Použití DVD komplikuje šest různých druhů formátů

Současným trendem v oblasti zálohování dat a lídrem v oblasti datových nosičů obecně je DVD (Digital Verstile Disc), respektive možnost zápisu na DVD. Boom klasických CD vypalovaček je přibližně spojen s přelomem tisíciletí, v poslední době začínají citelně plánovat svůj útok na vrchol popularity DVD nosiče s několikanásobně vyšší kapacitou.
Od primárního použití pro distribuci filmů už totiž zbývá jen krok k využití slušného mnohagigabajtového prostoru i pro práci s klasickými daty, pro zálohování, archivaci, transfer. Třebaže originální filmové DVD obvykle pracují s prostorem 9,5 GB a v současnosti jsou z různých důvodů k dispozici jen 4,75 GB prázdné vypalovací DVD, pořád jde o velmi zajímavou sumu mnohonásobně převyšující běžné CD.
Jednoznačnost přechodu z CD o generaci výše však v současnosti zpochybňuje existence celkem šesti DVD vypalovacích formátů, které nejsou vzájemně kompatibilní.
Jde hlavně o známé plusy a minusy, tedy DVD-R a DVD+R, tím ale možnosti nekončí. Nad těmito dvěmi specifikacemi totiž stojí formát DVD-RAM, který vznikl speciálně pro profesionální zálohování a použití ve stolních DVD rekordérech - zřejmě jste již viděli televizní reklamu s Oliverem Stonem "natáčejícím" uvnitř jednoho nablýskaného modelu nejmenovaného předního výrobce. Garantovaných 100 tisíc přepsání disku je jistě užitečné, ovšem jinde než v mateřském přístroji si obvykle takové DVD nepřehrajete.
Z hlediska technologií zápisu a následné podpory DVD mechanik a přehrávačů jsou zajímavější formáty DVD-R a DVD+R. Ani s nimi to však není úplně bez problémů.
"Minusové" DVD-R přivedla na svět společnost Pioneer a stojí za ní například IBM, Intel, Sony, Apple nebo Walt Disney sdružené v organizaci DVD Forum (www.dvdforum.com). Hned od počátku byly připraveny tři varianty lišící se způsobem zápisu. Pro profesionální sféru je určen formát DVD-RA (Authoring), pro běžnou uživatelskou DVD-RG (General, bývá jednoduše označováno jako DVD-R), konečně disky umožňující opakovaný zápis jsou označovány DVD-RW. Původní kapacita 3,95 GB v jedné vrstvě byla zvýšena na 4,75 GB (nese označení DVD-5), oboustranné disky pak mají 9,5 GB (DVD-10).
Za konkurenčním DVD+R (www. dvdrw.com) stojí silná skupina čítající firmy, jako jsou Philips, Hewlett Pa-ckard, Dell, Thomson, Microsoft nebo Yamaha. Zde už existuje pouze jedna varianta pro zápis (DVD+R) a přepis (DVD+RW). Kapacity jsou stejné, trochu nižší je ale kompatibilita s přehrávači. Naopak tento formát umožňuje komfortnější práci s daty, propracovanější chybové korekce i rychlosti. Bonusem je jistě i podpora technologie Mount Ranier, která ve Windows v budoucnu umožní zapisovat data pouhým přetažením myší.
Jednoznačně nelze říci, jestli je lepší sáhnout po tom či onom formátu, ideální je proto zvolit takovou mechaniku, která podporuje obě množnosti a poradí si s čtením i zápisem v obou standardech. Takových je na trhu poměrně dost (Sony, Lite-On, Plextor...), dokonce i takové, které přidávají podporu DVD-RAM. Ceny už dávno spadly pod psychologickou hranici 10 000 korun. Vypalovačku pořídíte už za zhruba pět tisíc korun, přičemž nastudovat si před nákupem zvládané formáty se rozhodně vyplatí.

Autor je spolupracovníkem redakce

- Běžný nahrávací disk DVD o kapacitě 4,7 GB se dá pořídit už pod sto korun
- Vypalovačka se dá pořídit kolem pěti tisíc korun
- Stolní DVD rekordér se dá pořídit i pod 15 tisíc korun, ceny však stále klesají.
- Některé přístroje umí přehrávat i vypalovat všechny formáty DVD-R a také DVD+R, některé zvládnou i DVD-RAM - nastudujte si před nákupem, které formáty zvládne vámi vybraný přístroj!