Česko ignoruje soud v Haagu
Česko je jedinou z kandidátských zemí EU, která neuznala Mezinárodní trestní tribunál. A nic nenasvědčuje tomu, že by se na tom v příštích měsících cokoliv změnilo.
Ministerstvo zahraničí přiznává, že Brusel není z postoje Prahy nadšen. Česko se zbavilo i možnosti navrhnout národního zástupce na post člena soudního kolegia.
Vláda totiž už druhý rok odkládá přijetí návrhů změn ústavy a Listiny základních práv a svobod, takže o nich nemůže hlasovat Parlament. Bez úprav je ratifikace takzvaného Římského statutu, který zakotvuje vznik tribunálu, vyloučena.
"Není známo, kdy budou návrhy projednány," říká mluvčí Špidlova kabinetu Anna Veverková. Vláda se přitom v programovém prohlášení zavázala, že Česko soud uzná.
"Na mapě Evropy jsme si tímto postojem vydobyli nelichotivé místo. Stojíme po boku Moldávie a Běloruska, které Římský statut také ještě neratifikovaly," upozorňuje 1/4ubomír Majerčík z organizace Amnesty International.
Mezinárodní soud, kde se mají zodpovídat lidé, kteří se dopustili válečných zločinů, je jednou ze zahraničněpolitických priorit EU. Římský statut podepsalo 139 zemí - Česko bylo mezi prvními - a 92 ho už i uznalo.
"Nejenže nemáme možnost se jakkoliv účastnit na práci této významné instituce, ale zároveň se nadále vystavujeme kritice Evropské unie, Rady Evropy a dalších organizací," dodává Majerčík.
"Brusel sice říká, že problémy v našem Parlamentu chápe, na druhé straně se už třetí rok ptá, kdy soud konečně uznáme," potvrzuje dobře informovaný úředník z ministerstva zahraničí, který si ale nepřál být jmenován, protože není oprávněn hovořit s médii.
Jde o to, že sněmovna přistoupení ke smlouvě na podzim 2001 zamítla. Proti byla ODS a komunisté. Vláda od té doby ale s opozicí na toto téma nejednala.
"Domnívám se, že změny ústavy a dalších předpisů významně omezí státní suverenitu. Jsou tam právní i politická rizika. Faktem je, že o tom s námi nikdo z vlády nehovořil," potvrzuje stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Podle informací HN má s opozicí zahájit rozhovory náměstek ministra spravedlnosti pro evropskou integraci Jakub Camrda.
Vznik Mezinárodního trestního soudu, který sídlí v Haagu, je označován za nejdůležitější okamžik od podepsání Všeobecné deklarace lidských práv. V Haagu se budou soudit nejtěžší válečné zločiny spáchané po 1. červenci 2002, čili od doby, kdy začal tribunál fungovat.
Soud zatím obdržel na pět stovek podnětů, ale žádné rozhodnutí ještě nevydal. Kolegium soudců nyní diskutuje, zda tribunál začne projednávat masakr v konžském Itury, kde zahynuly stovky lidí.
Změny v českých zákonech se mají týkat hlavně imunity poslanců, senátorů i prezidenta. Jde o to, aby se i oni mohli případně ocitnout před soudem v Haagu, což je jedna z podmínek Římského statutu.
Podepsat Římský statut odmítly jen Rusko s Čínou. Spojené státy ho sice podepsaly, později ale svůj podpis stáhly kvůli obavám, že by jejich vojáky, kteří bojují po celém světě, mohla soudit jiná než americká justice.
