Lihovarníci jsou proti kolkování alkoholu

Snahu ministra financí Bohuslava Sobotky, který se domnívá, že kolkováním tvrdého alkoholu zabrání daňovým a celním únikům, označují odborníci za krok špatným směrem. Lihovarníci dokonce tvrdí, že povinné kolkování jejich obor poškodí.
"Zkušenosti z okolních zemí ukazují, že užití kolků nezákonnou výrobu a prodej lihovin nesníží. Naopak, zdraží produkci legálních firem, a tím povzbudí podvodníky k ještě větší aktivitě," říká prezident Unie výrobců lihovin Vladimír Steiner.
Unie výrobců lihovin odhaduje, že kvůli černému trhu s tvrdým alkoholem státu ročně uniknou na daních dvě až tři miliardy korun. Dodává ale, že proti tomu lze bojovat účinnějším způsobem, než jsou kolky. "Nelegálním podnikáním s lihovinami se zabývá organizovaný zločin a pro něj není problém kolky zfalšovat," tvrdí Martin Petrášek, ředitel Stocku Plzeň, největší tuzemské likérky.
To potvrzují i celníci. Paralelu je podle nich možné hledat v kolkování cigaret. Ty se začaly opatřovat kolky v roce 1994. Přesto se především na tržnicích dál v obrovském množství prodávají pašované tabákové výrobky s falešnými kolky.
A dokonce už existují i manufaktury, v nichž se ilegálně vyrobené cigarety balí do obalů výrobců renomovaných značek. Celníci takový objekt odhalili například na Mostecku nebo v chebské tržnici Dragoun.
"Jsme přesvědčeni, že v Česku existuje přímo výrobna ilegálních cigaret a intenzívně po ní pátráme," uvedl mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták.
Kolkování lihovin sice používá asi třetina Evropy, ale třeba v Maďarsku a na Slovensku se neosvědčilo. "Černá výroba a prodej alkoholu běží dál, falešným výrobcům se daří prodávat alkohol i do restaurací," uvedl Pavol Konstiak, prezident Svazu obchodu Slovenské republiky. Kolkování lahví s lihovinami podle něj postihlo pouze poctivé výrobce. Zvýšily se jim výrobní náklady.
Pořízení kolkovacího stroje podle lihovarníků přijde na pět až deset miliónů korun. K tomu je nutné připočítat administrativní náklady spojené s používáním kolků jako cenin. Podnikatelé zatím nevyčíslují, jak se vše promítne do cen lihovin, tvrdí ale, že to bude několik korun na jedné láhvi.
Výrobci lihovin jsou přesvědčeni, že stát by měl spíše zkoumat, jak je možné, že i obchodní řetězce mohou některé lihoviny prodávat levněji, než kolik činí součet spotřební daně a daně z přidané hodnoty za takové zboží. "Tam přece musí být zcela jasný daňový únik," upozorňuje Pavel Dvořáček, ředitel společnosti Rudolf Jelínek.
Steiner připomíná, že od ledna bude například zakázán stánkový prodej lihovin. Zavedou se také takzvané daňové sklady - výrobci budou muset platit zálohu spotřební daně za líh, který budou zpracovávat. To podle unie výrobců znamená tvrdý zásah proti černému trhu. "Nechápeme proto, proč Ministerstvo financí stále chce zavést kolky," říká Steiner.
Lihovarníci míní, že v tomto případě jde o politické, nikoliv ekonomické rozhodnutí. "Vláda není úspěšná při výběru daní. Kolkování, kterého si každý všimne, tak zřejmě má být viditelným signálem pro občany, že to chce napravit," míní ředitel Stocku Petrášek.
Povinnost kolkovat by podle představ Ministerstva financí měla pro všechny výrobce i dovozce nastat od 1. května 2004, kdy Česko vstoupí do Evropské unie.
Náklady mají podle návrhu nést výrobci. Zato jim stát hodlá ulevit tím, že do odpisů bude možné jednorázově zařadit nová etiketovací zařízení. Resort odhaduje, že půjde o výrobu zhruba 200 miliónů kolků ročně, cena jednoho by neměla překročit 1,20 koruny.
Návrh je nyní v prvním kole připomínkového řízení, paragrafované znění zákona by mělo vzniknout letos na podzim.