Odmítnutí není koncem naděje

František Váha vystudoval střední školu, několik let pracoval jako liniový manažer v expedici střední firmy. Ta však musela výrazně snížit stavy, a proto přišel o místo. Přednost dostali starší pracovníci. Přes rok nemohl nové sehnat, i když odešel z kraje s vysokou nezaměstnaností do Prahy. Hledal práci v oboru logistiky, ale marně. Dvakrát oslovil jeden mezinárodní obchodní řetězec. Dostal odpověď, zúčastnil se osobního pohovoru, ale práci nezískal. Po půl roce ho z firmy zavolali, nabídli mu práci pro nově otvíranou velkoprodejnu, prošel úvodním školením a nyní už pracuje. Zatím je spokojen.
Podobný případ uvedl nedávno deník Wall Street Journal European. Týkal se bývalé manažerky z oblasti personalistiky - Američanky Kit Fordové. Po prvním pokusu se hlásila do stejné firmy znovu do stejného oddělení, ale na jinou pozici. I ona uspěla, ačkoli jí bylo osmačtyřicet.
Dva příklady z různých zemí, lidí různých generací, ale v mnohém si blízké. Jednak oba byli postiženi snahou podniků zeštíhlet, oba měli jasnou představu, v jaké oblasti by chtěli pracovat, a byli vytrvalí. Oba se díky tomu prosadili a získali zajímavé místo. Podobných případů v době, kdy stoupá míra nezaměstnanosti, je určitě více a bude jich přibývat.

Nenechat se odradit
Odmítnutí si uchazeči o práci často berou příliš osobně. Navíc se domnívají, že na tomto základě musí už danou firmu ze svého seznamu možných zaměstnavatelů navždy vyškrtnout. Není to však zcela pravda. Záleží totiž na tom, jak daleko se při náboru dostali, jak vše probíhalo a konečně i jaká byla reakce oslovené společnosti.
Jiná věc je, když někdo není pozván ani k orientačnímu přijímacímu pohovoru, jiná, když mu po pohovoru přímo někdo řekne, že jeho dovednosti a znalosti na neobsazené místo zdaleka nestačí. Obecně je však nutné si uvědomit, že v době, kdy se trh práce stává neskutečně konkurenční, žádný člověk, který si hledá práci, si nemůže dovolit vyloučit zaměstnavatele jen proto, že se někdo rozhodl ho nepřijmout hned napoprvé.
Odmítnutí samo o sobě ještě člověka neocejchuje. Mnoho firemních personalistů připouští, že při dnešním velkém pohybu pracovníků a frekvenci přijímacích pohovorů nemusí ani bývalého kandidáta znovu poznat.
Na druhé straně by se odmítnutý kandidát měl zajímat o důvody, proč nebyl vybrán právě on. Pokud se už dostal do užšího výběru a zúčastnil se pohovoru, má vyšší šanci získat případně jiné místo ve firmě. Podle toho musí volit svůj další postup.

Druhá žádost o místo očima zaměstnavatele
Eva Snopková, ředitelka lidských zdrojů české pobočky firmy Johnson & Johnson ze zkušenosti potvrzuje, že přijmout se dá jen jeden člověk na jednu pozici a přitom rozdíly mezi těmi nejlepšími nebývají markantní. Pokud někdo, kdo nebyl přijat hned napoprvé, se přihlásí na další volné místo znovu, pak - podle Snopkové - to může vypovídat o jeho vytrvalosti, cílevědomosti či o tom, že se nedá snadno odradit. Stává se, že člověk je ochoten nastoupit i na nižší funkci s nižším platem, pokud má šanci dalšího kariérového růstu.
U společnosti Johnson & Johnson probíhá pohovor s kandidátem vždy minimálně za účasti tří jejích zaměstnanců. Jeden z nich bývá z jiného oddělení, než je nabízené místo. Jde o co nejobjektivnější hodnocení. Eva Snopková říká, že i u nich uspěli někteří lidé až napodruhé. A ji osobně jejich zájem těší.
Manažerka lidských zdrojů české pobočky Microsoftu Martina Šmidochová tvrdí, že v jejich firmě mají všichni kandidáti stejné šance. Ať už se hlásí poprvé, nebo potřetí. Všichni procházejí stejným výběrovým řízením. Firma si navíc, po písemném souhlasu uchazeče, ukládá některé životopisy odmítnutých žadatelů. Zejména v tom případě, že se při pohovoru ukáže možnost daného člověka zaměstnat v budoucnosti na podobné či dokonce jiné místo.

