Klouby je třeba chránit již od dětství

Opotřebení kloubů se obvykle začne projevovat okolo čtyřicátého věku života. Lékaři mají pro tyto potíže označení artróza nebo osteoartróza. Jde vlastně o nezánětlivé onemocnění kloubů, při němž dochází k zániku kloubní chrupavky. Ta vyplňuje plochu mezi kostmi kloubu. Pokud chybí, klouby bolí, jejich okolí může být zarudlé či oteklé a postupně se i hůře pohybují.
Příčina není zcela zřejmá. Ví se, že stupeň postižení je ovlivněn přetěžováním kloubů, prodělaným kloubním onemocněním či vrozenými vadami. Nejčastěji artróza postihuje kyčelní kloub, koleno, klouby páteře a drobné klouby na rukou.
Léčba spočívá především v podávání léků proti bolesti (paralen, panadol) a takzvaných antirevmatik (acylpyrin, ibuprofen) či v používání mastí s podobným účinkem. Léky však mají při delším používání vedlejší účinky - způsobují vznik žaludečních potíží, v krajním případě vředů a krvácení do žaludku. Důležitá je i přiměřená rehabilitace či cvičení. Částečně pomáhají preparáty vyživující chrupavku. Někdy je však nutné nahradit kloub protézou.
Co se během života s chrupavkou děje? Chrupavka připomíná houbu nebo spíše pružinu. Při každém kroku, který člověk udělá, zatěžuje kyčelní a kolenní klouby. Chrupavky v kloubech se přitom stlačují a tlumí většinu tlaku. Zhruba kolem čtyřicátého věku se již neobnovuje, chrupavčitá vrstva se ztenčuje a kosti v kloubu se začínají třít samy o sebe. V první fázi bolí klouby jen na začátku pohybu a po rozhýbání bolest odezní. Každopádně se vždy zhoršuje k večeru. Mnoho lidí uvádí, že bolest se mění v závislosti na počasí. Proč? Důvodem je zřejmě změna atmosférického tlaku a vlhkosti.

Sport? Jedině ten správný!

Lékaři upozorňují, že lidí, kteří mají s klouby potíže, přibývá. Může za to paradoxně i sport. Právě při něm, zvláště jde-li o fotbal, tenis, volejbal, squash či některé druhy aerobiku, dochází k přetěžování kloubů. Proto je vždy nutné mít správné vybavení a především myslet na to, že bolestí se klouby brání poškození. Pokud si vezmete lék na bolest vždy, když vás po tenise budou bolet kolena či ramena, koledujete si o vážný problém. Raději včas navštivte odborného lékaře - ortopéda nebo sportovní lékaře a nechte se vyšetřit. Lékař vám poradí, zda a za jakých podmínek můžete v pohybové aktivitě pokračovat. Někdy postačí třeba fixace ohrožených kloubů.
Škodit může i tak populární a zdánlivě bezpečné běhání. Této pohybové aktivitě by se měli vyhnout především lidé z nadváhou. Platí pravidlo: běhat by neměl ten, jehož váha je o dvacet procent vyšší než jeho výška po odečtení 100 centimetrů. Takže člověk vysoký 170 centimetrů a vážící 90 kilogramů běhat nemá. Příliš by zatěžoval krevní oběh, látkovou výměnu i klouby dolních končetin. Začít by ale měl třeba s rychlou chůzí, plaváním nebo jízdou na kole. Všichni ostatní by si měli uvědomit: vždy je třeba mít správné boty určené pro běh, zvládnout správně techniku a běhat raději po měkčích površích.
Upozornění na nebezpečí by však rozhodně nemělo od pohybových aktivit zcela odradit. Naopak. Pro správnou funkci svalů a kloubů jsou totiž velmi důležité vazy, které drží celý pohybový aparát pohromadě. Vazy kloub obklopují, chrání a stabilizují. Pokud ale nejsou trénovány a posilovány, sehraný mechanismus přestává fungovat. Mohou se natáhnout, natrhnout nebo i přetrhnout. Kupříkladu pro pohyb nohy nahoru a dolů je nezbytný čtyřhlavý sval stehenní (na přední části stehna). Pokud je síla svalu menší, je více zatížen kolenní kloub.
Pro kolena jsou nejhorší polohy, kdy je úhel v koleni menší než 90 stupňů. V tu chvíli je velmi zatížena chrupavka v koleni - v oblasti čéšky. Proto je dobré vyhnout se zátěži v kleče či dřepu. V tomto směru je ke kolenům velmi citlivá například kalanetika, kde se většina pohybů při posilování děje v pozicích, kdy je kloub zatížen v tupém úhlu. Nevhodné jsou naopak skoky, dřepy a takzvané žabáky.
Samostatnou kapitolou je poškození kloubů u sportovců. Zvlášť varující je to pak u dětí, které se od mládí věnují vrcholovému sportu. Zničené kotníky a kyčle u mladých gymnastek a baletek jsou toho důkazem. Lékaři před takovým jednostranným zatížením varují, většinou ale marně. Rodič, který chce mít ze svého dítěte šampióna, nebude poslouchat lékaře, ale trenéra. A ten chce ty nejlepší výkony třeba již od pětiletých dětí.

