Evropu čeká cenová stabilita a pomalý růst
Výrazný důkaz o své důvěře v cenovou stabilitu vydala začátkem června Evropská centrální banka (ECB). Snížila svou základní úrokovou míru o 50 bodů na 2 procenta. Prezident ECB Wim Duisenberg zdůvodnil rozhodnutí bankovní rady zřetelným zlepšením perspektivy cenového vývoje. Zdůraznil, že nejde o opatření, které by mělo čelit riziku deflace, protože ta podle jeho názoru ve státech Evropské unie nehrozí. Uvítal, že spotřebitelské ceny v eurozóně vzrostly v květnu meziročně pouze o 1,9 procenta, že inflace je nižší než dvouprocentní. Počítá s tím, že míra inflace se bude až do konce tohoto roku a také v roce 2004 pohybovat na úrovni dosažené letos v květnu.
Korektura prognóz
Optimismus Evropské centrální banky má své hranice. Důrazně odmítá názor, že snížení bankovních úrokových sazeb vyřeší v unijní Evropě problémy ekonomického růstu. Měnově politická opatření nemají sama o sobě sílu obrátit stagnaci či recesi v růst. ECB potvrdila korekturou svých původních prognóz, že obrat k dynamické konjunktuře v Evropě ani po důrazném snížení úrokové míry neočekává. Ve své zprávě z 5. června vyhází z předpokladu, že růst hrubého domácího produktu v europrostoru nepřevýší letos jedno procento a může být i nižší než půl procenta. Ve své prosincové prognóze roku 2002 ECB počítala s vývojem HDP v unijní Evropě pro rok 2003 v rozmezí 1,1 - 2,1 %.
Růst v úrovni kolem 2 % Centrální evropská banka odkládá ve své nové prognóze na rok 2004, pro nějž měla původně růstový odhad 1,9 až 2,9 %. Příčiny zpomalení růstu se ukazují být hlubší a odolnější. Nejde jen o to, že státní pokladny jsou většinou prázdné, že například Německo bude mít letos a možná i v roce příštím rozpočtový schodek vyšší než kritická 3 % HDP a že obavy investorů o efekt jejich případných investic trvají. Také obavy spotřebitelů se velmi obtížně překonávají, když nezaměstnanost měsíc od měsíce v Evropě i v Americe vzrůstá.
Nové rozměry konkurence
Ve Spojených státech se i v době konfliktu s Irákem přihlásili o nezaměstnaneckou podporu statisíce nových uchazečů o práci. Počet nezaměstnaných dosáhl v USA v květnu téměř devíti miliónů a míra nezaměstnanosti převýšila 6 procent. V eurozóně je situace na trhu práce ještě dramatičtější. Počet lidí bez práce se tu zvýšil na 12,5 miliónu a míra nezaměstnanosti se po všechny letošní měsíce šplhá stále blíže k 9 %.
Poptávce i produkci chybí důvěra v budoucnost. Inovace nevytvářejí dostatek nových pracovních míst ani nové konjunkturní podněty. Úvěry jsou teď levné a lákají k zadlužování. Centrální banky vytvořily nový prostor na finančním hřišti, kapitál zde je, ale konkurenční podmínky nejsou dost přehledné, globalizace zostřuje konkurenci a otvírá zatím dost nejisté trhy. Situaci ve sféře daní a nákladů na práci považují evropští podnikatelé nadále za překážku úspěšné konkurence s americkou ekonomikou.
Čekají na jejich změnu a usnadnění evropských podmínek pro globální konkurenční boj. Maloobchodní obrat a vývoz v eurozóně v porovnání s jejich loňskou úrovní klesají. Euro vůči dolaru posiluje, očekává se, že se za něj bude koncem roku platit 1,20 dolaru. Evropským exportérům se tak jejich aktivity znesnadňují. Dolar oslabuje, export USA roste, avšak nikoliv tak, aby se nezvyšovalo negativní saldo jejich zahraničního obchodu. Konkurence má i pro přední americké firmy nové rozměry. Například v obchodní bilanci s Čínou se schodek letos v dubnu zvýšil na 9,45 miliardy USD ze 7,67 miliardy v březnu. Pasivní saldo mají Spojené státy také s Japonskem a eurozónou, ačkoliv slabý dolar americké produkty v zahraničí zlevňuje.
