"Protestovat budeme dál, ať zruší třeba všechny nemocnice na Vysočině." Tak zní stanovisko Lékařského odborového klubu, jehož zástupci se v úterý nedohodli s představiteli kraje.
Odbory nadále chtějí udržet dosavadní platy, lékaři na protest nechodí na přesčasy a tím snižují příjmy nemocnic. Hejtman František Dohnal ale trvá na tom, že šetřit se musí za každou cenu.
Protesty zahájili a dodnes vedou lékaři v Havlíčkově Brodě. Návštěva tamní nemocnice přitom nesvědčí o tom, že místní zdravotnictví je v krizi. Nová šestipatrová budova je hlavní dominantou města, které je známé výrobou piva Rebel. Před sedmi lety byla postavena za miliardu korun a v slunečném listopadovém dopoledni je cílem desítek pacientů. Na střeše přistává vrtulník a lékařský personál rychle převáží pacienta do výtahu.
"Samozřejmě léčíme," říká předseda odborářů, internista František Šenk. "Ale jen osm hodin." Aby zajistilo nepřetržitou službu u šesti set lůžek, muselo vedení nemocnice rozepsat lékařům práci na směny. V důsledku se snížil počet operací o polovinu.
Pokud protesty brzy neskončí, sníží pojišťovny úhrady o několik miliónů korun měsíčně a nemocnice se propadne ještě hlouběji do dluhů, které zde dosahují 330 miliónů korun.
Podle zástupce ředitele a zároveň primáře dětského oddělení Václava Miláčka mají dluhy dva hlavní důvody: Příjmy od pojišťoven nestačí pokrýt nárůst platů, nařízený bývalým ministrem zdravotnictví Bohumilem Fišerem. Ještě větší problém ale jsou mohutné investice do budov a přístrojů z minulých let. Umožnily vybudovat dětské, gynekologické a onkologické oddělení, nejlepší v kraji. Nepřinesly ale větší výdělek. I když je nutné udržovat a vytápět nové velké prostory, kupovat náhradní díly do přístrojů a tvořit rezervy pro odpisy, pojišťovny platby nezvýšily.
Podle Šenka se o to vedení nemocnice ani nesnažilo. "Stavějí se další budovy. Ptali jsme se ředitele, kde na to bere, když není na platy. Říkal, že to jsou jiné peníze."
Šenk upozorňuje na to, že nemocnici sice nestačí platby pojišťoven na provoz, může ale na ministerstvu nebo od poslanců získat dotace na další investice. Pomoc z Prahy pak ještě růst dluhů zrychlí.
Krize v Brodě a v dalších čtyřech nemocnicích na Vysočině nastala, když počátkem roku přešly pod kraj. Radní v Jihlavě byli zděšeni jejich dluhy za šest set miliónů. Ředitelům přikázali šetřit, ale do srpna naskočilo dalších 140 miliónů. Hejtman proto odvolal tři ředitele, včetně brodského Karla Přikryla. Zároveň se začaly snižovat i platy. Když počátkem října v Brodě snížili příplatky za noční služby o polovinu, přestali na ně lékaři chodit. Ihned se přidala nemocnice v Jihlavě a počátkem listopadu i Třebíč.
"Vláda se o nemocnice nestarala deset let, kraj je má deset měsíců a nestará se o ně také," shrnuje pocity personálu Šenk.
Boj lékařů sleduje s pochopením havlíčkobrodská radnice. "Nemocnice patří k našemu rodinnému stříbru, především jsme rádi, že má některá špičková oddělení," říká místostarostka Ivana Štrosová. Obává se však, že ministerstvo i kraj v současné situaci tápou. Město už před rokem muselo převzít službu první pomoci, v případě nemocnice se zatím na nic podobného nechystá.
Krajská rada se s lékaři rozešla ve zlém, tvrdí však, že má řešení. "Do dvou měsíců se rozhodne," slibuje radní Martina Matějková. Kraj požádá o překlenovací úvěr 150 miliónů, který pomůže z nejhoršího. Ředitelé by přitom měli objevit všechny možnosti úspor. Především zastavit investice a služební cesty, zkontrolovat zásoby, výdaje jednotlivých oddělení a dodržování pracovní doby.
Zároveň kraj sepíše zakázku, které služby bude požadovat od jednotlivých nemocnic. Některá oddělení rozšíří, jiná zruší.
"Od Nového roku by už měly nemocnice hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a platy lékařů se vrátit na původní úroveň," věří radní Matějková. Likvidaci celých nemocnic nepřipouští.
Lékařům v Brodě už nabídli, že zaplatí přesčasy v původní výši, ti ale na služby nechodí stejně. "Nejde nám především o peníze, nějakou dobu s nižšími platy vyjdeme," tvrdí předseda Šenk. "Nejdříve musí vrátit peníze lékařům v Jihlavě, pak ať s námi začnou jednat o tom, co bude dál." Plánu krajských radních odboráři nevěří. Pokud nedojde k reformě celého zdravotnictví, je podle Šenka vyrovnané hospodaření nereálné.

Proč právě Vysočina

[*] Ze všech krajských zdravotnických systémů je Vysočina nejchudší. S dalšími čtyřmi kraji má nejmenší počet lůžek v nemocnicích (56 na deset tisíc obyvatel).
[*] Průměrný plat lékařů na Vysočině byl loni 31 400 korun a patří k nejnižším, méně berou pouze ve středních Čechách a na Liberecku.
[*] Hlavními ekonomickými příčinami krize jsou nízký kapitál a vysoké investice.
[*] Podle odborářů mají protesty ještě jeden motiv. V kraji je pět stejně velkých nemocnic, jedna na sto tisíc obyvatel. To odpovídá představě ministryně Marie Součková. Na rozdíl od kolegů například ze středních Čech (19 nemocnic na milión obyvatel) se proto lékaři nebojí protestovat, protože jim nehrozí likvidace celého ústavu.
Krajským radním se ze stejného důvodu bude hůře šetřit. Nejvíce úspor totiž slibuje rušení celých nemocnic.
zdroj: ph
/od našeho spolupracovníka/