Na archeopark, který se otevře napřesrok, přispěje také unie

Na archeopark, který se otevře napřesrok, přispěje také unie

V malé obci Modrá v těsné blízkosti Velehradu vzniká unikátní archeoskanzen. Modrá totiž patří mezi jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Česku a četností nálezů, ať už z pravěkého, nebo z velkomoravského období, je vesnice unikátní.
Archeologové potvrzují, že v obci je druhé největší pravěké sídliště z doby, kdy na Moravu přicházeli první Keltové.

Dominantou budou dvě strážní věže a opevnění

Archeopark, jehož otevření se plánuje na jaro příštího roku, bude stát v místech, kde bývalo velké pravěké sídliště. Výstavbu skanzenu dotuje Evropská unie z fondu Sapard, a to pěti milióny korun.
Dominantou archeoparku budou dvě strážní věže a třicetimetrové opevnění. Součástí skanzenu bude kamenná stavba, která by měla připomínat palác ze Starého Města - právě v tomto objektu budou prezentovány nálezy z Modré. Návštěvníci si budou také moci prohlédnout trojrozměrné dílny, obilnici nebo obydlí tehdejších obyvatel. Lidé spatří i vnitřek typické slovanské polozemnice z devátého století. O kus dál pak budou svědky reálného archeologického výzkumu.
Lokalita acheoparku podle archeologů zcela určitě pamatuje příchod prvních Keltů na Moravu, a možná je ještě starší, tedy ze čtvrtého století před naším letopočtem. Na malé ploše archeologové už od roku 1997 odkryli nálezy z pozdní doby železné, nověji pak z dob Keltů, Germánů nebo Velkomoravské říše.
Týmy archeologů ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti a z Moravského zemského muzea v Brně v Modré navíc letos na podzim objevily stopy po větším objektu, pravděpodobně obydlí z halštatské doby, tedy z pátého století před naším letopočtem. Mezi nálezy je halštatská keramika nebo například leštěné a hlazené šídlo. Některé střepy přitom naznačují, že by mohlo jít o ještě starší než halštatské osídlení.

Šperky vypovídají o tom, jaké rodiny místo obývaly

V Modré archeologové našli také další stopy o tom, jak byla v devátém století osídlena Velká Morava. Objevená lokalita však zatím nijak nenavazuje na velkomoravské kostelní pohřebiště, které už v padesátých letech minulého století prozkoumal v Modré archeolog Vilém Hrubý.
Kostel svatého Jana, centrum staršího pohřebiště, je od nově objevených hrobů vzdálen téměř padesát metrů. V hrobech archeologové narazili na keramiku a dvě náušnice. Z nalezených šperků je podle Hrubého patrné, že sídliště obývaly také výše postavené rodiny.