Vstupenka do Evropy? 4800 stran plných právnické mluvy

Vstupenka do Evropy? 4800 stran plných právnické mluvy

/Od našeho zpravodaje/
Až v pátek a v sobotu budou Češi vhazovat lístky s nápisem Ano, či Ne do volebních uren, nebudou rozhodovat o členství své země v Evropské unii. Přijmou, nebo odmítnou jednu konkrétní smlouvu. Unikátní dokument, který ani bruselské úřady, zvyklé kvůli proslulé byrokracii na ledacos, ještě nikdy neviděly.
Řeč je o smlouvě, podle níž přistoupí do EU její noví členové.
"Smlouva je vyhotovena v jedenadvaceti jazykových verzích členských a budoucích zemí unie a pokrývá neskutečnou šíři problémů vstupujících zemí. Jen český originál smlouvy má více než 4800 stran," říká diplomatka Hana Bošková, členka české mise při Evropské unii, která se na tvorbě dohody podílela.

Ani Verheugen nedočetl

Jen minimum lidí mělo chuť a trpělivost se - byť do jedné jazykové verze - začíst a prokousat k závěru. Dokonce i komisař pro rozšíření Günter Verheugen přiznal, že to nezvládl.
To určitě neubírá Přístupové smlouvě na důležitosti. Jejím podpisem se Česko a dalších devět zemí rozhodly převzít a respektovat společné zákony EU a stát se jejími členy k 1. květnu 2004.
Smlouva je rozdělena do tří základních částí. První tvoří vlastní úvod, kde se v krátkosti dozvíte, kdy smlouva vstoupí v platnost a k čemu vlastně je. Pod textem jsou podpisy zástupců zemí unie a vstupujících států, včetně Václava Klause, Vladimíra Špidly, Cyrila Svobody a hlavního vyjednávače Pavla Teličky.

Česká specialita: Temelín

Druhá část smlouvy je pro každou zemi jiná, a proto velmi rozsáhlá. Tento takzvaný Akt o přistoupení konkrétně popisuje podmínky členství v unii pro každou zemi. V přílohách jsou obsaženy výsledky přístupových jednání.
Třetí Závěrečný akt se věnuje závazkům, které nevyplývají ze společných evropských zákonů, ale jednotlivé země se rozhodly připojit k některým problémům své prohlášení. V případě Česka je to třeba protokol o časově omezené restrukturalizaci ocelářství nebo společné prohlášení Česka a Rakouska o dohodě týkající se Temelína.
Z Přístupové dohody vyplývá pro členství Česka v Evropská unii hodně povinností i práv v politické i hospodářské oblasti. Ale také možnost se jim na nějakou dobu ještě vyhnout.
Česko se stává součástí vnitřního trhu Evropské unie. Všechny společné technické normy, předpisy a zákony se musely převzít a v problematických oblastech se dalo sjednat takzvané přechodné období, kdy má vstupující země časově omezenou výjimku.
"Přechodná období umožní České republice zachovat si dočasnou výhodu, kterou současné země unie nemají. V některých případech zase opatření ochrání státy unie," říká generální ředitel Evropské komise pro rozšíření Eneko Landaburu.
Česko si vyjednalo 17 přechodných období. Nejvíce v daních (5), zemědělství (3), životním prostředí (3) a energetice (2).
Smlouva počítá s tím, že například DPH se u telekomunikací, služeb a některého zboží zvýší z pěti na 22 procent nejpozději 1. května.

Slivovice za poloviční daň

Zachování nižšího DPH do konce roku 2007 si Česko sjednalo u stavebních prací v bytové výstavbě a dodávek teplené energie do domácností. Spotřební daň u cigaret se zvýší na úroveň unie (minimálně 57 procent z ceny výrobku) po roce 2006. Podnikatelé s obratem nižším než 35 tisíc eur ročně se nemusejí registrovat jako plátci DPH a 175 tisíc výrobců domácí ovocné pálenky má trvale zajištěnu pouze poloviční daň na lihoviny.
Přístupová smlouva dále upravuje finanční podmínky členství v unii. Česko má z rozhodnutí loňského kodaňského summitu v letech 2004 až 2006 dostat 778 miliónů eur. Bude to víc, než do pokladny unie odvede. O dalším rozpočtu, z nějž bude dostávat příspěvek na regionální rozvoj, dopravu a zemědělství v letech 2007 až 2013, už bude Česká republika vyjednávat jako plnoprávný člen Evropské unie.
"Tato suma nevyčísluje budoucí profit Česka z reformy bankovního sektoru, očištění ocelářství a ochrany životního prostředí. Vaše země zlepšila své ekonomické a politické prostředí. Stala se důvěryhodnější pro partnery," uvádí Landaburu.
Po vstupu do unie se změní život zemědělcům. Farmáři se stanou součástí Společné zemědělské politiky (CAP) a začnou dostávat jinak vypočtené dotace. Budou sice menší, než má jejich konkurence v dnešní patnáctce, ale vzhledem k nižším nákladům na výrobu a cenám práce to nebude zanedbatelné. Částka se bude rok od roku zvyšovat.
V roce 2004 budou takzvané přímé platby činit 55 procent toho, na co mají nárok farmáři v unii. V roce 2005 60 procent a o rok později pak 65 procent. O dalším období nemá smysl spekulovat, protože zemědělské výdaje čeká v budoucnu reforma, kterou ovlivní i noví členové EU.

