Obchodní spor o ocel je nebezpečný také pro dolar

Obchodní spor o ocel je nebezpečný také pro dolar

Obchodní spor mezi Spojenými státy a Evropskou unií kvůli clům, které Washington uvalil na dovoz oceli, může podle analytiků představovat hrozbu pro americký dolar. Ten dále zeslábne a naopak budou sílit další měny - australským dolarem počínaje a švédskou korunou konče.
To, zda se tento předpoklad naplní, ukáže už prosincový vývoj na devizových burzách, poznamenává agentura Reuters. Připomíná, že kurs australského a novozélandského dolaru vůči dolaru americkému se nedávno dostal na šestileté maximum.
Světová obchodní organizace rozhodla, že ochranná cla jsou v příkrém rozporu s jejími pravidly, a Washington by je proto měl zrušit. Neučiní-li tak, Brusel přijme odvetné opatření - uvalí sankční cla na dovážené americké zboží v hodnotě kolem 2,2 miliardy dolarů ročně.
"Pokud se ukáže, že vývoj směřuje k obchodní válce, dolar může být do jisté míry postižen, neboť investoři, kteří sázeli na zotavení v USA a nakoupili jejich měnu, budou měnit pozice," komentoval pro agenturu Reuters Jeremy Strecht, měnový analytik ústavu Royal Bank of Canada Capital Markets.
Podle něj by se nemělo stát nic fatálního, ale nelze opomenout, že ocel představuje jednu z klíčových komodit. Vleklý spor o ni by mohl vést k rostoucímu obchodnímu napětí mezi USA a Evropskou unií, což by mělo vliv i na obchodování v jiných sektorech. Na to by devizové trhy citlivě reagovaly. Tím spíše, že Washington se nedostal do sporu jen s Bruselem. Na stranu EU se kloní také další země jako Čína, Brazílie, Jižní Korea a Švýcarsko. I ony si na americká ochranná cla u WTO stěžovaly.
Pokud se USA nepodřídí rozhodnutí WTO a unie skutečně uplatní odvetné sankce, bude to mít odezvu také v Japonsku, varuje Michael Klawitter z německého peněžního domu West LB. Japonsko podle něj za "oficiální" peníze nakupuje velké množství amerických vládních dluhopisů. "Existuje politické riziko, že oficiální instituce, jako jsou centrální banky, si dvakrát rozmyslí, zda nakoupí americké cenné papíry, nebo zda raději své devizové rezervy investují do nákupu jiných rezervních měn," citovala agentura Reuters Klawittera.
Cizí centrální banky podle ní k pátému listopadu držely americké vládní dluhopisy v celkové hodnotě 1003 miliard dolarů (RPT 1003), což odpovídá zhruba deseti procentům hrubého domácího produktu USA. Zmíněná suma se dostala na rekordní úroveň (proti 807,6 miliardy dolarů před rokem). Příliv "oficiálních" peněz ze zahraničí je podle expertů pro USA stále důležitější ve vyrovnávání obchodního deficitu. Ten v denním průměru dosahuje přibližně jedné miliardy dolarů.
Pokud by se ukázalo, že vleklý obchodní spor ohrožuje globální zotavení, změnilo by se i chování privátních investorů. Také oni by své peníze do USA posílali mnohem obezřetněji.
Většina expertů se však domnívá, že Washington bude rozhodnutí WTO respektovat."Napětí nyní očividně stoupá, ale je šance, že se USA na poslední chvíli pod hrozbou sankcí stáhnou," míní podle Reuters Alex Patelis z investiční banky Merrill Lynch. Jak dodává, kdyby přesto propukla obchodní válka, jež by se přelila i do jiných sektorů (o čemž pochybuje), prohrály by ji USA. "Je to země, která jako žádná jiná potřebuje dovážet. Připadá na ni velký díl světového obchodu a je zastáncem volného obchodu," argumentuje Patelis.