Evropě chybí společná přistěhovalecká politika

Když je hezké počasí, přistávají u břehů Středozemního moře pravidelně lodě s uprchlíky. Často musí pobřežní hlídky jejich pasažéry zachraňovat daleko na moři, stále znovu dochází i k úmrtím.
Každé léto jsou k vidění stejné záběry, jediné, co se mění, jsou trasy lodí. Zatímco dříve přijížděly přes Jadran, letos míří na Sicílii či Kanárské ostrovy.
Evropa byla a je vytouženým cílem uprchlíků z rozvojových zemí. Přesto zatím neexistuje společná přistěhovalecká politika Evropské unie.
Celoevropská harmonizace udělování azylu má sice stejnou prioritu jako řízení uprchlíků a boj proti nelegálnímu přistěhovalectví, názory států se však v této otázce dosud výrazně rozcházejí.
Záběry přeplněných lodí s uprchlíky matou. "Většina migrantů do Evropy přichází po souši nebo letadlem," říká Dietrich Thränhardt, politolog zabývající se výzkumem migrace na univerzitě v Münsteru.
Jejich cílem také není Itálie nebo Španělsko, ale Velká Británie, která je, následována Německem, zemí s největším počtem běženců v Evropské unii. "Státy u Středozemního moře berou mnohem méně uprchlíků. Německá policie zjistila, že nelegální běženci, kteří přistáli ve Španělsku či Itálii, jsou o tři dny později zatčeni na dálnici z Hannoveru," dodává Thränhardt.
Popírá i další fámu.
Příliv uprchlíků se podle něj v poslední době snižuje. Platí to především o Německu. "Velká vlna byla v devadesátých letech, kdy vypukl konflikt v Jugoslávii," vysvětluje.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se však každý druhý přistěhovalec do rozvinutých zemí dostává nelegálně, tudíž se ve statistikách neobjevuje.
Cesta do Evropy je přitom drahá. Podle údajů turecké pobřežní hlídky například každý z 257 nedávno zatčených Kurdů za cestu zaplatil dva a půl tisíce eur. Nejvíce tak z nouze lidí vytěží převaděči. IOM ve své letošní zprávě o světové migraci hovoří o "růstové" branži, která má ročně obrat ve výši 10 miliard dolarů.
Pro EU je téma přistěhovalectví konfliktní. Na jedné straně chce společnými silami proti nelegální imigraci bojovat, na druhé straně je legální vstup v zájmu Evropanů. Především kvůli stárnutí evropské populace.
V červnu proto Evropská komise členské země vyzvala, aby byly v azylové a přistěhovalecké politice velkorysejší. K pokrytí potřeb trhu po roce 2010 totiž podle ní bude zapotřebí "většího přílivu imigrantů".
Jednoznačně snadněji Evropané přistupují k boji s nelegálním přistěhovalectvím.
Na posledním summitu unie se rozhodlo o uvolnění 140 miliónů eur do roku 2007 na ochranu vnějších hranic společenství. Itálie, která EU do konce roku předsedá, z kontroly pobřeží Středozemního moře učinila prioritu.
Ministr vnitra Guiseppe Pisanu proto svým partnerům představil Projekt Neptun: Společné hlídky ve východní části Středozemního moře se základnou na Kypru a v západní části se základnou ve Španělsku. Podílet se na nich mají Velká Británie, Řecko, Kypr a Malta.
"Některých zemí se to (vzhledem k jejich geografické poloze) týká více než jiných. Čistě národní aktivity ale nestačí. Evropská unie se musí podílet i finančně," řekl Pisanu.

Migrace ve světě