Helmut Newton potřebuje nebezpečné ženy

Helmut Newton potřebuje nebezpečné ženy

Fotograf, nebo pornograf? Tato otázka často zní v souvislosti s tvorbou Helmuta Newtona.
Snímky třiaosmdesátiletého rodáka z Berlína totiž velmi často nesou jakési znamení obscénnosti. Ke klasické pornografii ovšem mají dost daleko, spíše je lze označit za bizarní erotické fantazie.
Nic na tom nemění fakt, že Newton mezi svými inspiracemi jmenuje například sadomasochistický Příběh O., který si kdysi sehnal v pařížském antikvariátu. Stejný vliv totiž na něho, podle vlastního přiznání, měla i díla Arthura Schnitzlera či Stefana Zweiga.

Pražská tečka

Ostatně, tuzemský milovník fotografického umění se může nyní sám rozhodnout, které přirovnání Newtonovi sluší víc. Na dvou místech Pražského hradu - v Leica Gallery, která sídlí v prostorách Nejvyššího purkrabství, a v Císařské konírně - je k vidění kolekce, kterou k fotografovým osmdesátinám sestavila jeho žena June, spolupracovnice a občasná modelka.
Expozice nazvaná Work stihla procestovat během uplynulých tří let prakticky celý svět. Mohli se s ní seznámit zájemci v Moskvě, Berlíně, Madridu či New Yorku. Praha je její poslední zastávkou.
Odtud poputují velkoformátové zvětšeniny zpět do Berlína, kde budou zničeny. Autor nechce, aby v podobné sestavě byly jeho práce ještě někdy vystavovány.
"Měli jsme štěstí, že Newton chtěl výstavu ukončit na krásném místě," říká ředitelka pořádající Leica Gallery Praha Jana Bömerová. "Newtona jsme chtěli přivézt už před dvěma lety, ale byl moc drahý," dodává.
I tak jsou náklady na expozici vysoké - přesahují pět miliónů korun. Jen za zapůjčení zaplatila galerie 1,5 miliónu korun. Dalších víc než 3,6 miliónu spolklo pojistné. Pořadatelé přesto věří, že většinu nákladů pokryje stokorunové vstupné. Newton je jméno, které láká a přitahuje.

Fotografický staromilec

Expozici doplňuje stejnojmenná publikace z produkce německého domu Taschen. Nakladatelství Slovart, které ji v tuzemsku distribuuje, zároveň v českém překladu vydává Newtonův Vlastní životopis. Čtenář se na jeho stránkách seznámí nejen s bouřlivým životem umělce, ale i s okolnostmi vzniku mnoha snímků, které patří k fotografické klasice dvacátého století.
Newton ve své knize vystupuje téměř jako fotografický konzervativec. "Na mé technice fotografování se toho od dob mého dětství příliš nezměnilo," píše. "Ve třicátých letech jsem v létě fotografoval při denním světle a v zimě jsem tvořil portréty svých přátel za pomoci dvousetwattových lamp. Postupem času jsem se dopracoval k pětisetwattové lampě. Nemám studiový blesk a ve studiu pracuji velmi nerad," dodává fotograf, který ještě pěstuje umění černobílých zvětšenin a odmítá elektronické retušování.

Vypravěč bizarních dějů

Na Newtonových snímcích nechybějí muži. Naopak, jsou tu hojně zastoupeni, a vždy jde o muže zvučných jmen. Chirac, Dalí, Warhol, Waldheim, Kohl, Le Pen, Schröder. Přesto, se zdá, že ústředním tématem fotografického díla Helmuta Newtona jsou ženy - silné, nepřístupné, ovládající, osudové.
"Miluji nebezpečné ženy," přiznává Newton. Je to ovšem platonický vztah, proto hned dodává: "Ne snad proto, že bych s nimi chtěl být, ale pro své snímky."
Podstatná část Newtonových snímků vznikala na zakázku módních žurnálů. Už v padesátých letech pracoval fotograf pro Vogues či Les Jardin des Modes.
Nezajímají ho ovšem módní výrobky, ale situace, ve kterých je oblečení či jeho součásti rekvizitou bizarních příběhů, jejichž zlomky na snímcích zaznamenává. Má taková fotografie ještě něco společného s módou? Snad jen jméno výrobce v popisku. Ale módní firmy dobře vědí, že dobrá reklama je i to, když je pod snímkem podepsán Helmut Newton.
Helmut Newton: Work.
Pražský hrad - Leica Gallery
a Císařská konírna. Do 15. prosince.
Otevřeno denně od 10 do 19 hodin. Podrobnosti na www.leicagallery.cz