Každý pátý obyvatel Moldavska pracuje v zahraničí

/od našeho spolupracovníka/
Olze je 21 let a studuje informatiku na Kišiněvské univerzitě. Žije sama s matkou, její o pět let starší bratr pracuje už dva a půl roku ve Švédsku, otec odjel loni za prací do Itálie. "Domů přijíždějí jednou za rok," říká Olga.
Podle průzkumů nemůže každý třetí Moldavan v aktivním věku najít práci, se kterou by byl spokojen. Při průměrné mzdě 842 lei (1700 Kč) se nelze divit. Podle údajů Statistického úřadu má 78 procent Moldavanů měsíční příjem dokonce pod hranicí životního minima, které činí 615 lei. Většina lidí svou situaci řeší hledáním zaměstnání v zahraničí.
"U nás nenajdete rodinu, ve které by alespoň jeden příbuzný nepracoval v cizině," říká Olga. "Domů posílají peníze, díky kterým většina rodin přežívá." Mzda Moldavana v zahraničí obvykle činí tři sta až pět set USD.
"Nízké mzdy, nedostatek pracovních míst a neuspokojivá úroveň sociálních služeb jsou nejčastějšími faktory, kvůli kterým naši občané odjíždějí za hranici," říká ekonom Iurie Roscovan.
Moldavsko je mnohonárodnostní stát. Země, do které se Moldavan vydá, obvykle závisí na jeho národnosti. Moldavsky hovořící míří nejčastěji do románských zemí, rusky hovořící do Ruska a Gagauzové, nepočetný turkický národ žijící na jihu Moldavska, do Turecka.
V cizině jsou Moldavanům nabízeny podřadné a špatně placené práce. Ženy se obvykle uplatňují jako hospodyně, pečují o staré lidi, nebo prodavačky na tržištích, ve skladech supermarketů, muži zase na stavbách, v zemědělství a na montážích.
Podle průzkumů se tři až čtyři pětiny z nich nachází za hranicí nelegálně. To umožňuje zaměstnavatelům snižovat jejich mzdu na minimum. Mnoho Moldavanů pracuje v katastrofálních pracovních podmínkách. Někteří se stávají obětmi vyděračů nebo obchodníků s lidmi. Často se stává, že Moldavanky končí ve spárech pasáků, kteří je nutí k prostituci.
"Hlavním důvodem, proč většina volí nelegální cestu, jsou těžkosti při získání víza, málo zemí, se kterými Moldavsko uzavřelo pracovní dohody, vysoké daně, které musí platit po legalizaci svého pobytu," říká Roscovan.

Důchodci mají výhody, přesto ale živoří

Zlepšení sociální situace je přitom v nedohlednu a ekonomické ukazatele dávají jen malou naději na radikální zlepšení. Podle statistik na jednoho pracujícího připadá jeden penzista. Průměrný důchod činí 105 lei, v hlavním městě je dvojnásobný.
Ceny jsou přitom podobné jako v Česku, jen základní potraviny jsou levnější. Komunistická vláda, vzešlá z voleb v roce 2001, zavedla pro důchodce řadu slev: bezplatnou městskou a železniční dopravu a bezplatný 400minutový paušál na telefonování.
Přesto život moldavského důchodce není jednoduchý. Za lékaře musí platit, mnohdy více, než dostane od státu v podobě penze. Nejnižší inkaso za byt v hlavním městě dosahuje 200 lei, tj. přesně výši důchodu.
Pokud nemají příbuzné, kteří by finančně vypomáhali, řeší řada starých lidí svou situaci zadlužováním nebo žebráním na ulici. Podnikavější pak postávají před telefonními automaty a nabízejí jeden hovor za dvojnásobnou cenu. Každý automat má svou "bábušku", ale policie je obvykle nechává na pokoji.