Geny a nadváha

Velký vliv na onemocnění má také genetika. Dokonce se předpokládá, že geny ovlivňují vznik artrózy ze čtyřiceti až padesáti procent. To způsobuje, že někomu se chrupavky opotřebovávají dříve, jinému později. Někteří tedy nemají potíže s klouby ani v osmdesáti. Zajímavé je také to, že artróza nepostihuje všechny klouby stejně a nezávisí to přitom na frekvenci jejich používání. Tak například s koleny a kyčli problémy bývají, s kotníky mnohem méně. Stejně tak je to se zápěstím, které bolí mnohem častěji než třeba kloub palce. Nicméně i to možná podle odhadů odborníků přestane platit. Palce jsou totiž dnes více využívány než dříve, a to především kvůli mobilům, počítačům a videohrám.
Možná největším rizikovým faktorem přispívajícím ke vzniku problémů s klouby je nadváha. Je to logické, pokud klouby musí "unést" větší váhu, než na jakou jsou stavěny, opotřebují se dříve. Již zhubnutí o tři kilogramy kloubům uleví.

Jak si zachovat zdravé kosti a klouby

Hýbejte se
Kloubům prospívá vyvážený pohyb - chůze, plavání, jízda na kole, běh. Neprospívají sporty, kde se dopadá z výšky na tvrdý povrch (tenis, volejbal).
Hlídejte si váhu
Přebytečné kilogramy klouby zbytečně zatěžují. Snížení nadváhy již o tři kilogramy kloubům uleví.
Jezte vyváženou stravu
Kostem, ale i kloubům prospívá jídelníček, ve kterém je hodně vitamínů, minerálů, málo tuku a přiměřené množství bílkovin.
Kupte si kvalitní obuv
Na běhání mají být jiné boty než třeba na chození v lese. Na botách se nevyplatí šetřit, jinak si poškodíte nejen nohy, ale i třeba páteř.
Nezapomínejte na vápník
Jezte vyváženou stravu, ve které nechybí mléčné výrobky, které zajistí dostatek vápníku. Ten lze získat také ze zeleniny, především brokolice, květáku a kapusty.

Slovníček

Artritida
- zánět kloubu, který způsobuje otok, bolest, omezení pohybu

Antirevmatika
- léky proti revmatickým chorobám. Nesteroidní antirevmatika se používají u mnoha kloubních onemocnění, mají i protibolestivý účinek. K nejznámějším patří salicyláty, ibuprofen, diclofenac a další.

Artróza (osteoartróza)
- nezánětlivé onemocnění kloubů. Dochází k zániku kloubní chrupavky, která tvoří plochu dotyku mezi kostmi kloubu. Ovlivňuje ji přetěžování kloubů, prodělaná kloubní onemocnění, vrozené vady. Zničení chrupavky omezuje funkci kloubu. Nejčastěji bývá postižen kyčelní kloub, koleno, klouby páteře, drobné klouby rukou. Může způsobovat velké bolesti i probíhat mírně.

Analgetika
- léky působící proti bolesti.

Kolagen
- bílkovina tvořící základ pojivových tkání (vaziva, chrupavky a kosti). V organismu je hojně zastoupen, protože vazivo je součástí naprosté většiny orgánů.

Kloub
- je obvykle tvořen kloubní hlavicí a kloubní jamkou uzavřenými do kloubního pouzdra tvořeného vazivem a zpevněného kloubními vazy. Někdy je mezi kloubní plochy kostí vložena ještě vazivová destička upravující funkci kloubu (například meniskus v koleně).

Meniskus
- kloubní chrupavčitá ploténka vložená mezi dvě kosti tvořící kloub a spojená s kloubním pouzdrem. Je z vazivové chrupavky a po poranění se neobnovuje. Poškození kolenního menisku je častým úrazem kolena a někdy je třeba meniskus chirurgicky odstranit.

Revma
- ne zcela přesné označení pro revmatické nemoci.

Revmatoidní artritida
- infekční onemocnění vyvolané vniknutím baktérií do kloubu.