Co je investice do vzdělání? Určitě ne větší plat učitelů, soudí experti

/Od našeho spolupracovníka/
Pavel Mertlík z Raiffeisenbank ovšem připomíná, že ani dotace univerzitám nebo Akademii věd nemusí automaticky přinést užitek.
V době, kdy byl ministrem financí v Zemanově vládě, prosadil vyšší investice do výzkumu. Peníze tehdy do vědy proudily pomocí dlouhodobých rozvojových programů. Rovněž se zakládala takzvaná výzkumná centra, na jejichž činnosti se vždy společně účastnilo několik vysokých škol a ústavů. "Podařilo se tak koncentrovat finance na důležité projekty," vysvětluje Mertlík.
Bývalý ministr ale neví, zda jeho pokusy měly úspěch. Plány prý nemusely vyjít, pokud výběrové komise schválily nekvalitní projekty.
Podle Petra Matějů ze Sociologického ústavu Akademie věd je možné Mertlíkův model ještě lépe vyladit. Členy výběrových komisí, které rozhodují o projektech za desítky miliónů, by měli být výlučně experti ze zahraničí. Tím by se vyloučilo riziko korupce.
Vláda by také měla při schvalování projektů učinit ještě druhý krok a vyzvat ke spolupráci podnikatele, kteří mají zájem o rozvoj nových technologií. Státní peníze by se utrácely jen za takové projekty, do kterých by investovali i soukromníci. Matějů připomíná vzor Rakouska, kde stát přispívá nejvýš 40 procent z ceny projektu.
Daniel Münich z CERGE ovšem soudí, že takové složité byrokratické postupy efektivitu vládních výdajů do výzkumu nezajistí.
"Úplně by stačilo, kdyby vláda otevřela vysokému školství konkurenci a volný trh," tvrdí Münich.
K tomu by stačilo zavést školné a umožnit univerzitám obchodovat se svými produkty. "Vysoké školy se ale takovým reformám brání," upozorňuje expert. "Za přípustnou reformu považují pouze to, když jim vláda přidá pár miliard korun."