Zkušenosti personálních firem
Společnosti, které provádějí výběr kandidátů pro své klienty nebo zprostředkovávají práci, mají podobné zkušenosti. Vedoucí organizační složky společnosti Neumann Holding AG Yvona Charouzdová uvádí, že se ve své praxi měla možnost setkat s různými přístupy v České republice. S naprosto rigidním - nemáme zájem o takového člověka s poznámkou "Vždyť už se tady jednou hlásil a negativní odpověď přece od nás dostal". Ale i s flexibilními firmami, které uvažují bez předsudků a snaží se svůj lidský potenciál dlouhodobě zkvalitňovat. "Ty si jasně uvědomují, že kandidát se na pozici, která byla otevřena před šesti měsíci, nehodil třeba ze zcela prozaického důvodu - nezafungovala lidská chemie mezi liniovým manažerem a uchazečem. V dalším případě to však může být jiné. Mohlo dojít ke změně manažera nebo jít o podobnou pozici v jiném oddělení."
Jaroslava Rezlerová, country manager české pobočky nadnárodní personální společnosti Manpower, doplňuje tento pohled o další okolnosti: "Závisí také na velikosti firmy. Podávat opakovaně žádost u menší firmy může být nevýhodou, pokud kandidát v prvním případě nevyhovoval. Naopak u velkých by to neměl být takový problém. Ale na co dát pozor? Vždy při opakované kandidatuře upravit patřičně motivační dopis, případně si znovu promyslet svůj životopis. Neznamená to napsat nepravdivé věci, ale zvýraznit ty okolnosti, které dokládají vhodnou praxi uchazeče či vzdělání, ale i zájem o danou pozici."
Dobře může vypadat i to, když kandidát telefonicky nebo e-mailem osloví pracovníka personálního oddělení, se kterým se setkal při prvním pohovoru. A to i v případě, že tento pracovník nebude mít nový výběr na starosti.
A ještě několik postřehů odborníků z USA, kteří se touto problematikou zabývají. První neúspěšný pokus může být dokonce pro někoho výhodou pro druhé kolo. Měl už možnost navázat v dané firmě první kontakty, seznámit se trochu s firemní kulturou. To uchazeči umožní lépe si naplánovat vlastní strategii.
Zajímavou radou - v našich podmínkách nezvyklou, ale asi prospěšnou - je odpovědět i na zamítnutí děkovným dopisem za poskytnutou informaci. Náboroví pracovníci takové gesto uznávají, zejména u lidí, kteří byli odmítnuti jen proto, že se našli jeden či dva uchazeči, kteří byli přece jen o něco lepší. Takoví lidé pak bývají někdy znovu osloveni samotnou firmou, když se vynoří další příležitost, na kterou by se hodili.

Dvě pravidla pro opakovanou žádost o práci
1. Pozice, o kterou se žádá podruhé, nesmí být diametrálně odlišná od té první. Uchazeč se přece prezentujete jako profesionál v určitém oboru. Důležité je mít v daném oboru praxi, byť nemusí pokrývat celou šíři problematiky a disponovat i určitým teoretickým vzděláním. Ucházet se opakovaně v jedné společnosti o různá místa, když nemají žádné styčné body, je nesmysl a společnost uchazeče zařadí mezi ty neseriózní.
2. Důležité je pokusit se získat po prvním neúspěšném pohovoru nějakou podrobnější zpětnou vazbu. Ta pomůže pochopit, proč člověk napoprvé neuspěl. Někdy je to samozřejmě obtížné, ale se zdvořilým nic neříkajícím "odmítnutím přes kopírák" by se člověk neměl spokojit. Pro další kandidaturu je nutné vědět, co bylo špatně v případě prvního pokusu. Pramen: Jaroslava Rezlerová, country manager, MANPOWER