Loni v prosinci navrhlo šest členských zemí evropské patnáctky, aby se v budoucnu snížil rozpočet Evropské unie. Iniciativa Francouzů, Němců, Nizozemců, Švédů, Britů a Rakušanů však v unii narazila na odpor. Proti je například komisař pro regionální politiku, Francouz Michel Barnier. Méně peněz v rozpočtu by podle něj ohrozilo úspěch rozšíření EU na východ.
"Nemyslím si, že je (po rozšíření) realistické udržet současnou regionální politiku, pokud bychom na ni dávali méně než dnes," argumentuje Barnier. V zaostalých oblastech, kde je hrubý domácí produkt na obyvatele nižší než 75 procent unijního průměru, dnes žije 68 miliónů lidí. Po 1. květnu 2004 se jejich počet téměř zdvojnásobí. "S méně penězi budeme těžko schopni dokázat více," říká komisař.

Výhrady bohatých
Šestice států, které do bruselské pokladny odvádějí více, než z ní dostávají, by ráda prosadila, aby rozpočet EU v příštích letech nepřesáhl jedno procento hrubého domácího produktu unie. V roce 2002 si přitom patnáctka odhlasovala strop mnohem vyšší: 1,24 procenta.
Proč změnily bohaté země názor? "Tvrdí, že existuje něco jako mez solidarity," vysvětluje Lubor Lacina ze sdružení Eurion při Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. "Rozdíl mezi částkou, kterou Bruselu platí, a tím, co z něj dostávají zpět, totiž přispívá k deficitu domácích rozpočtů. A právě za schodek veřejných financí pak některé z nich, například Německo, paradoxně kritizuje Evropská komise."
"Bojí se, že se jejich bilance po rozšíření ještě zhorší," domnívá se Daniel Gros z Centra pro studium evropské politiky v Bruselu.

Méně peněz z fondů?
Komisař Barnier ale varuje: "V budoucnu nás čekají mnohem větší nepoměry a propasti než dnes." Hrubý domácí produkt na obyvatele dosahuje v nových členských zemích pouze 47 procent průměru stávající evropské patnáctky.
Po rozšíření se území i počet obyvatel EU zvýší o 20 procent, její HDP však vzroste jen o šest procent. "Evropský model, za nějž bojuji, neznamená prosperitu pro menšinu a charitu pro zbytek," řekl Barnier agentuře Reuters. "Pokud necháte stát část týmu za pomezní čarou, nemůžete vyhrát zápas," dodal.
Na případném snížení částky určené na regionální politiku EU ale nemusejí prodělat jen nové členské země. "Varianty jsou tři," říká Ivo Šlosarčík z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Dostat méně mohou podle něj "buď všichni, nebo jen ty země, které dnes patří k zaostalým regionům unie a po rozšíření patřit přestanou, či - a to je třetí možnost - unijní nováčci".
Podle Laciny z Eurionu je nejpravděpodobnější varianta číslo dvě. "Na nižší rozpočet by zcela jednoznačně doplatili současní čistí příjemci, tedy Španělé, Řekové, Portugalci a Irové," tvrdí. "I proto si Madrid prosadil, aby se o regionální a strukturální politice hlasovalo kvalifikovanou většinou až po roce 2007. Do té doby může použít právo veta."
Stejně tak je ale možné, že výdaje na zaostalé oblasti zůstanou takové, jaké jsou. A to i v případě, že šestice bohatých zemí prosadí snížení rozpočtového stropu na už zmiňované jedno procento HDP. Důvod? Současný limit je sice 1,24 procenta HDP, ve skutečnosti se však rok co rok vybere mnohem méně. Loni to například bylo jen 0,99 procenta. Tedy stejný podíl, jaký v prosincovém dopise navrhuje šest bohatých členů unie.

Regionální politika EU po rozšíření