Německo už je pro Evropu přítěží

Evropští ekonomové na Německo hledí se stále většími obavami. Téměř každý den jsou konfrontováni s dalšími špatnými zprávami: výkon německé ekonomiky v prvním kvartálu nečekaně klesl, Mezinárodní měnový fond varuje zemi před deflací, Centrální banka očekává pro rok 2003 stagnaci a nejnověji - průmyslová produkce v květnu překvapivě klesla.
Jediným, kdo ještě zůstává optimistou, je spolkový ministr hospodářství Wolfgang Clement. Jeho ministerstvo totiž pro letošek počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,75 procenta, což ostatní ekonomové považují za přehnané. Většina z nich mluví o růstu nulovém. Již téměř tři roky trpí německo chabým růstem a postupně tak podle ekonomů může táhnout dolů i ostatní členy eurozóny.
Celkově se největší evropská ekonomika na HDP eurozóny podílí třiceti procenty, na EU 23 procenty. Pro mnoho zemí starého kontinentu je dnes churavějící Německo důležitým odbytištěm. Němci zároveň patří mezi významné investory - zde je vidět, jak moc se vnitřní trh evropské ekonomiky za posledních deset let propletl. Státy jako Španělsko či Itálie žijí z německého turismu - pokud se krize zhorší, bude jistě cestovat i méně lidí.
"Sousedé stagnaci v Německu cítí stále více," říká Martin Hüfner, předseda hospodářského a finančního výboru Evropského bankovního svazu. Země je podle něj jedním z největším strukturálních problémů unie. Pokud i nadále bude přešlapovat na místě, hrozí podle Hüfnera, který je i hlavním ekonomem Hypo-Vereinsbank, růst "rizika negativních efektů v měnové unii".
"Německá konjunktura do konce roku zůstane slabá," potvrzuje jeho obavy Gwyn Hacche, ekonom u HSBC. Podle něj tak hrozí dva další kvartály klesajícího výkonu hospodářství, což ztíží situaci i jinde v eurozóně.
Další obavy skeptikům činí scénář německé deflace. "Nebezpečí, že se nakazí i jiné země, je veliké," varuje Patrick Artus, hlavní ekonom francouzské investiční banky CDC Ixis. Pro něj je ekonomický vývoj v Německu jakýmsi indikátorem pro dění v dalších zemích.
Jak přesně velký je dopad Německa na eurozónu, o tom se odborníci přou. Evropská komise jej považuje za relativně nízký: Když zde klesne HDP o jedno procento, klesne v eurozóně o 0,34 procenta, například ve Francii však jen o 0,03 procenta. Jiné státy z toho dokonce podle komise profitují. V Itálii tak HDP stoupne o 0,03 procenta, v Portugalsku o 0,06 procenta.
Ekonom Hacche takové výsledky zpochybňuje. "Je třeba na ně hledět se skepsí," říká. "To, že HDP v některých zemích stoupne, když v Německu klesne, ekonomicky vůbec nedává smysl," dodává. Negativní efekt je podle něj naopak v některých zemích mnohem větší, než počítá komise. Hrozbou je německá ekonomika především pro menší země, jako jsou Nizozemsko, Belgie či Rakousko.