Těšte se do Bruselu

Přístupová smlouva upravuje zastoupení Česka v orgánech Evropské unie. ČR bude mít 24 poslanců v Evropském parlamentu, komisaře Evropské unie a hlasy v Radě EU jako stejně velká Belgie nebo Portugalsko. Tato část smlouvy se nejspíš změní, až se EU dohodne na textu společné ústavy. Reforma institucí by neměla přijít dříve než v roce 2009.
Vedle obsazení nejvyšších postů zaplní čeští občané také úřednická místa v institucích Evropské unie. V Bruselu by jich mělo brzy pracovat 600. O místa mají zájem desítky tisíc lidí. Jedním z důvodů je fakt, že unie platí lépe než ministerstva v Belgii nebo Francii, natož česká státní správa.
"Unie otevírá velké příležitosti. A to nejen pro několik set úředníků. Lidé budou moci brzy pracovat po celé Evropě. Uvolní se hraniční bariéry, zmizí cla při vzájemném obchodu mezi zeměmi unie. Budou ale i poražení, konkurence naroste," říká John Palmer, ředitel Centra evropské politiky v Bruselu.

Pas zatím nezahazujte

Na cestování bez pasu a volnou práci si ale budou muset čeští občané počkat. Právě tady využila možnost přechodného období Evropská unie, zvláště sousední Německo a Rakousko. Omezení pro volný pohyb pracovní síly platí oboustranně (pro občany Česka i unie) nejprve dva roky, ale může se prodloužit celkově až na sedm let.
Nizozemsko, Velká Británie, Švédsko, Dánsko a Irsko ale tvrdí, že svůj pracovní trh otevřou novým zemím hned.
Zrušení kontrol na hranicích zase závisí na zdokonalení takzvaného Schengenského informačního systému (SIS), který propojuje země a umožňuje jim kontrolu příchozích ze států mimo unii. Volné cesty pouze s občankou proto připadají v úvahu nejdříve v roce 2006.

Podnikatelé mohou vyrazit, zubaři nikoliv

Podnikání kdekoliv na území unie bude přesto pro české občany možné ihned po 1. květnu 2004. Budou se ale muset prokousat byrokracií daného státu, což je stejně složité pro Němce v Belgii nebo Francouze ve Finsku. Česko ale musí ještě odstranit překážky, které zatím staví občanům do cesty z nedbalosti.
Vláda zatím neschválila dokument o vzájemném uznávání diplomů, ačkoliv ho Evropská komise už několik let urguje. Jen na jeho základě bude třeba zubař z Pardubic uznán jako plnohodnotný dentista v Madridu, pokud se rozhodne otevřít si tam ordinaci.
"Přístupová smlouva dokonce dává unii možnost uvalit na některou zemi sankce, pokud nesplní své závazky vůči společné legislativě. To samé se děje i současným členům unie. Ne vše, co se dohodne, se totiž včas objevuje v praxi," tvrdí přední bruselský politolog Peter Ludlow.

České maso je problém

Největší problémy čekají na české zpracovatele masa. Stovky výroben zatím nesplňují hygienické normy, a pokud se to nezmění, hrozí jim bankrot, nebo budou porušovat předpisy, což by odnesl celý masný průmysl. Evropská komise totiž může v takovém případě omezit vývoz českých masných výrobků na jednotný trh.
Z globálního pohledu čeká Českou republiku změna na poli zahraniční a bezpečnostní politiky. Na jedné straně je Česko od roku 1999 členem NATO, ale od 1. května 2004 se stane také součástí politického a hospodářského uskupení jménem Evropská unie, která prosazuje své zájmy v některých oblastech společně.
A také: Nejspíš se zbaví své koruny. Podle dosavadních prohlášení vlády či ČNB je však jasné, že to nebude dříve než kolem roku 2010. "Vstupem do unie bude mít Česko možnost uvažovat o zavedení eura. Stane se částí silného bloku, který přes všechny problémy přináší lidem prosperitu. Tento trend je vidět ve všech deseti nových zemích a rozšíření unie ho zrychlí," tvrdí John Palmer.