Koalice vydrží, shodují se lidovci i jejich partneři
Koaliční partneři míní, že se Kalousek nepokusí vládu rozbít, i když je všeobecně považován spíše za stoupence spolupráce s ODS. "Na rozdíl od Cyrila Svobody bude směřovat více k ODS a jeho velkou devízou bude, že bude moci říkat, že nebyl členem socialistické vlády," říká bývalý šéf unionistů Ivan Pilip.
Obavy z Kalouska přesto nemá ministr práce a sociálních věcí a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach: "Kalousek je pragmatik, spolupráce s ním by měla být lepší. Pokud jde o možné přitvrzení reformy, myslím, že by se reforma až zas tak měnit neměla, volební výsledek se přece nezměnil a pan Kalousek se na přípravě podílel i nyní jako předseda rozpočtového výboru sněmovny."
Kalousek oznámil, že bude ve vládní koalici prosazovat jako jednu z hlavních priorit více peněz pro kraje, na které stát převedl pravomoci, například v oblasti školství.
Po zvolení zdůraznil, že KDU-ČSL je pevnou součástí vládní koalice a nevymění ministry.
Premiér Vladimír Špidla již v sobotu řekl, že podle něj bude mít kabinet pevnou podporu lidovců i s novým předsedou této strany.
Politoložka Vladimíra Dvořáková soudí, že lidovecká politika se dlouhodobě drží zásady být ve vládě. "Tendence odejít z vlády nebude," uvedla.
Odplata "kasalovců"
Miroslav Kalousek se stal novým předsedou poté, kdy mu ve druhém kole volby "poslal" své hlasy ministr životního prostředí Libor Ambrozek, který při volbě předsedy propadl stejně jako šéf klubu poslanců Jaromír Talíř.
Jak Kalousek, tak Ambrozek i Talíř patří ke konzervativnímu křídlu strany, které Svoboda a jeho lidé porazili na minulém sjezdu KDU-ČSL před dvěma lety v Jihlavě. Tentokrát se konala odplata "kasalovců" a spolu s Kalouskem získal vyšší stranickou pozici i bývalý šéf strany Jan Kasal.
Posunul se na pozici prvního místopředsedy KDU-ČSL, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. Ke Svobodovi loajální ministr dopravy Milan Šimonovský se proti Kasalovi ani nepostavil a spokojil se jen s pozicí řadového místopředsedy, kterou "s odřenýma ušima" nakonec uhájil jako poslední ze zvolených členů užšího vedení i Svoboda. Zabránil tak absolutnímu triumfu Kalouska, který neúspěšně vyzýval delegáty sjezdu, aby navolili jednobarevné vedení strany, z lidí, kteří k němu jsou bezvýhradně loajální.
Při volbě předsedy dostal ve druhém kole, které rozhodlo, Kalousek 164 hlasů, zatímco Svoboda jen 131. Na dotaz HN, zda neuvažuje o tom, že sám odstoupí z vlády, ministr zahraničí řekl, že tato věc není nyní aktuální.
Příčinu Svobodovy porážky označil Kasal jednoduše. "Mohli bychom být jako strana úspěšnější, než jsme dosud," prohlásil.
Svobodovi k obhájení křesla předsedy nepomohl ani premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla, který ho osobně přijel podpořit.
Na sjezd KDU-ČSL zavítal i předseda ODS Mirek Topolánek, který naopak na lidovce apeloval, aby změnili kurs své současné politiky. "Vaše vládní působení sledujeme s rozpaky. Chci věřit, že nezajdete tak daleko, kdy už spolupráce našich stran nebude možná," konstatoval Topolánek.
Lidovci na sjezdu schválili také kandidátku do Evropského parlamentu. Povede ji senátorka Zuzana Roithová. Na dalších místech kandidátky pro evropské volby 2004 budou olomoucký hejtman Jan Březina, který si k netradiční kampani vybral olomoucké tvarůžky, a velvyslanec ve Vatikánu Pavel Jajtner. Posledním kandidátem ze čtveřice, která má podle současných preferencí KDU-ČSL šanci na zvolení do Štrasburku, je David Macek, sedmadvacetiletý asistent ministra dopravy Milana Šimonovského.
