu 0,90% 1,00% 0,80%

výsledná daňová kvóta 22,30% 22,60% 21,80%

POJISTNÉ 2,3 2,2 4,3 8,8

pojistné sociální 3,4 3,3 5 11,7

pojistné zdravotní -1,1 -1,1 -0,7 -2,9

vliv na pojistnou kvótu 0,10% 0,10% 0,10%

CELKEM DANĚ A POJISTNÉ 24,5 29,1 28,2 81,7

Výsledná složená kvóta 40,10% 40,40% 39,60%

Pramen: Ministerstvo financí ČR

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam