Petr Gola: Vysoké daně nás dusí

Finanční částka, kterou odevzdáváme státu, se rok od roku zvyšuje. Vždyť v současné době každý z nás občanů odevzdává do státní pokladny každý měsíc přes 40 procent finančních prostředků, které vydělá. To se mi zdá příliš. Uskutečňuje se to prostřednictvím přímých i nepřímých daní a odvodů.
Přesto naše vláda s poklesem daňového zatížení nepočítá. Naopak budeme na stát pracovat při zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu déle, čili i část svých odvedených peněz si užijeme méně. Přitom snížení daní je osvědčený impuls k rychlení růstu ekonomiky. Na druhou stranu nikdo nepopírá, že je ze státních peněz nutno řešit sociální problémy, které trh není schopen zvládnout.
Podíl daní na hrubém domácím produktu činí v Česku téměř 44 procent. Vysoký poměr daní k HDP nejenom u nás, ale i v členských státech Evropské unie ukazuje na stoupající tendenci snahy států rozdělovat a řešit co nejvíce úkolů v ekonomice. Přitom podle mnoha odborníků by měly daně výrazně klesnout, aby se jejich podíl na HDP snížil na zhruba 30 procent, jako je tomu ve Spojených státech. Nízké daně totiž považuji za jeden z nejdůležitějších důvodů ekonomické vyspělosti Spojených států. Američané jsou zvyklí se o sebe sami postarat a na stát se nespoléhat, ten přichází na řadu jenom v těch nejsložitějších životních situacích.
Vysoké daně jsou přece demotivující jak pro zaměstnance, tak pro podnikatele a firmy. Zvláště pokud kvalita služeb, které stát poplatníkům poskytuje, není výši daní úměrná. Neúnosný růst daňového zatížení se projevuje ve ztrátě pracovní iniciativy, v poklesu sklonu k úsporám a k úniku kapitálu do zahraničí.
Vysoké daně ohrožují současně i zaměstnanost a podporují "švarcsystém", neboť vytváření skutečných pracovních příležitostí se sociálním zázemím podnikatele nepřiměřeně zatěžuje. To je koneckonců nejlevnější a administrativně nejméně náročné. Práce načerno může být i jednou z příčin růstu produktivity práce, která bývá někdy spojována s růstem minimální mzdy.
Zatímco konvenční vysvětlení říká, že se firmy v rámci propouštění zbavují nejméně výkonných zaměstnanců a tímto zvyšují produktivitu práce, může existovat i další. Pokud firma začne některé své zaměstnance nadále zaměstnávat načerno, nemůže je již nikde evidovat. Papírově je tedy potřebné k vytvoření stejného produktu méně práce. Bohužel pouze papírově.
Současné vysoké daňové zatížení svazuje české podnikatelské prostředí a ztěžuje pozici našich podnikatelů při konkurenčním boji se zahraničními výrobci. Naše státní správa je málo organizovaná a pružná, zato poměrně drahá. Navíc náš složitý daňový systém přímo nutí zaměstnávat mnoho státních úředníků. Přitom při zprůhlednění a zjednodušení daňové soustavy, tj. při zavedení přímé daně, by bylo zapotřebí méně úředníků a vybraná finanční částka z placení daní by byla vyšší díky její jednoduchosti, lepší kontrole i větší ochotě platit daně. A dnes? Každý kouká platit co nejméně.
Na Slovensku je každý sedmý pracovník zaměstnancem státu. Nemají zde významné vlastní prosperující firmy a přidanou hodnotu, aby se mohli rozvíjet. Proto lákají zahraniční investory. A daří se jim to. Vysoké daňové zatížení podnikatelů je cestou k ovládnutí našeho trhu zahraničními firmami se zahraničním vlastníkem, a to si já rozhodně nepřeji.
Autor je publicistou